Energetici se obávají obtíží s připojováním nových elektráren
Na dálniční most nad Starým Plzencem, který nebyl napojen na žádnou silnici, si lidé po čase zvykli. Zřejmě i Martin Roman při svých pravidelných cestách do Plzně ještě v době, kdy nešéfoval Skupině ČEZ, ale největší české strojírenské firmě, plzeňské Škodě Holding. Za několik let si zřejmě bude muset Roman zvyknout i na další bizardní panorama. Novou elektrárnu, ke které nevedou žádné dráty. ČEZ před několika měsíci oznámil, že nahradí dosluhující tepelné elektrárny novými zdroji. K většině z nich je však nutné postavit nové vedení, které elektrárnu připojí do české elektrizační sítě. Což je úkol pro státní firmu ČEPS, která spravuje páteřní síť pro přenos elektřiny na území České republiky.
Bez připojení.
Manažeři ČEZ se obávají, že firma sice postaví elektrárnu, ale nový zdroj nebude možné připojit k rozvodné síti, protože ještě nebude existovat potřebné vedení. „Máme signály, že stavba nových rozvodů se někde notně komplikuje a hrozí velké zpoždění. To se týká především elektrárny Ledvice, v níž ČEZ staví nový blok,“ upozornil zdroj. Šéf ČEPS Vladimír Tošovský tvrdí, že jeho firma dobře ví o plánech investorů, kteří chtějí v Česku postavit nové elektrárny. „Vše v čase koordinujeme tak, abychom stihli vybudovat potřebné vedení,“ ujistil. Zároveň však připustil, nebezpečí, že nebude přípojka pro nový zdroj včas dokončena. „Tak je to vždy, nemáme dosud všechna stavební a další potřebná povolení. U projektů, jako je výstavba nového vedení, máme stanoveno několik milníků. Když některý z nich včas nesplníme, začneme okamžitě řešit co dál. Aby nejen ČEPS, ale ani investoři, v tomto případě to nemusí být jen ČEZ, zbytečně neutráceli peníze v době, když budeme vědět, že se náběh elektrárny může kvůli zpoždění výstavby vedení prodloužit,“ tvrdí Tošovský.
Vyvlastnit a zestátnit.
Důvodů, proč nemusí firma včas připojit nové elektrárenské bloky k rozvodné síti, je několik. „Jako u každé liniové stavby jsou problémy mimo jiné s pozemky a s vlivem nového vedení na krajinný ráz. Pokaždé v takových případech připravíme několik variant a předložíme je příslušným organizacím, ať si vyberou tu, která jim nejvíc vyhovuje. Velice často se však setkáváme s odpovědí, že ne je správně,“ upozornil Tošovský. Obdobné problémy s připojováním nových odběratelů elektřiny mají i firmy patřící do Skupiny ČEZ, především v investičních zónách na severu Čech. Kuloární informace říkají, že vedení elektrárenské firmy proto začíná lobbovat u vlivných politiků, aby připravovaná novela energetického zákona umožnila v krajních případech potřebné pozemky vyvlastnit, a to ve veřejném zájmu. Proti takovému řešení nejsou ani manažeři ČEPS. „Určitě nechceme stavět vedení za každou cenu a zadrátovat celou republiku, ale když nastane situace, že nemůže výstavba pokračovat, považoval bych takový nástroj rozhodně za užitečný. Ale je to krajní mez,“ konstatoval Tošovský.
Chtějí kompenzaci.
Odborníci se však shodují, že případné zpoždění při zapojování nových elektráren do rozvodné sítě nebude nijak dramatické. „V nejhorším případě si ČEZ nebo někdo jiný několik měsíců počká, než připojí novou elektrárnu do sítě. Nyní je mnohem důležitější posílit rozvodnou síť tak, aby se neopakovala havárie z konce července, kdy rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny v přenosové síti postihl celou Českou republiku,“ konstatoval zdroj. Výroba energie se na několik hodin snížila asi o sedm procent, spotřeba po zavedení regulačních stupňů klesla o dvě procenta. Firmy musely omezit odběr proudu, řadě z nich to způsobilo finanční ztráty. Energetický zákon sice kompenzaci takových škod neumožňuje, některé postižené firmy však navzdory tomu zvažují, že zažalují ČEPS o vzniklé ztráty.
