Sociologie
Knih vědecky popisujících současnou společnost je zatím na pultech knihkupectví jen pár. Nedávno přibyla odborná monografie, kterou připravil tým sociologa Petra Matějů. Publikace vychází z několika rozsáhlých kvantitativních výzkumů a podrobně se věnuje otázkám konzistence sociálně–ekonomického statusu, vnímání sociálních nerovností, utváření norem distributivní spravedlnosti a analyzuje vztah mezi sociální strukturou a volebním chováním. „Souvislost mezi vzděláním, zaměstnáním a příjmem, kterou sociologové již desítky let nazývají konzistencí sociálně–ekonomického statusu, byla za socialismu rozklížena zejména dvěma procesy; klesající mzdovou diferenciací a uplatňováním politických kritérií všude tam, kde měla vítězit kritéria kompetence a výkonu. (str. 10) Předkládaná kniha je vedena dominantní hypotézou „o transformaci jako procesu obnovy a zpevňování vazeb, které komunistický systém rozleptal . Kromě propojení odpovídajícího vzdělání, statusu zaměstnání a výše příjmu mají autoři na mysli ještě zpevňování vazeb mezi subjektivním a objektivním sociálně ekonomickým statusem, jejich vztahu k představám o distributivní spravedlnosti a politickým názorům i volebnímu chování lidí. Je to přísně odborná publikace, která na obrovské množství většinou dotazníkově získaných dat aplikuje tvrdé statistické metody. Obsahuje detailní popis statistických procedur a získaných výsledků, včetně rovnic a grafů. Pro běžného čtenáře budou dobře stravitelné zejména závěry jednotlivých kapitol, kde výzkumníci interpretují závěry, ke kterým při přesýpaní dat ve svých statistických programech dospěli. Většina údajů popisuje českou společnost v devadesátých letech a mnohé z nich jsou varující. Například Martin Kreidl po analýze faktorů, které Češi a Moravané vnímají jako důležité pro dosažení životního úspěchu, konstatuje růst významu politických konexí. „To jsou znamení, která musí společnost vnímat jako velmi zneklidňující znaky toho, že u nás není uplatňován princip rovných šancí, ale že je některým dokonce snad i vědomě dán náskok na startu ekonomické soutěže. (str. 221) S Kreidlovým poznatkem může souviset i jiné zjištění. Posilování rovnovážného vztahu mezi statusotvornými proměnnými (vzdělání, prestiž zaměstnání, příjem), který přispívá ke stabilitě celé společnosti, mělo větší intenzitu v období 1991–1995 než v následujících letech (str. 25). Po roce 1995 přišel růst příjmové diferenciace, který však byl zapříčiněn zejména růstem příjmů lidí na samé špičce příjmové hierarchie (str. 30). V kontextu s tématem vlivu starých struktur v transformujících se ekonomikách, které předminulý týden opět otevřel komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen (viz hlavní téma tohoto čísla), je zajímavé další zjištění sociologů. Podle Petra Matějů (str. 66) pocítily nomenklaturní kádry v rámci transformace „výrazné zlepšení svých životních šancí“.
Matějů, P., Vlachová, K. a kol.: Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Slon. Praha 2000. 404 stran. Cena: 295 Kč.
