Čeští podnikatelé splácí své faktury průměrně za 47 dní, tj. o 17 dní později než bylo sjednáno. To je v evropském průměru (56 dní) vcelku slušné číslo. Platební morálka se však vloni v ČR zhoršila.
Foto: Profimedia.cz
Současně také narostl počet splacených faktur v období 31 až 60 dnů, a to z 22 na 28 %. Snížil se tak objem splácených faktur během 30 dnů (z 60 na 55 %). Problémem v ČR jsou ale především odepsané pohledávky, která ČR spolu s dalšími 20 měřícími hodnotami řadí až na 23. místo z celkem 26 zemí hodnocených v Platebním indexu 2011.
Studii European Payment Index každoročně zpracovává švédská společnost Intrum Justitia. Letošní šetření provedla v lednu až březnu 2011 u 6 tisíc firem z 26 zemí Evropy. Podíl odepsaných pohledávek na souhrnném obratu evropských firem se letos podle studie zvedl na 2,7 % (312 mld. Eur). V Česku činí hodnota tohoto indikátoru 3,1 %, bez změny vůči předchozímu roku. Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se loni podle studie dostalo v Evropě na 220 tisíc firem, což je zhruba 600 firem denně.
Situace v ČR
Platby od spotřebitelů i firem v ČR se loni zpomalily, počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů (B2C) se v Česku zvýšilo z 12 na 13 dní. V obchodních vztazích mezi podnikateli (B2B) se průměrné zdržení oproti dohodnutému termínu zvýšilo z 15 na 17 a ve vztazích mezi podnikateli a veřejnou správou (B2PA) se platby zvýšily z 10 na 13 dní. Průměrná doba platby (B2PA) u nás činí 43 dní, kdežto vloni to bylo 35 dní. Mezi podnikateli pak průměrná platba činila v roce 2011 téměř 47 dní oproti 45 v roce 2010. V tomto ukazateli jsme na tom o něco lépe, než například Belgie (50 dní). Ve španělsku platí podnikatelé v průměru během 99 dní a veřejný sektor pak v průměru 153 dní. Zato v severském Finsku, kde je platební kultura vzorová, činí průměr plateb mezi podnikateli 27 dní.
„Výsledky průzkumu ukazují, že špatná platební morálka českým podnikům stále způsobuje značné problémy, omezuje jejich likviditu a snižuje možnosti pro jejich další rozvoj. Proto Hospodářská komora ČR prosazuje brzkou implementaci Směrnice o opožděných platbách ze dne 16. února 2011, která by měla přispět k omezení problému zpožďování plateb. Směrnice mj. zavádí pravidlo, že orgány veřejné moci hradí faktury do 30 kalendářních dní,“ říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.
Mezinárodní srovnání
V žebříčku rizikovosti plateb (Payment Index) se Česko z 26 hodnocených zemí ocitlo letos s hodnotou 174 (loni 173) až na 23. místě, například za 17. Slovenskem (161), 18. Polskem (161), 22. španělskem (168). Horší jsou už jen Kypr (175), Portugalsko (186) a Řecko (188). Nejmenším rizikem se může pochlubit kvarteto severských zemí: Finsko (126), švédsko (130), Norsko (133) a Island (137).
Není tajemstvím, že platební kultura se napříč EU značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku je jen polovina faktur splacena během 90 dní.
Index je složitě konstruován na základě desítek dalších indikátorů. Stručně se dá ale říci, že hodnota 100 znamená „žádné riziko“, od 150 výše už jsou „ozdravné“ zásahy nevyhnutelné a překročení hranice 170 v podstatě znamená vyhlášení stavu nouze. Kompletní zpráva European Payment Index 2011 je dostupná na webu.
