Pod kopcem Housina severovýchodně od obce jsou v terénu vidět pahorky zvané Košík. Podle Jiráskových Starých pověstí českých zde měl dvorec Horymír, který skočil na svém koni Šemíkovi z Vyšehradu do Vltavy, aby unikl knížeti Křesomyslovi. Hradiště na vysoké vápencové skále mělo patřit jedné z trojlístku Libuše-Kazi-Teta.
NEUMĚTELY
Pod kopcem Housina severovýchodně od obce jsou v terénu vidět pahorky zvané Košík. Podle Jiráskových Starých pověstí českých zde měl dvorec Horymír, který skočil na svém koni Šemíkovi z Vyšehradu do Vltavy, aby unikl knížeti Křesomyslovi.
TETÍN
Hradiště na vysoké vápencové skále mělo patřit jedné z trojlístku Libuše-Kazi-Teta. Archeologové si k místním jménům sice uchovávají značný odstup, ale potvrzují, že na Tetíně našli již stopy předslovanského osídlení i základy hodně starého křesťanského kostelíka.
MŠECKÉ ŽEHROVICE
V místě Lipina stávalo 400 let před naším letopočtem keltské hradiště. Právě odtud pochází nejvzácnější a nejslavnější český nález z oněch dob, plastika kníratého Kelta. Hlavička je dnes uložena v Národním muzeu.
PODMOKLY
Ve vesnici byl v roce 1717 nalezen největší poklad zlatých keltských mincí zvaných duhovky, který podle současných odhadů vážil okolo padesáti kilogramů. Objevili ho místní lidé po velkých deštích, když z něj voda odplavila naházenou hlínu. Dodnes se v muzeích zachovalo jen pár mincí, zbytek zmizel v kapsách a posléze také v hutích vrchnosti i poddaných.
STRADONICE
Dosud největší nalezené keltské a posléze slovanské opevněné sídliště, oppidum, se rozkládá na ploše 80 hektarů, což by byly polnosti pěkného statku. V nedalekém lese Lísek lze rozeznat kopečky, které jsou ve skutečnosti mohylami Slovanů i jejich předchůdců z doby bronzové.
KRAKOVEC
Ano, je to ten hrad, který mnohým z nás utkvěl v paměti ze školních let, ale neumíme si ho nikam zařadit. Připomeňme se tedy, že zde pobýval mistr Jan Hus těsně před odjezdem do Kostnice.
SVATÝ HUBERT
Černínský lovecký zámeček je postaven do osmiúhelníku a z každé strany vybíhá do okolní obory průsek. Do těchto průseků nadháněli lovčí zvěř a šlechta ji poté střílela přímo ze zámeckých oken.
PETROHRAD
Na zalesněných návrších nad obcí je ráj boulderistů, neboli horolezců, kteří se specializují na lezení po několikametrových balvanech a nepotřebují tudíž lano. Stovky různě obtížných výstupů na žulové kameny jsou ideální pro podzimní a zimní lezení, protože lezecké boty mají v nízkých teplotách nejlepší přilnavost.