Slovinský problém.
Hlavními příčinami červencových událostí byly především extrémní teploty na celém kontinentu a přetížení evropské energetické sítě. Prvotním impulzem byl požár v okolí slovinské rozvodny Divača, kvůli němuž se musela odpojit dvě vedení do Itálie. Tím vzniklo v propojené evropské energetické síti přetížení, které ještě zvýšila havárie rakouské linky z Lince do Soverzene. Pak již začala páteřní elektroenergetická síť padat i v České republice. Nejprve se přetížilo vedení Chodov - Čechy střed, poté vlivem tepla povolila lanová svorka dalšího vedení v katastru obce Pičín, spadlo lano a proud přestal vedením procházet. Tím vzniklo v síti opět přetížení, postupně vypadávaly další úseky, až nakonec ČEPS odpoledne 25. července vyhlásil stav nouze. Odvolal ho ještě téhož dne, hodinu před půlnocí. „Velmi mě překvapilo, že takový výpadek nenastal již dříve, a to především kvůli tomu, co se v červenci dělo v mnoha evropských státech. V Německu byl obrovský výpadek ve výrobě elektřiny z větrníků, Polsko mělo nedostatek výkonu a rušilo exporty. Dlouhodobě závislá na dovozech je Itálie, s nedostatkem se potýká i Španělsko,“ sdělil týdeníku EURO šéf firmy, která obchoduje s elektřinou. Energetické soustavy jednotlivých evropských zemí jsou samozřejmě navzájem propojené. “„Dráty jsou extrémně přetížené, většina přenosových soustav jede na hranici svých kapacit, to není jen červencový stav, ale takřka po celý rok,“ dodal.
Velká kontrola.
Energetici však tvrdí, že nelze zavést opatření, která by zcela zabránila událostem, které nastaly z 25. července, nebo dokonce blackoutům. Je ale možné omezit pravděpodobnost jejich vzniku na minimum. S tím souhlasí i Tošovský. „Stále červencové události analyzujeme a hledáme možnosti, jak jim alespoň částečně zabránit. Samozřejmě že jsme o některých krocích už rozhodli, další teprve zvažujeme,“ tvrdí šéf ČEPS. Prověří se rozvodná síť v místech, kde v červenci vypověděla službu. V úvahu také přichází vyměna části zařízení, které selhalo, za nové. „Prověřit celou síť by bylo příliš nákladné a takto vynaložené peníze by stejně nakonec museli zaplatit odběratelé elektřiny. Vždy je nutné najít rovnováhu mezi tím, co mají zákazníci zaplatit, a financemi, které vydáme na rozvoj a údržbu sítě. Jednáme i s ostatními evropskými provozovateli. Situace je však nesmírně složitá, existuje mnoho dokumentů, které popisují úzká místa a vyjmenovávají prvky, které je mají posílit,“ konstatoval Tošovský. Ne vždy je však možné takové slabiny odstranit. Jednou z nich je i přenosová kapacita vedení mezi Českem a Rakouskem. „Máme připravené stožáry, stačí jen natáhnout dráty,“ konstatoval šéf ČEPS. Rakousko však mimo jiné kvůli odporu ekologických organizací není schopné zajistit, aby vedení, které by kapacitu posílilo, pokračovalo i na jeho území. „Pro ČEPS to je zbytečná investice za stovky milionů korun, kterou bychom vůbec nevyužili. Naši zákazníci by nás oprávněně napadli, že jsme peníze utratili zbytečně,“ dodal Tošovský. Na investiční plán ČEPS dohlíží Energetický regulační úřad (ERÚ). Státní firma regulátorovi každoročně předkládá „vyúčtování“ kolik a kam investovala peněz. Když ERÚ uzná, že rozvodná společnost vynaložila prostředky smysluplně, rozpočítá je poté do ceny elektřiny pro zákazníky. Zjednodušeně řečeno, každý odběratel platí nejen za takzvanou silovou elektřinu, vyrobenou v elektrárnách, ale zároveň hradí i část služeb souvisejících s přenosem elektřiny v rozvodné síti a služby spojené s regulací české energetické soustavy, kterou má na starosti právě ČEPS.
