Investoři v posledních měsících oprašují zašlý lesk zlatých cihel. Jak drobní, tak institucionální investoři umísťují do zlata část svých prostředků. Dokonce i ostřílení akcioví investoři se ptají: „Mám raději koupit zlato nebo platinu?“. Takové dotazy signalizují, že se něco na trhu děje. Zatímco akcioví investoři jsou výsledky trhu většinou zklamaní, mohli investoři do zlata dosáhnout zajímavých výnosů. Jen od prosince 2002 se cena zlata vyšplhala z 320 až ke 400 USD za unci. Nyní, když kurs korigoval zpět až na 350 dolarů, otázka za milion dolarů zní: Splaskla spekulativní bublina na zlatě, nebo jde o přestávku před dalším růstem?
Dno.
Od roku 1980, kdy cena zlata dosáhla přes 800 USD za unci, se kurs dostal do sestupného trendu, který trval s mírnými přestávkami až do roku 1999. Zatímco dříve bylo zlato běžně vyměnitelné za peníze a i po zrušení směnitelnosti bylo považováno za zajímavou investici, vzhledem k více než dvacetiletému poklesu na trh zlata zanevřeli i jeho největší zastánci. Zlato dokonce začaly prodávat i centrální banky, které patří k jeho největším držitelům. Jak už to na trzích často bývá, když už jsou všichni přesvědčeni, že cena nemůže vzrůst, bývá na minimu. Nejinak tomu bylo i v případě zlata.
Od roku 1999 do roku 2001 se tvořilo cenové dno a od poloviny roku 2001 cena zlata nabrala vzestupný trend. Růst ceny ovlivnilo mnoho příčin, z nichž si uveďme alespoň ty základní. Jejich poznání nám umožní nejenom pochopit, co se na trhu stalo, ale jak trh funguje a jaké faktory mohou cenu zlata ovlivnit v budoucnosti.
Nízké sazby.
Americká centrální banka snížila úrokové sazby na nejnižší úroveň od 60. let a výnos z krátkodobého vkladu v dolarech se nyní pohybuje kolem jednoho procenta ročně. Úrokové sazby v Japonsku jsou téměř na nulové úrovni (dokonce klesly i pod nulu!) a také ostatní banky - včetně ČNB - snižují úroky. Opatrný investor zvyklý ukládat na termínový účet se ptá: „Kam bezpečně investovat a dostat více než dvě procenta ročně?“. Nákup zlata rozhodně nelze označit za stejně bezpečnou investici jako termínový vklad, avšak jde o investici, která svoji vnitřní hodnotu vždy bude mít.
Nedůvěra v akcie.
Akciové trhy prožívají nejčernější okamžiky od krachu na burze v roce 1929. Medvědí trh trvající již tři roky zdevastoval důvěru investorů v akcie a její obnova bude trvat dlouho. Probíhá odliv peněz nejen do dluhopisů a peněžního trhu, ale v souvislosti s poklesem výnosů i tam investoři hledají alternativu. Tou jsou například drahé kovy, jejichž kurs naopak roste a zřejmě i bude růst.
Terorismus a války.
V období válek, nejistoty či hrozeb zlato vždy sloužilo jako „bezpečný přístav“ pro investory. Současná mezinárodní situace je velmi nestabilní a nový fenomén globálního terorismu se potenciálně dotýká prakticky každého člověka, tedy investora. V takové situaci mnoho investorů sahá po něčem hmatatelném, například drahých kovech.
Inflační tlaky.
Americká, ale i další centrální banky pumpují do oběhu více peněz, aby podpořily ekonomiku. Oficiální statistiky z vyspělých zemí přítomnost inflace prozatím nezachycují, protože kromě šikovného statistického výpočtu (bez energií) svoji roli sehrála rostoucí produktivita (USA), slabá poptávka (Japonsko, Německo) a vysoká konkurence (levná výroba v Číně). Každý ekonom však ví, že inflace je především peněžní jev a nadměrný růst peněžní zásoby („tisknutí peněz“) vždy skončil inflací. V současné situaci je tento jev pouze otázkou času. Komoditní ceny měřené indexem CRB vzrostly jen od začátku roku 2002 o 35 procent!
Bylo by možné uvést další, neméně důležité faktory hovořící pro růst ceny zlata, jako je oslabování amerického dolaru, ukončení zajišťovacích termínových prodejů (hedgingu) zlatých dolů, uvolnění trhu se zlatem v Číně nebo třicetiletý cenový cyklus, avšak pro to zde není prostor. Pozorný investor se jistě ptá: „A jaké faktory ukazují na pokles ceny zlata?“ Správná otázka. Žádný trh není černobílý a vždy existuje směs informací hovořících pro růst kursu i pro pokles. U trhu zlata by mohly pokles kursu způsobit vlivy opačné výše uvedeným: růst úroků, obnovení důvěry v akcie nebo zklidnění politické situace ve světě. Změna těchto nastolených trendů je však za současných informací málo pravděpodobná a pokud by k ní došlo, bude trvat dlouho.
