Menu Zavřít

Optimista z Číny

5. 2. 2009
Autor: Euro.cz

Premiér Wen Ťia-pao kritizuje Spojené státy za neúnavnou honbu za ziskem

bitcoin_skoleni

Vidím světlo na konci tunelu, konstatoval optimisticky čínský premiér Wen Ťia-pao na ekonomickém fóru v Davosu. Cestu do Evropy, na které se kromě Švýcarska zastavil také ve Velké Británii, Německu, Španělsku a v Belgii, označil za cestu důvěry. Pozitivní nálada Wena kontrastovala s pesimistickými názory světových ekonomů a politiků, kteří očekávají, že ty nejhorší důsledky globální krize teprve přijdou. Přestože se také Čína potýká s hospodářskými komplikacemi, exportně orientovaná ekonomika doplácí na pokles zahraniční poptávky, premiér je přesvědčen, že se Číně podaří splnit cíl, a to růst HDP v letošním roce o osm procent. Poslední statistická data vypovídající o situaci v Číně ale nejsou vůbec růžová. V zemi v poslední době přibylo 26 milionů nezaměstnaných, vesměs nejchudších vesničanů, kteří doufali, že si polepší, když přesídlí do města a začnou pracovat v továrně. Naděje většiny z nich ale ukončily hospodářské problémy ve světě, kvůli nimž je řada firem nucena omezovat výrobu a propouštět. Vláda v Pekingu má nyní obavy, aby nezaměstnaných nebylo tolik, že bude v sázce sociální smír. Její prioritou je proto podpora zemědělství a venkovských oblastí, aby dopady hospodářského útlumu nebyly tak citelné.
Čína nemá přesný přehled o tom, kolik lidí z venkova se vydalo za prací do měst. Odhady ale hovoří zhruba o 130 milionech. Vláda si nechala udělat průzkum, který ukázal, že z tohoto počtu se více než patnáct procent těch nejchudších vesničanů muselo z měst vrátit domů, protože továrny, kde byli zaměstnáni, teď nemají co vyrábět. Například v USA se míra nezaměstnanosti v prosinci vyšplhala na 7,2 procenta, což je nejvíce za posledních šestnáct let. Bez práce je asi 11,1 milionu Američanů. Jinými slovy, v celých Spojených státech amerických je méně než polovina nezaměstnaných lidí, než kolik jich v posledních měsících nově přibylo v Číně.

Čína je spásou Přes optimismus vedení se nejlidnatější země potýká s nepříznivou situací. Řada zemí však vidí v Číně spásu. Čína je pod mezinárodním tlakem, aby podpořila domácí poptávku, a pomohla tak světu z krize. Například Británie doufá, že hospodářská spolupráce s Čínou jí pomůže překonat nynější ekonomický pokles. Britský premiér Gordon Brown konstatoval, že „silné vazby mezi Čínou a Británií budou klíčovou silou“. Premiér by také chtěl do dvou let zdvojnásobit britský export do Číny z nynějších pěti miliard liber na deset.
V době, kdy peníze z Číny pomáhají jiným zemím financovat nákladně záchranné balíčky (Čína se loni například stala největším držitelem amerického státního dluhu) vystupují čínští představitelé v zahraničí značně sebevědomě. Premiér Wen Ťia-pao spolu s ruským premiérem Vladimirem Putinem kritizují Spojené státy. Při svém vystoupení v Davosu Wen konstatoval, že příčinou hospodářské krize je neúnavná honba za ziskem. Vystupoval také proti neudržitelnému modelu nízkých úspor, vysoké spotřebě, nedostatku sebekázně mezi finančními institucemi a selhání regulace při nakládání s novými finančními instrumenty. Výhrady Číny k USA jsou nyní slyšet mnohem hlasitěji, než americké požadavky na revalvaci jüanu či odstranění bariér ve vzájemném obchodu.

  • Našli jste v článku chybu?