Od Berkshiru po Berlín lidé šílí po širokopásmovém přístupu k internetu
Douglas L. Clark čekal dlouho. Pětašedesátiletý britský obchodník v důchodu si koupil první osobní počítač Commodore Pet v roce 1979 a online se připojil koncem osmdesátých let. Přestože zvládal stále složitější počítače a software, nikdy se mu nepodařilo získat to, co si přál: rychlý a ničím nepřerušovaný přístup na internet. Před šesti týdny však v zapadlé vesnici v hrabství Berkshire, kde Clark žije, konečně zprovoznili širokopásmové připojení typu DSL (digitální účastnické linky).
Služba, za niž si levný provozovatel ADSL4Less účtuje 26 dolarů měsíčně, změnila Clarkovi život. Poslouchá na síti hudební proud z internetového rádia BlueBeat.com, na rodinné webové stránce vyvěšuje kvalitnější fotografie. A tráví více času online probíráním obrázků automobilových veteránů, o něž by si mohl obohatit sbírku. Přináší to nějaké nevýhody? Clark rozpačitě připouští, že někdy vyskočí uprostřed hovoru od večeře, aby si vyhledal informace na Googlu.
Obluzený Angličan je pouze jedním ze čtrnácti milionů Západoevropanů, kteří si nechali zřídit širokopásmový přístup k internetu jen v minulém roce, čímž se celkový počet účastníků podle poradenské firmy PricewaterhouseCoopers zvýšil na 44 milionů. To je více uživatelů než v USA. V současnosti má vysokorychlostní přístup na síť asi 25 procent evropských domácností – dost na to, aby se dalo hovořit o masovém trhu. Charlotte Daviesová, analytička londýnské telekomunikační výzkumné firmy Ovum, uvádí, že v Evropě „širokopásmový přístup stal samozřejmostí“.
Pro telekomunikační společnosti to je velký obchod. PricewaterhouseCoopers se domnívá, že evropští klienti jen letos utratí za rychlé kabelové a DSL přípojky 24 miliard dolarů a toto číslo se v roce 2008 vyšplhá na 42 miliard. Ještě důležitější je, že širokopásmové připojení působí na zbytek internetové ekonomiky jako raketový pohon. Společnost Continental Research se sídlem v Londýně zjistila, že při tom, jak britští weboví surfaři budou přecházet od vytáčeného připojení, je více než dvojnásobná pravděpodobnost, že si budou stahovat hudbu, používat okamžité odesílání a přijímání zpráv nebo navštěvovat online aukce. Využívání internetových rozhlasových stanic a online her vzrostlo víc než trojnásobně. Knihy a DVD si kupuje na webu čtvrtina uživatelů s vytáčeným připojením a tento poměr se zvyšuje na 40 procent u účastníků s vysokorychlostní přípojkou. „Vysokorychlostní připojení mění chování zákazníků a umožňuje věci, které předtím nebyly dosažitelné,“ konstatuje Nick Hazell, ředitel pro tvorbu aliancí u Yahoo! Europe.
Prudký nárůst počtu supersurfařů pomáhá zlepšovat výsledky firem po celé Evropě. Telekomunikační společnosti, jako Deutsche Telekom a britská BT Group, podepisují smlouvy s abonenty služby DSL, jak nejrychleji dovedou. Například k 31. březnu se počet účastníků napojených přes linky DSL společnosti France Télécom meziročně zvýšil o 65 procent na 3,4 milionu, což znamenalo rekordní příjmy z širokopásmového připojení ve výši 410 milionů dolarů. A v Nizozemsku, které je se 47 procenty domácností na prvním místě v Evropě v penetraci širokého pásma, zaznamenal lídr tohoto segmentu trhu, společnost KPN, v prvním čtvrtletí jednapadesátiprocentní nárůst příjmů v oblasti DSL v porovnání se stejným obdobím roku 2004 na 131 milionů dolarů.
Dopad širokého pásma se projevuje nejdramatičtěji u společností specializovaných na digitální obsah a online služby – hudbu, hry, sázky a podobně. Vezměte si společnost Photoways, která provozuje největší evropskou online službu na tisk fotografií a sídlí poblíž Paříže. „Bez širokého pásma by žádná Photoways neexistovala,“ podotýká generální ředitel Michel de Guilhermier, který předpokládá, že vysokorychlostní připojení má 98 procent zákazníků firmy. Vzpomíná si, že před několika lety bylo nejhektičtějším dnem ve firmě pondělí, kdy fotografičtí nadšenci posílali víkendové snímky ze svých kancelářských počítačů. Nyní, kdy je mnohem běžnější připojovat se na síť doma, je maximální provoz v neděli večer. Tato soukromá firma nesděluje výsledky, ale de Guilhermier uvádí, že se příjmy v roce 2004 ztrojnásobily a nejinak tomu bude i letos.
