Úspěšný manažer je člověk, kterého lidé následují z přesvědčení, nikoli z donucení Existuje veliký rozdíl mezi manažerem, který pracovní tým řídí, a manažerem, který ho vede. Slovo řízení má v sobě skrytý imperativ, kdežto vést znamená mnohém více - jít příkladem, inspirovat, motivovat a naslouchat.
Úspěšný manažer je člověk, kterého lidé následují z přesvědčení, nikoli z donucení
Existuje veliký rozdíl mezi manažerem, který pracovní tým řídí, a manažerem, který ho vede. Slovo řízení má v sobě skrytý imperativ, kdežto vést znamená mnohém více - jít příkladem, inspirovat, motivovat a naslouchat.
Systém „příkazu a kontroly“ možná zajistí, že vás spolupracovníci budou na slovo poslouchat, ale to je tak všechno, čeho se od nich dočkáte. Nečekejte, že za vámi přijdou s vlastními nápady, ani že své práci odevzdají více, než je nezbytně nutné. Pokud chcete mít v kanceláři lidské automaty, které bezmyšlenkovitě plní rozkazy, přemýšlejte raději o tom, zda byste si neměli raději pořídit robota. Většina lidí potřebuje prostor k seberealizaci, cítí potřebu projevovat vlastní nápady, aktivně se účastnit řešení problémů a dosáhnout uznání. Nedokážete-li jim jako vedoucí tento prostor poskytnout, nedaří-li se vám je přesvědčit, že jejich názory jsou pro vás podstatné a vaše dveře doširoka otevřené, možná je nejvyšší čas zamyslet se nad tím, co děláte špatně. Ostatně, začněte tím, že si vykreslíte vlastního ideálního šéfa. A pak ho porovnejte se sebou. Jaká z jeho vlastností vám chybí?
Pohádka o novém šéfovi
Byl jednou jeden manažer a byl to nevídaný dříč. Pracoval od rána do večera a někdy i přes noc. Všude kolem něj se válely dokumenty, jeho telefon neustále zvonil a měl jednu schůzku za druhou. Jednoho dne firmu opustil. Když uvolněné místo obsadil nový člověk, zaměstnanci firmy mu nedávali mnoho šancí „na přežití“. Uzavíraly se sázky, jak dlouho nováčkovi vydrží energie a elán při návalu práce, který ho čekal. K jejich velkému překvapení nejen, že jejich stále svěžímu šéfovi neubývaly síly, ale zdálo se, že při menším časovém vytížení stíhá vyřídit mnohem více věcí než jeho předchůdce. Úkolů začalo ubývat, klienti byli spokojenější a i na motivaci spolupracovníků zbyla spousta času. Co se stalo? Manažer číslo 1 většinu práce vykonával sám. Zatímco se jeho sekretářka kousala nudou, on trval na tom, že bude vyřizovat i administrativní záležitosti. Problémy řešil, jen pokud byly urgentní, na ty méně důležité se jednoduše nedostalo. Se spolupracovníky málokdy komunikoval a vzájemná informovanost v kolektivu se rovnala nule. Manažer číslo 2 hned po svém nástupu zorganizoval schůzku s celým týmem a pak ještě s každým zaměstnancem zvlášť. Začal se zajímat o jejich pohledy na nejrůznější firemní záležitosti a inspiroval je ke spolupráci v týmu. Svým spolupracovníkům zcela důvěřoval a nebál se jim svěřit i náročnější úkoly. Všichni si brzy všimli, že jejich připomínky a nápady manažer nenechává bez povšimnutí, pečlivě je zapisuje do sešitu a snaží se je realizovat nebo o nich diskutovat. Svým otevřeným postojem ke změnám a projevy uznání ke schopnostem zaměstnanců přesvědčil tento manažer kolegy, že jsou důležitou součástí týmu a zároveň je podnítil ke zdravému soutěžení mezi sebou.
Na co manažeři často zapomínají
Úspěch manažera číslo 2 spočíval v tom, že mimo jiného dokázal navázat efektivní komunikaci se svým týmem. Byl upřímně zvědavý na to, co se kolem něj děje: začal se zajímat o postřehy svých kolegů, otevřel dveře jejich nápadům, vylepšil vzájemnou informovanost v kolektivu. Podařilo se mu spolupracovníky přesvědčit, že umí naslouchat. První krok k tomu, aby tým fungoval jako jeden celek, je ukázat mu, jak efektivně komunikovat. Manažer, který je informován o dění na pracovišti, umí naslouchat a je vnímavý k lidem kolem sebe, dokáže odhalit problémy mnohem dříve, než přerostou v krizi. I podřízení k takovémuto vedoucímu přistupují s mnohem větší důvěrou. Cítí totiž, že je jim nasloucháno a že jejich názory a postoje jsou bez výjimky vítány. Když pak nastane problém, se kterým si neví rady, bez většího váhání se obracejí na svého manažera. K tomu, aby komunikace byla opravdu účinná, nestačí, aby tok informací plynul pouze ze strany podřízených směrem k vedoucímu, ale i opačně, tj. se strany vedoucího k podřízeným. Manažeři často zapomínají, jak důležité je informovat podřízené o aktuálním dění ve společnosti. Čím lépe jsou zaměstnanci o společnosti informováni, tím intenzivněji se cítí součástí skutečného týmu. Seznámit je s průběhem projektu, s výsledkem jednání nebo jim vysvětlit důvody důležitých rozhodnutí firmy se tedy opravdu vyplatí.
