Vládní koalice
Nevidět, neslyšet, schválit reformy a pak se uvidí. Takovou taktiku prozatím zvolili občanští demokraté i TOP 09 po dalším z řady skandálů Věcí veřejných. Na středečním jednání vlády prošla řada klíčových materiálů. Neshody, alespoň na vládní úrovni, tak navenek panují pouze okolo zdravotní reformy.
Ačkoliv den předtím MF Dnes zveřejnila další pokračování z části tragikomické, větším dílem však mrazivé ságy z kuchyně VV (superguru Vít Bárta, koncepční rada, předražování zakázek ve prospěch strany), na jednání koaličních lídrů po zasedání vlády se věc neřešila. Všichni prý čekali na pondělní večer, kdy by měl z internetového hlasování vzejít nový předseda véčkařů.
Zamířeno na justici
Veškeré problémy kabinetu Petra Nečase se tak pouze odsunuly. Pokračování koalice s VV sice není zcela vyloučeno, vzhledem k nekončícím skandálům této strany a odporu velké části ODS i TOP 09 vůči véčkařům se však nejeví moc pravděpodobně. Jásání nad středečním vládním přijetím reformních zákonů tak může být předčasné.
Na jedné z minulých nahrávek se totiž špičky VV sice bavily o tom, že by volba předsedy konečně mohla proběhnout regulérně, poslední události tomu ale moc nenasvědčují. Bárta se z taktických důvodů z nového vedení strany dopředu úplně vyloučil, poslankyně Dagmar Navrátilová byla ve volbě spíše do počtu. Rozhodnout se tak mělo mezi Radkem Johnem a Karolínou Peake. Podle informací týdeníku EURO hovoří stratégové VV o tom, že po Johnově odchodu z postu vicepremiéra by se vítězkou měla stát Peake. Ta sice na jedné z nahrávek také mluvila o ovlivňování tendrů, v rámci špiček VV ale bývá pokládána za jednu z nejbezúhonnějších. S Peake v čele by se Bárta a spol. mohli vrátit k pravidlu, že předsedovi strany náleží místo ve vládě. A natvrdo si říct o ministerstvo spravedlnosti.
Ostřelování ze sněmovny
Byť Nečas v minulosti ukázal, že je v zájmu udržení vlády ochoten ustoupit v lecčems, obětovat po Pavlu Drobilovi a očekávaném stažení Alexandra Vondry posledního místopředsedu ODS Jiřího Pospíšila si vzhledem k napjaté situaci ve vlastní straně nemůže dovolit. Stejně jako přenechání justice véčkařům. Pro Věci veřejné by to pak mohla být záminka k odchodu. John sice v uplynulém týdnu mluvil o možnosti, že by VV kabinet podporovaly z opozičních lavic, zjevně ale opět mluvil víc, než bylo Bártovi milé. K takovému kroku totiž véčkaři potřebují legendu, aby do opozice neodcházeli jako spráskaní psi. Takovou záminkou by se mohl stát právě „principiální“ souboj o Peake, anebo rozpor vyvolaný nad některou z reforem či kvůli narovnání s církvemi.
Od ODS a TOP 09 by v takovém případě bylo velmi krátkozraké, kdyby na podporu VV z opozice přistoupily. Bárta by si jistě nenechal ujít příležitost, aby, už bez větší odpovědnosti, torpédoval všechny reformní pokusy. Véčkaři by navíc dostali prostor se zkonsolidovat a vystupovat coby strana, bez které se nic neobejde. Odpovědnost by přitom nesli především občanští demokraté a topka.
Menší zlo
Vzhledem k tomu, že předčasné volby si ve skutečnosti stále nikdo nepřeje (už z důvodu, že strany na další kampaň nemají peníze), ODS a TOP 09 nakonec asi nezbude nic jiného, než se obrátit na sociální demokracii. V kuloárech se hovoří o dvou možných scénářích. Především občanští demokraté spekulují, že by se mohl Miroslav Kalousek dohodnout s Bohuslavem Sobotkou a čtyřmi odpadlíky z VV. To ale zřejmě nepřichází v úvahu, a to nejen kvůli pokračujícím rozbrojům v ČSSD (Sobotka vs. Michal Hašek a jeho lidé). I kdyby se totiž socialisté dohodli, znamenala by vláda opřená o Stanislava Humla či Kristýnu Kočí politickou sebevraždu Kalouska v rámci TOP 09. Ministr financí je dostatečně zkušený, než aby takovou chybu udělal.
Zbývá tak de facto už jen varianta menšinového kabinetu ODS s TOP 09, kterou by ČSSD podporovala na základě nějaké obdoby tolerančního patentu s jasně vymezenými hranicemi. Vládní strany by se mohly prsit, že dělají reformy, socialisté by se chlubili, že je osekávají od největšího „zla“, a mohli by si ulevit, že reformy nečekají jejich vládu. To vše s legendou, že bylo mimo hlavní proud postaveno „nebezpečí pro demokracii“ v podobě Bárty a jeho věrných. Navíc, pokud by se jednalo o institucionalizovanou podporu vlády od opozice, nemohl by nic namítat ani prezident Václav Klaus, jehož vliv na kabinet by se tím do velké míry oslabil.