Píseň prodejů.
Rekordní prodeje zaznamenávají rovněž stránky, kde se prodává online hudba. Divize T-Online společnosti Deutsche Telekom přilákala 1,5 milionu uživatelů ke své službě Musicload, kde se měsíčně prodá přes milion stažených souborů. Služba iTunes společnosti Apple Computer je dnes k dispozici v šestnácti evropských zemích. A v červnu si evropští uživatelé poslechli čtrnáct milionů písní z nové služby Yahoo nabízející hudební proud. Společnost Forrester Research předpovídá, že do roku 2008 by online hudba v Evropě mohla představovat obchod v hodnotě 2,4 miliardy dolarů. Stejně tak se rozjíždí sledování hudebních videonahrávek. „Vidíme, jak obrovsky rostou počty nahrávek, k nimž získávají přístup konzumenti videa,“ uvádí Barney Wragg, viceprezident londýnské firmy Universal Music Group eLabs.
Vysokorychlostní přístup k internetu zároveň mění způsob, jak Evropané komunikují. Když přecházejí na širokopásmové připojení, mnozí z nich poprvé zkoušejí telefonovat přes síť za použití takzvaného protokolu pro přenos hlasu přes internet neboli VOIP. Londýnská firma Skype Technologies, nabízející bezplatné internetové telefonické hovory z jednoho osobního počítače na druhý, získala na celém světě 47 milionů uživatelů, z nichž má 82 procent širokopásmové připojení. Konkurenční americká společnost Vonage v květnu spustila v Británii internetovou telefonní službu, jejímž prostřednictvím je možné za sedmnáct a půl dolaru měsíčně volat kamkoli bez omezení. A hlavní poskytovatelé, jako BT a France Télécom, prosazují paušální balíky s technologií VOIP, aby bojovali proti poklesu svých tradičních hlasových služeb. Firma IDC, zabývající se výzkumem trhu, se domnívá, že do roku 2008 by internetová telefonie jako celek mohla být odvětvím představujícím 4,2 miliardy dolarů. „Pro širokopásmové připojení by mohla být zhoubnou aplikací telekomunikační technika,“ tvrdí Greg H. Garrison, ředitel technologického centra Menlo Park Europe společnosti PricewaterhouseCoopers.
Z rychlejšího spojení má užitek také elektronické obchodování. Richard Ambrose, manažer, který má na aukčním serveru eBay UK na starosti druhy zboží, uvádí, že zákazníci s připojením v širokém pásmu tráví na jeho webové stránce dvakrát delší dobu. Ovšem skutečnou vzpruhou je bohatší grafika a zvukové klipy. Některé stránky nabízejí trojrozměrné „průlety“, které jsou možné jen přes vysokorychlostní spoje, jako například virtuální výlety na nemovitosti u britské služby findaproperty.com. Milánská firma Yoox.com, jež prodává zlevněné modely módních návrhářů, umožňuje uživatelům, aby si vytvářeli zakázkové komplety. „Zákazníky interaktivita baví,“ tvrdí technický ředitel Gabriele Tazzari.
Stejná interaktivita podporuje online reklamu. Rychlejší spojení využívají například filmoví distributoři, telefonní společnosti a výrobci aut, aby titulní obrazovky reklam oživili animací, hudbou nebo videozáznamem. V loňské zprávě firmy DoubleClick, poskytující reklamní služby, bylo uvedeno, že titulní obrazovky s bohatou mediální výbavou přitáhly kliknutí 1,17 procenta návštěvníků sítě, což bylo téměř dvakrát víc než statické reklamy. „Zjistili jsme, že bohatá média mají velmi vysokou odezvu,“ uvádí Ed Ling, ředitel pro strategii u londýnské agentury i-Level, specializované na digitální média. Ling upozorňuje, že interaktivní reklamy zatím představují méně než deset procent online trhu. Nicméně společnost PricewaterhouseCoopers předpovídá, že rozšíření širokopásmového připojení pomůže zvednout evropskou internetovou reklamu do roku 2008 na osm miliard dolarů.
Příští vlna by mohla být ještě rozvratnější. Surfaři v širokém pásmu začínají vytvářet svá vlastní bohatá média, videoblogy počínaje a podcastingem konče. Během několika let může dojít v podnikání na poli zábavy a komunikací k dramatické proměně. A klidně se vsaďte, že si to Doug Clark nenechá ujít.
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl
