Nastal čas otevřeně naslouchat všem dílčím problémům stavebnictví
Stavebnictví je obor starý jako lidstvo samo. Jeho rozvoj sledujeme na každém kroku. Ucpané dálnice svědčí o pomalém dobudovávání dopravní infrastruktury. Na dosud nevyužívaných plochách rostou rychle obří nákupní centra, zcela nové obytně-administrativní komplexy a další objekty občanské vybavenosti. Vývoj nelze zastavit a navzdory burzovním ztrátám má stavebnictví před sebou slibnou budoucnost.
Žádný dramatický pokles
V roce 2007 poprvé překročil celkový objem výkonů hranici půl bilionu korun – dosáhl 511 miliard korun. Rok 2007 byl pro stavebnictví dalším úspěšným rokem a potvrdil, že náš předpoklad směrování jeho dalšího vývoje byl na počátku loňského roku správný. Z nasmlouvaného, z vydaných stavebních povolení i ze stupně přípravy nových velkých staveb vyplývá bez nadsázky optimismus. Určitý pokles očekáváme pouze v bytové výstavbě – v důsledku zvýšení DPH. Možná že tento pokles nebude natolik dramatický, protože nečekaná poptávka po nových bytech hned na začátku roku trochu překvapila developery i stavbaře. Je to zřejmě i proto, že při zvýšené inflaci je dobré investovat především do nemovitostí. Druhým faktorem jsou finanční prostředky, především zdroje pro veřejné zakázky, které dlouhodobě tvoří 50 procent poptávky. V privátní oblasti se růst opírá především o poptávku podnikatelské sféry na bázi investičních pobídek, jež dosud iniciuje zahraniční kapitál, v rostoucí míře však také české investice.
Ztráty zatím necítíme
Situace se po pádu burzy mírně zkomplikovala. Firmy to však zatím nepociťují. „Vnímáme samozřejmě ochlazení trhu, ale ztráty nemáme. Je to i díky našemu systému financování – využíváme zázemí mateřské společnosti a nejsme zcela závislí na úvěrech od bank,“ říká Petr Fanta, generální ředitel společnosti Skanska Reality. A dodává, že vývoj bude mít pozitivní dopad na pročištění trhu – zřejmě skončí menší developeři bez vlastních zdrojů, kteří dosud spoléhali jen na komerční úvěry. I dle Miroslava Kose, personálního ředitele společnosti Hochtief CZ, do Čech dorazily první příznaky krize světových trhů: „Je otázkou nejbližších měsíců až let, kterým směrem se bude české stavebnictví vyvíjet. Doufám, že se krizi podaří zvládnout a že dopady na evropské trhy nebudou příliš nepříznivé.“ Dle něho je dalším předpokladem pozitivního vývoje oboru zvýšení počtu kvalifikovaných sil, který je v současnosti nedostatečný. A říká: „Je nutné zvýšit propagaci stavebního oboru a zlepšit odměňování dělnických profesí. To by mohlo ovlivnit rozhodování žáků základních škol a jejich rodičů o profesní dráze ve stavebních firmách.“ Jedním z projektů, jak zaručit osvětu jinak prestižnímu a uznávanému oboru, jsou Dny stavitelství a architektury. Na jejich přípravě se podílejí svazy a komory ze sdružení Stavitelství – Inženýrství – Architektura (SIA) ČR – Rada výstavby. Dny otevřených dveří by měly vyzvat obyvatele k návštěvě zajímavých staveb, škol či projektových kanceláří a připomenout jim, že řemeslo mívalo a dosud má zlaté dno. Po zdařilé premiéře loňského ročníku budou Dny stavitelství a architektury pokračovat i letos. Záštitu nad nimi převzal již druhým rokem předseda Senátu Přemysl Sobotka. V Senátu se opět sejdou odborníci k diskusi na téma stavebnictví.
Udržitelné stavění
Stavebnictví nemá vlastní ministerstvo, ačkoli je bezesporu jedním z tahounů ekonomiky, a proto logicky chyběla ucelená vize budoucího vývoje. To by se však mělo změnit. Naléhavost úkolů trvale udržitelného stavění vedla orgány EU k vypracování společné strategie výzkumu pro evropský stavební průmysl do roku 2030. „Národní programy obsahují kromě obecně přijatých doporučení zejména vlastní specifické přístupy, jimiž vlády zajišťují uskutečnění dohod přijatých zeměmi společenství v oblasti úspor energie cestou udržitelné výstavby a obnovy do let 2010, 2015 a 2030. V ČR je zatím v tomto směru zajištěna pouze legislativa a technické normy. Jejich provedení však bez zabezpečení finančně náročného výzkumu, včasné územní a projektové přípravy i orientace výroby na zajištění vhodných materiálů zůstává pouze zbožným přáním,“ prohlásil Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Významným počinem by mohlo být vytvoření sekce pro výstavbu a stavebnictví v rámci ministerstva pro místní rozvoj, které se jeví nejvhodnějším centrálním orgánem.
