Stephen Roach, jenž předpověděl...
Celý podtitul: Stephen Roach, jenž předpověděl současnou recesi, tvrdí, že si Západ a Asie musejí vzájemně vyměnit spotřebitelské návyky
Stephen S. Roach je již dlouho považován za nezničitelného wallstreetského medvěda. Od roku 2004 předpovídal USA hospodářský Armageddon a historie mu dala za pravdu, i když krize přišla o něco později. V květnu 2007 Roach přešel z funkce hlavního ekonoma v bance Morgan Stanley do pozice prezidenta pro asijské a pacifické operace. Od té doby se plně soustředí na Východ. Každý, kdo hledá ucelenou publikaci zabývající se tímto regionem a jeho stále silnějším propojením se Západem, by si měl jeho novou knihu The Next Asia (Budoucnost Asie) řádně prolistovat.
V souboru esejů a samostatných úvah, jež napsal v období od roku 2006 do června 2009, se Roach vyjadřuje k širokému spektru otázek, severokorejskou jadernou hrozbou počínaje a natvrdlými washingtonskými zákonodárci konče. Jak sám autor říká, ústřední téma knihy již mnoho let rozpitvává do té míry, až se mu z toho zvedá žaludek. Stěžejní myšlenka spočívá v tom, že světová ekonomika je vážně narušená a její rovnováha musí být kompletně obnovena. Američtí spotřebitelé musejí přestat utrácet, a asijští naopak musejí začít.
Růst americké ekonomiky založený na aktivech nebyl, jak je již v tuto chvíli zřejmé, dlouhodobě udržitelný. Roach si zaslouží uznání, že začal bít na poplach již počátkem roku 2006. Tehdy upozorňoval, že bezbřehé utrácení doprovázené vzestupem cen nemovitostí a cenných papírů je cestou do pekel. Míra osobních úspor se v USA v letech 2005 až 2007 propadla fakticky na nulu, uvádí autor v krátké, nicméně naléhavé kapitole, již napsal v listopadu 2008. Asie, především Čína, měla aktivní saldo obchodní bilance a nezbývalo jí nic jiného než kupovat dolarová aktiva za valutové rezervy, čímž jistila americké spotřebitele.
V Číně naopak pozorujeme chronicky nízkou spotřebu a přílišnou závislost hospodářského růstu na exportu. Roach oceňuje, že čínský premiér Wen Ťia-pao si tuto průvodní slabost uvědomuje, přestože ekonomika jeho země nespoutaně roste. Na zasedání Národního lidového kongresu, jež se konalo v Pekingu v květnu 2007, popsal Wen Ťia-pao čínské hospodářství jako „nevyvážené, nestabilní, nekoordinované a neudržitelné“. Roach tvrdí, že čínští spotřebitelé, kteří se v roce 2007 podíleli na HDP jen 35 procenty – zatímco v USA se místní spotřeba podílí na tvorbě HDP 72 procenty – neuvolní své finance, dokud Čína nezlepší nevyhovující síť sociálního zabezpečení. Pokladna státního systému sociálního zabezpečení disponuje částkou, jež stačí na sociální dávky ve výši pouhých sto dolarů na obyvatele. Není divu, že ačkoli v Číně žije dvacet procent světové populace, spadají na ni pouhá tři procenta světové spotřeby.
Jedna z nejprovokativnějších částí knihy se zabývá problematikou globalizace. Obchod se službami, jež umožnily internetové technologie, přinesl rozvíjející se Asii obrovské výhody. Bílým límečkům z nejvyspělejších ekonomik světa však situaci komplikovalo řešení mezinárodních pracovněprávních sporů. Předpokládalo se, že se na vlně globalizace svezou všechny lodě. Podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP se však v USA, Japonsku a Evropě v roce 2007 propadl na 54 procent, což je historicky nejnižší úroveň. Roach vyslovuje obavu, že protekcionistické reakce směřující proti globalizaci, jež začaly po propuknutí současné krize nabírat v západních zemích na intenzitě, mohou mít katastrofální následky.
Kladem knihy je, že autor konfrontuje své makroekonomické názory s vybranými makroekonomickými bizarními fantaziemi. V příspěvcích, jež napsal během návštěvy v Davosu v roce 2008 si utahuje z nenapravitelných optimistů, již se přiklánějí ke „snům o zrušení vazby“ – „scénáři, dle něhož svět již nebude kýchat, kdykoli USA nastydnou“. Někteří z Roachových dávných kritiků váhavě připouštějí, že „tentokrát se trefil do černého“. Ke konci pobytu ve vysokohorském debatním kroužku Roach poznamenává: „Centrální bankéři z celého světa unisono vzývají úlohu trhů a touží po uchování kouzla, jež spočívá v závislosti světa na aktivech. Je na čase, abych Davos opustil.“
Ačkoli titul slibuje panasijskou tematiku, kniha se zaměřuje především na Čínu, jíž je věnováno sto stran (v případě, že bychom započítali i materiály o čínsko-americkém napětí, je to celých 170 stran), zatímco Indii pouhých sedm. Roach popisuje Indii jako „spáče“, jenž je ve srovnání s Čínou často přehlížený. Indický poloostrov by se mohl stát „v nejbližší budoucnosti největším asijským překvapením“, píše Roach. Toto tvrzení však zapomíná podložit argumenty. Autor sice tvrdí, že každá asijská země je zcela specifická a nelze ji vymalovat stejným štětcem, v případě Tchaj-wanu, Singapuru a Indonésie se však ani neobtěžuje vzít štětec do ruky. A je také přesvědčen, že region se musí vymanit ze závislosti na průmyslové výrobě, která živí čínský dodavatelský řetězec, jenž je sám o sobě závislý na americké poptávce. Asie může zabránit silnému poškození své ekonomiky v důsledku příštího světového hospodářského poklesu, jen pokud posílí domácí poptávku. Roach však bohužel nenaznačuje žádné cesty, jak by se onoho cíle mělo dosáhnout.
Snad proto, že kniha vznikla z kratších samostatných článků napsaných v průběhu tří let, se autor opakovaně vrací ke stejným tématům a v různých kapitolách používá zcela totožné formulace. Nespočetněkrát Roach v nejrůznějších částech knihy vysvětluje, proč by následky posílení jüanu či zvýšení cla „byly obdobné, jako by se americkým spotřebitelům přímo zvýšily daně“. A to z toho důvodu, že by USA situaci jen stěží mohly řešit tím, že by dovážely zboží od jiných obchodních partnerů, jelikož ti nabízejí vyšší ceny.
V úplném závěru Roach konstatuje, že skvělá budoucnost Asie není natolik jistá, jak se mnozí domnívají. Čím dříve tento region dokáže zmírnit závislost svého hospodářského růstu na exportu a investicích a čím dříve přijde na to, jak přimět spotřebitele, aby více nakupovali, tím mírnější budou turbulence na cestě k ekonomickému vzestupu.
Popisek s. 78:
Roach varuje před přílišnou závislostí Asie na americké poptávce.
Popisek s. 78
Stephen Roach, The Next Asia: Opportunities and Challenges for a New Globalization (Budoucnost Asie. Příležitosti a potíže vyplývající ze současné globalizace), nakladatelství Wiley, 414 stran, 39,95 dolaru.
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