Kouzlo správné motivace
Dalším zdařilým krokem pohádkového manažera číslo 2 bylo, že dokázal správně motivovat spolupracovníky k větším a lepším výkonům. Pomohlo mu k tomu několik věcí. Za prvé: zjistil si postoje a názory svých kolegů na způsob fungování oddělení. Poprosil je, aby dali dohromady pár tezí o tom, co by se podle jejich názoru mohlo dělat lépe a účinněji. Tím také podnítil jejich zájem o společnost. Za druhé: přesvědčil zaměstnance, že jejich zkušenosti, znalosti a nápady jsou pro tým skutečně přínosné. Za třetí: důvěřoval podřízeným a nebál se jim svěřit i ty náročnější úkoly. Mnohdy se domníváme, že největší motivací v zaměstnání jsou peníze. Ovšem, myslet si, že pouze peníze stačí k tomu, aby dlouhodobě „provokovaly“ k lepšímu výkonu, by bylo naprosto mylné. Nejúčinnější motivací vždycky bylo, je a bude nadšení. Mnohem více si dáváme záležet na něčem, co děláme rádi, než na něčem, co děláme z povinnosti. Kumšt dobrého manažera spočívá v tom, aby dokázal pro své spolupracovníky vytvořit atmosféru, která přímo vybízí k tomu „nadchnout se“! Takový manažer bude k podřízeným přistupovat s úctou a nebude šetřit projevy uznání k lidem, kteří si je zaslouží. Uznání představuje nejen ústní pochvalu, ale také náležitou odměnu v podobě prémií, osobního ohodnocení, zaměstnaneckých výhod nebo povýšení.
Vane ve vaší firmě svěží vánek?
Důvěra k potenciálu i schopnostem spolupracovníka může být projevena také tím, že vedoucí pověří podřízeného prací na náročnějším projektu. Svěření závažnějšího problému do něčích kompetencí znamená totiž poskytnout mu odpovědnost, a představuje pro něj výzvu dále se rozvíjet. (Aby však nedošlo k přecenění sil pracovníka, nebo k jeho nadměrnému časovému zatížení, měla by svěření každého náročnějšího úkolu předcházet konzultace.) K vytvoření příjemné atmosféry na pracovišti velkou měrou přispívají dobré vztahy. Zvláště tam, kde je od zaměstnanců očekáván kreativní přístup, je dobré vnést trochu svěžího vánku v podobě neformálního popovídání si nebo humoru. Často jsme také v průběhu pracovního dne nuceni vykonávat zcela monotónní práci, která by „utíkala“ mnohem lépe, kdybychom si například mohli pustit rádio. Pro některé manažery je však dosud jakékoli rozptylování naprosto nepřípustné, potrpí si na vykání na pracovišti a podobné formality, které bohužel mnohdy zcela zbytečně vytvářejí napětí a brzdí komunikaci.
Tucet nezbytných kvalit efektivního manažera
1. Být vzorem pro ostatní
Manažer musí ve své každodenní práci a chování praktikovat to, co hlásá, a poskytovat jasný příklad efektivního a angažovaného pracovníka.
2. Znát sama sebe
Je velmi podstatné, aby manažer dokázal rozpoznat své silné a slabé stránky, aby dokázal kontrolovat své nálady a věděl, jak ze sebe dostat to nejlepší.
3. Soustavně se vzdělávat
V rychle se měnícím světě, ve kterém žijeme, budou úspěšní jenom ti, kteří jsou otevřeni novým myšlenkám a vždy hledají příležitost ke svému vzdělávání a rozvoji.
4. Mít potěšení ze změny
I když neexistují žádné viditelné známky vnějších tlaků na změnu, efektivní manažer bude přesto hledat způsoby jak mnohé vylepšit.
5. Mít vizi
Jestliže manažer nemá ve své hlavě jasnou vizi o tom, kam by měla organizace směřovat, pak neexistuje žádný rozvojový cíl a nelze říci, zda tento cíl bude smysluplný, či nikoli.
6. Plně si uvědomovat současný stav
K tomu, abyste úspěšně směřovali k nějakému ideálu, potřebujete mít jasno o tom, kde se právě nacházíte.
7. Mít vysokou úroveň etiky a hodnot
Tato vlastnost je velmi důležitá, aby bylo možné použít současný stav spíše jako sílu pro pozitivní kreativní pnutí než pro pokusy zastrašováním přimět lidi k pohybu.
8. Myslet systémově
Znamená to být si vědom toho, jak fungují a probíhají jednotlivé procesy, a umět oddělit příčiny od příznaků.
9. Správně komunikovat
Manažer musí být schopen vyjadřovat věci jasně a jednoduše, a zároveň demonstrovat skutečný zájem nebo starost.
10. Pozitivně myslet
Vůdce spíše hledá, co je možné, než aby hledal překážky. Věří, že lze věci změnit k lepšímu, a hledá cesty, aby k tomu došlo.
11. Umět se nadchnout
Zahrnuje to opravdovou víru v to, co děláte nebo říkáte, a skutečnou vůli udělat něco dokonale.
12. Být opravdový
Být lidský - být sám sebou a umět si přiznat, že nikdo není dokonalý.
Pramen: Di Kamp: Manažer 21. století