Kam půjde kurs?
Nebudeme se věnovat krátkodobým spekulacím na ceně zlata, které jsou jistě zajímavé, avšak není zde prostor k jejich popisu a nejsou vhodné pro každého. Podívejme se na věc z pohledu běžného investování. Nyní je cena zlata 350 USD za unci. Vycházíme z očekávání pokračování výše popsaných nastoupených trendů - tedy pokračování geopolitické nestability s možnými válečnými nebo teroristickými útoky, nepřesvědčivého výkonu akciových trhů se stagnujícími akciovými indexy, nedůvěry v „papírové“ investice, nízkých úrokových sazeb a růstu peněžní nabídky s hrozbou inflace. Tyto vlivy společně s třicetiletým cyklem, který vychází právě na rok 2003, by mohly svědčit o nastupujícím mnohaletém býčím trendu na trhu zlata. Kurs zlata by se mohl do devíti měsíců vrátit ke 400 dolarům a v horizontu několika let může dále růst.
Je třeba dvakrát podtrhnout dlouhodobost tohoto výhledu – i když se analýza potvrdí, může cena zlata výrazně kolísat a je třeba se na to připravit. Někteří investoři mají přehnaná očekávání a pak jsou zklamáni. Jen trpěliví odcházejí se zisky.
Jak investovat?
Pro většinu investorů již není žádným problémem koupit podílový list fondu, akcii nebo dluhopis. Jak však nakoupit zlato? Existuje více způsobů, jak do zlata investovat. Můžete koupit zlaté šperky, mince nebo přímo zlaté cihly. Tato forma investice je tradiční, avšak spojuje s sebou jisté nevýhody, jako je možnost odcizení, vysoké poplatky a spready nebo horší likvidita.
Moderní a ve světě velmi rozšířený způsob investice do zlata je nákup futures kontraktu. Má své výhody, ale i rizika. Jeden futures kontrakt zlata (představme si ho jako jednu akcii) obchodovaný na burze v New Yorku obsahuje 100 uncí (2,835 kg) zlata. Při současné ceně 350 amerických dolarů za unci má hodnotu 35 tisíc dolarů. Pokud nyní koupíte jeden kontrakt a kurs vzroste o 35 dolarů (10 procent) na 385 USD, vyděláte 35 × 100 = 3500 USD, tedy 10 procent z vaší investice. Burza a broker k obchodování nevyžadují složit celou kupní cenu, ale pouze zálohu (takzvaný „margin“). Ta je nyní zhruba tři tisíce dolarů (87 tisíc korun). Pokud do výše uvedeného obchodu vložíte pouze minimální margin, desetiprocentní růst ceny zlata způsobí zisk 3500 / 3000 = 116 procent. Obchody jsou pak více riskantnější, proto vkládat do obchodu pouze minimální částku není vhodné, zvláště pro začínajícího investora. Při opačném vývoji kursu by totiž byla totiž procentuelní ztráta o to větší.
Futures kontrakt lze nakoupit u obchodníka s komoditami (obchodník s cennými papíry s licencí KCP na deriváty), kde si otevřete si účet. Zde se také dozvíte veškeré další informace, včetně informací o rizicích. Poplatky za obchod jsou obvykle nižší než 100 dolarů za nákup i následný prodej, tedy zhruba čtvrt procenta z hodnoty kontraktu. Nevýhoda investování prostřednictvím futures kontraktů spočívá, zejména pro nezkušené investory, právě v jejich výhodě pro zkušené: v obchodech na zálohu, které způsobují, že procentuální zisky a ztráty jsou vzhledem k vaší investici vyšší, než vzhledem k hodnotě celého kontraktu. Je však třeba si uvědomit, že velikost tohoto rizika záleží jenom na vás. Pokud složíte u brokera plnou hodnotu kontraktu, není pro vás riziko o nic větší než při nákupu fyzické komodity a jejím uskladnění.
Pokud dojde k očekávanému růstu ceny zlata, půjde o zajímavou investiční příležitost, kterých je nyní jako šafránu. Kromě možnosti vydělat poskytuje investice do zlata i zajímavou diverzifikaci rizika – kursy drahých kovů se často pohybují proti akciovým nebo dluhopisovým trhům. Proto je zlato vhodným doplňkem vašeho portfolia, snižuje celkové riziko portfolia. Ochrana kapitálu proti riziku je v současné situaci na trhu vyhledávanou „komoditou“.
