Finanční trhy
Pokud někdo prezidenta Baracka Obamu v jeho druhém volebním období nepřivítal (více na str. 42), pak to byly finanční trhy. Minulý týden bezprostředně po jeho zvolení americké burzovní indexy prudce padaly, kupříkladu Dow Jones klesl o 300 bodů, tedy o 2,36 procenta. Podobně dopadly také indexy Standard & Poor’s nebo NASDAQ. Špatná nálada se jako obvykle přesunula i na evropské trhy, které americký sentiment přebíjejí jen málokdy.
Nejčastější interpretace burzovních propadů zní, že Obamovo zvolení zvyšuje pravděpodobnost spuštění fiskální pojistky. Spojené státy mají totiž ústavním zákonem stanovený limit zadlužení, jehož překročení automaticky spustí drsné rozpočtové škrty. To by si vyžádalo propad HDP přibližně o 4,5 procenta. Jedinou cestou je tedy domluvit se na mírnějším omezení výdajů, ovšem s Obamovým vítězstvím tomu rozložení sil v Kongresu příliš nenahrává.
Podrobnější pohled na finanční trhy ale hovoří trochu jinak. Pokud by investoři skutečně považovali takovou hrozbu za reálnou, zřejmě by rostly úroky z amerických dluhopisů. Ty ovšem bezprostředně po Obamově znovuzvolení klesaly. Mírně se propadla i cena zlata, která obvykle v období nejistoty roste, protože se jeho pomocí investoři zajišťují. Je proto docela dobře možné, že burzovní propady způsobilo něco docela jiného. Ve stejný den se kupříkladu čekalo na rozhodnutí řecké vlády o přijetí úsporného balíčku a v ulicích Athén probíhaly masové protesty. V blogosféře se zase objevil názor, že šlo o reakci automatických obchodních algoritmů, které byly nastaveny na prodeje při určité hodnotě akcií.
Vysvětlit reakce trhů zkrátka není vůbec jednoduché, byť se tak řada lidí tváří. Obama každopádně nad svým prvním burzovním dnem nemůže jen přivírat oči. Není tajemstvím, že favoritem Wall Streetu byl z velké většiny Mitt Romney. Makléři a bankéři se kromě jiného obávají, že stávající prezident ještě více zpřísní regulaci trhů.
