Operační program Infrastruktura

5. 1. 2004

Přidělená finanční částka: 246 321 341 EUR Řídící orgán: Ministerstvo životního prostředí ČR Implementační struktury: Státní fond životního prostředí, Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie Ministerstva dopravy ČR

Železniční tratě celostátního významu a důležité železniční uzle by se mohly dočkat modernizace

MODERNIZACE A ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY CELOSTÁTNÍHO VÝZNAMU

(přidělená finanční částka: 84 056 905 EUR)

* Opatření 1.1 -Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů Toto opatření zahrnuje přímou podporu akcí realizovaných v železniční infrastruktuře. Spolufinancování opatření se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Opatření je zaměřeno na čtyři základní problémy našich mimokoridorových tratí (podpora tratí tzv. koridorových - celoevropského významu je součástí programu ISPA a v budoucnosti bude podporována prostřednictvím Fondu soudržnosti). Přednostně bude věnována pozornost tratím zařazeným do dohod AGC, AGTC a do sítě TINA.

* Opatření 1.2 - Výstavba a modernizace silnic I. třídy Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Opatření je zaměřeno na zlepšení kvality celostátních silnic - silnic I. třídy, a to dostavbou na rychlostní komunikaci nebo přestavbou s cílem zabezpečit normový stav bez bodových závad a nebezpečných úseků. Je třeba zajistit kvalitní vnitrostátní nadregionální silniční spojení, které bude mít dopad na ekonomické prostředí státu. * Opatření 1.3 -Modernizace civilních letišť nadregionálního významu Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných Českou správou letišť, případně dalšími subjekty poskytujícími služby veřejnosti v oblasti letecké dopravy. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a z ostatních zdrojů (např. privátní zdroje). Z letišť celostátního významu (kromě letiště Praha-Ruzyně) se sleduje např. ostravské letiště Mošnov (vzhledem k umístění na území ČR a poloze vůči pražskému letišti), které má dráhu vyhovující délky, je v blízkosti milionové aglomerace, a neleží v blízkosti jiného významného letiště. Dále letiště Brno-Tuřany, letiště Karlovy Vary, letiště Pardubice, kde po změně vlastnických poměrů a náplně letiště se předpokládá výstavba nové odbavovací budovy, případně další letiště. * Opatření 1.4 -Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných Ředitelstvím vodních cest ČR, případně dalšími subjekty poskytujícími služby veřejnosti. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu, ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Vodní doprava je podporována jako druh dopravy environmetálně příznivý k životnímu prostředí. Mezi tyto formy podpory patří i investice do infrastruktury. Předpokládá se, že takové projekty umožní využití vodní dopravy při intermodálních přepravních řetězcích v oblasti nákladní dopravy, popřípadě přispějí i k využití vodních cest v dopravě osobní a příznivě budou působit z hlediska rekreačního, cestovního ruchu a celospolečenského. PRIORITA 2

SNÍŽENÍ NEGATIVNÍCH DŮSLEDKŮ DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (přidělená finanční částka: 14 833 106 EUR)

* Opatření 2.1 - Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí

Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky, případně dalšími subjekty. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Toto opatření volně navazuje na eliminaci obecné slabé stránky z analýzy SWOT „hluk a imise z dopravy v území“ uvedené v OP Infrastruktura - sektor doprava. Předmět podpory je ovšem širší. Dopravní infrastruktura rozčleňuje přírodní lokality na menší, izolované segmenty a vytváří mezi nimi bariéry, což ohrožuje přežití citlivějších druhů živočichů. Starší komunikace, které neprošly procesem EIA často negativně ovlivňují životní prostředí zejména fragmentací lokalit a zvýšeným hlukem.

* Opatření 2.2 - Podpora kombinované dopravy

Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných

vlastníky/správci železniční dopravní cesty, případně dalšími subjekty. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Kombinovanou dopravou rozumíme dopravu, při níž se používá k přemístění zboží různých druhů dopravy, k vlastní přepravě se používá přepravních jednotek (kontejnery, výměnné nástavby, návěsy, atd.), největší část přepravy musí být realizována železniční nebo vodní dopravou, tj. druhy doprav, které jsou ekologicky šetrnější k životnímu prostředí.

* Opatření 2.3 -Podpora zavádění alternativních paliv Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných výrobci a vlastníky vozidel, u nichž se předpokládá použití nové technologie. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Největší podíl na produkci škodlivých exhalací náleží dopravě silniční, jejíž negativní vliv se projevuje hlavně ve městech a obcích produkcí emisí tzv. „skleníkových plynů“ a látek znečišťujících ovzduší. Příčinou tohoto stavu je rostoucí využívání fosilních paliv, zejména ropy. * Opatření 2.4 - Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy Opatření je navrhováno pro podporu projektů předkládaných zadavateli výzkumných projektů ve veřejném zájmu. Spolufinancování se předpokládá ze státního rozpočtu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Toto opatření navazuje na akční plány Vídeňské konference ministrů dopravy a životního prostředí a Londýnské charty o dopravě, životním prostředí a zdraví. Je vyvoláno zejména slabými stránkami české dopravní soustavy: - přechod osobní i nákladní dopravy ze železnice na silnici; - výrazný pokles celkových přepravních výkonů železniční nákladní dopravy v ČR z 69,26 % v roce 1990 na 28,4 % v roce 2001 z celkového přepravního výkonu všech doprav ČR; - nedostatečné podmínky pro harmonizaci dopravního trhu; absence přesné metodiky finančního ohodnocení ekologické zátěže. PRIORITA 3

ZLEPŠOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ INFRASTRUKTURY

(přidělená finanční částka: 142 070 252 EUR)

* Opatření 3.1 - Obnova environmentálních funkcí území Vyvážené přírodní prostředí je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje. V minulosti bylo v ČR přírodní prostředí narušeno především intenzivním hospodařením, vedoucím k zásadnímu narušení vodního režimu, snížení retenční schopnosti krajiny a poškození prvků zajišťujících ekologickou stabilitu. Důsledkem uvedeného stavu je vedle snížení retenční kapacity území i další negativní ovlivnění např. hladin spodních vod, přirozených s vodou spojených ekosystémů a biodiverzity. Následky tohoto poškození se projevily i při rozsáhlých povodních v letech 1997 a 2002. Cílem opatření je přispět k obnově narušeného vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a podpora biodiverzity. Vyšší retenční schopnost krajiny také pomůže snížit ničivé následky případných povodní tím, že se částečně omezí povodňové kulminační průtoky a transformuje povodňová vlna. Příznivější časový průběh povodní umožní přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. * Opatření 3.2 - Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Ochrana čistoty vod je technicky, investičně a časově náročným problémem. V posledním období je zaměřena především na zásadní zlepšení kvality vod, a to zejména omezením bodových zdrojů znečištění. Cílem opatření je snížení znečištění vodních toků naplněním požadavků směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod a dále zajištění správného nakládání s kaly z čistíren odpadních vod. Hlavními prostředky řešení jsou: - vybudování a modernizace čistíren odpadních vod (ČOV) v aglomeracích nad 2 000 EO - dostavba kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2 000 EO - rekonstrukce a modernizace ČOV v aglomeracích nad 10 000 EO a jejich doplnění o technologie na odstraňování nutrientů (dusíku a fosforu) budování zařízení na využití a odstraňování kalů z čistíren odpadních vod * Opatření 3.3 -Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší

Snižování emisí škodlivých látek v ovzduší zůstává i přes výrazné zlepšení po roce 1990 stále důležitou prioritou. Z hlediska plnění požadavků rámcové směrnice ke kvalitě ovzduší 96/62/ES a směrnice 2002/81/ES o emisních stropech je, vedle požadavku na snižování emisí z mobilních zdrojů, snižování emisí do ovzduší přednostně zaměřeno na velké spalovací zdroje, na spalování komunálního a nebezpečného odpadu a na výrobní procesy pracující s rozpouštědly.

* Opatření 3.4 - Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží V České republice je stále produkováno značné množství odpadů. Nejčastěji užívanou metodou zneškodňování odpadů je dosud skládkování. Jen nízký podíl odpadů je využíván jako druhotná surovina. Cílem opatření je zlepšení úrovně nakládání s odpady v souladu s ustavenou hierarchií nakládání s odpady (prevence, materiálové využití, energetické využití a konečné odstranění) a rekultivace a sanace starých ekologických zátěží. PRIORITA 4

TECHNICKÁ POMOC

(přidělená finanční částka: 5 361 078 EUR) * Opatření 4.1 -Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Infrastruktura

Technická pomoc bude prováděna podle rozhodnutí Řídicího orgánu a spolufinancována ze státního rozpočtu, řízena a koordinována příslušným interním útvarem Řídicího orgánu. Tímto opatřením bude poskytováno financování na řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací. Opatření se zaměří na financování aktivit podporujících efektivní řízení a monitorování realizace OP tak, jak jsou definovány v pravidlu č. 11 odst. 2 nařízení Komise (ES) č.1685/2000.

*** Opatření 4.2 -Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura

Výdaje způsobilé pro spolufinancování v rámci tohoto opatření nepodléhají limitu podle pravidla 11.2.4 nařízení Komise č. 1685/2000. Opatření zahrnuje činnosti definované v pravidlu č.11(3) nařízení Komise (ES) č.1685/2000. Konkrétně je možné prostředky strukturálních fondů využít na:

- získání a instalaci monitorovacího systému OP, tzn. počítačového systému pro řízení a monitorování realizace OP a provádění informačních analýz;

- zajištění požadavků vyplývajících z komunikační strategie OP včetně pořádání informačních a propagačních akcí, vydávání propagačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí;

- zpracování studií a analýz zaměřených na sledování dopadů realizace programu, analyzování průběhu jejich realizace, vhodnosti a efektivnosti implementačních struktur, identifikování „úzkých míst“ programu s cílem formulovat doporučení pro operativní zefektivnění řízení programu nebo využití zkušeností pro další programové období;

- podporu aktivit zaměřených na zlepšování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v oblasti realizace pomoci ze strukturálních fondů;

- organizaci seminářů a workshopů zaměřených na výměnu zkušeností jednotlivých aktérů zapojených do realizace programu (partnerů, konečných příjemců a veřejnosti), spolupráci a předávání zkušeností s dalšími regiony EU, včetně diskuzí o dalším směřování podpory v novém programovém období;

- zpracování analýz, podkladových studií a samotná příprava OP pro období 2007 - 2013, včetně zpracování ex ante hodnocení a hodnocení vlivů na životní prostředí.