Se stravenkou by se Češi měli ,bez problémů‘ najíst i v Praze. Tedy za předpokladu, že zůstane zachován poměr, kdy 55 procent hodnoty stravenky hradí zaměstnavatel a zbylých 45 procent zaměstnanec. Nominální hodnota stravného totiž nově stoupla na 211 korun, což oproti loňskému lednu představuje nárůst o necelou desetinu.
Zatímco v porovnání s minulým rokem je aktuální optimální cena stravenky o 17 korun vyšší, v roce 2022 si kvůli ekonomickému vývoji vyžádala hned dvojí zvýšení. Celkem tehdy rostla o 44 korun. „Pokud vezmeme do úvahy průměrnou útratu v době obědů, která dosahuje téměř 185 korun, pokryje nominální hodnota náklady na stravu i v nejdražších regionech,“ potvrzuje obchodní ředitel společnosti Edenred Petr Vágner.
Nad hranicí dvou stovek jíme pouze v metropoli
Kolik za oběd v jednotlivých regionech vlastně zaplatíme? Vyjma metropole se ceny stále drží pod hranicí dvou set korun. Pomalu, ale jistě ji však dotahuje také Brno, kde za oběd zákazníci momentálně utratí v průměru 197 korun. V Praze, kde se ceny oproti minulému roku zvedly zhruba o pět procent, pak Češi zaplatí o 12 korun více. Ne všude se ale zdražuje, například obyvatelé Liberce zaznamenávají dlouhodobý pokles. Za oběd dají v průměru 189 korun.
„Nejvyšších cen oběda dosáhla většina regionů během letních prázdnin, které završily období poměrně razantního zdražování. Ve čtvrtém kvartálu loňského roku se již ceny měnily jen mírně. V některých městech se dokonce vrátily na dubnové či květnové hodnoty,“ uvádí Vágner.
Podle evropských průzkumů, na něž se vedení Edenredu odkazuje, jsou právě stravenky velkou motivací pro nemalou část obyvatel, která díky příspěvkům ze strany zaměstnavatelů obědvá v restauraci častěji. „Vybírají si díky tomu také zdravější ingredience a pokrmy. Firmy tedy mají ve svých rukou důležitý nástroj k motivaci zaměstnanců k vyváženému stravování, který je flexibilní, a přitom adresný,“ říká Vágnerova kolegyně Aneta Martišková.
Národ stravenkářů
Návštěva restaurace během pracovní doby samozřejmě není jedinou možností, stále více lidí dává přednost také dovozu jídla. Zhruba polovina zaměstnanců si pak s cílem ušetřit nosí vlastní jídlo z domova. Vyplývá to z listopadového průzkumu společnosti foodora. Ten dále informuje třeba o tom, že 40 procent z celkem 436 zaměstnanců českých firem se snaží naobědvat do 100 korun.
„Více než 36 procent zaměstnanců zaplatí za rozvoz jídla do 150 korun, naproti tomu 54 procent zaměstnanců zaplatí v průměru mezi 150 a 200 korunami,“ přiblížil šéf rozvoje obchodu foodora Jan Petr s tím, že v případě speciálních slevových akcí mohou být ceny ještě nižší.
Že jsou Češi národem ,stravenkářů‘, dokazuje i srpnový průzkum, který mezi 731 respondenty provedla společnost Sodexo Benefity ve spolupráci s agenturou Ipsos. Společně došly k závěru, že příspěvek na stravování je vůbec nejčastějším benefitem, jaký tuzemští zaměstnavatelé poskytují.
A oblíbený je i mezi samotnými zaměstnanci. Téměř 70 procent z nich by stravenky dokonce upřednostnilo přes navýšením mzdy. A co víc, výhodný by měl být stravenkový systém také pro samotné zaměstnavatele. Ti totiž nemusí danit až 55 procent z celkové částky, v současnosti tedy 116 korun.