Nejen výrobci hmot varují
S poklesem v bytové výstavbě vinou změněných pravidel u hypoték či nového stavebního zákona se potýkají zejména výrobci stavebních hmot. Navzdory situaci očekává Lias Vintířov, výrobce lehkých keramických betonů, podobný vzestup výroby jako v roce 2007. Jako exportéra jej však trápí silný kurz koruny a v případě výrobce vysoké náklady na energie. Konkurenční Wienerberger cihlářský průmysl, známý producent stavebních hmot POROTHERM, zase vidí úskalí v importu – zejména pokud jde o dovoz stavebních materiálů z Německa, které vždy nesplňují deklarované vlastnosti. Podobně vidí situaci i Bořivoj Minář, generální ředitel společnosti STOMIX: „Za jeden z hlavních problémů považujeme nedostatečnou ochranu trhu před nekvalitními výrobky – domácími, ale zejména zahraničními. Zatímco prosazení na evropských trzích je pro místní firmy kvůli legislativním opatřením relativně složité, přestože jsou držiteli nutných certifikátů, český trh absorbuje s malou selekcí téměř vše.“ Doplňuje ho Ivan Mareš, generální ředitel společnosti Lafarge Cement: „Spíše nám dělá starosti rok 2009 – financování a připravenost veřejných investic, pomalu se nasycující hlad po nových bytech ve velkých městech i méně avizovaných průmyslových a komerčních stavbách.“ Obchodní ředitel Metrostavu Pavel Pilát vidí příčinu v kumulaci několika dílčích problémů: „Na trhu chybí dostatek kvalifikovaného personálu a cenově přijatelných subdodávek. To vede ke zvyšování cen stavebních prací, a tudíž k ochlazení investorské poptávky. To navíc podporuje neochota bank financovat projekty.“
Dotace
Problémem se může stát již zahájené zdražování hypotečních úvěrů i jejich splácení, omezení nebo zrušení stavebního spoření a pokles státních pobídek. To může výrazně omezit rozvoj bytové výstavby a následně i zvýšit nabídku na straně již existujícího bytového fondu. Na druhé straně významný objem stavebních zakázek představují dnes zakázky veřejné. A bude tomu tak téměř určitě i v příštím období. Další pozitivní vývoj stavební výroby závisí především na možnostech rozpočtů – státního, obecních a krajských – i na využití spoluúčasti privátních zdrojů. Poněkud kriticky situaci vnímá společnost SMP CZ. „Každopádně pociťujeme jako poměrně velký problém neschopnost našeho státu čerpat prostředky z fondů EU na vodohospodářské projekty pro období 2007 až 2013. Dosud nebylo na velké projekty vyčerpáno téměř nic. Předložené žádosti se musejí znovu přepracovávat kvůli neustále se měnícím požadavkům ministerstva životního prostředí, přičemž od 1. ledna 2011 budeme jako stát povinni plnit přísné limity na vypouštěné odpadní vody,“ uvedl její mluvčí Petr Kameník. Je vidět, že nastal čas otevřeně naslouchat všem dílčím problémům oboru, který byl a dosud je naší národní chloubou. Jinak by – z hlediska katastrofického scénáře – mohlo zlatým českým ručičkám v budoucnosti odzvonit. A místo krásných nových či nově zrekonstruovaných domů by zůstala jen torza nedokončených staveb s nápisy „není za co“ nebo „nemá kdo“.
Souvislosti
V roce 2007 poprvé překročil celkový objem výkonů ve stavebnictví hranici půl bilionu korun – dosáhl 511 miliard korun.
Z nasmlouvaného, z vydaných stavebních povolení i ze stupně přípravy nových velkých staveb vyplývá optimismus.
Určitý pokles lze očekávat pouze v bytové výstavbě – v důsledku zvýšení DPH.
V privátní oblasti se růst opírá především o poptávku podnikatelské sféry na bázi investičních pobídek.
Situace
Stavebnictví nemá vlastní ministerstvo.
To by se mělo změnit.
Naléhavost úkolů trvale udržitelného stavění vedla orgány EU k vypracování společné strategie výzkumu pro evropský stavební průmysl do roku 2030.
Významným počinem by mohlo být vytvoření sekce pro výstavbu a stavebnictví v rámci ministerstva pro místní rozvoj.
