Proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zní v Evropě hodně hlasů, ale jednu věc mu upřít nelze: maďarským voličům imponuje a umí toho využít. Víkendové volby jeho strana Fidesz suverénně vyhrála. Je dokonce pravděpodobné, že znovu získá ústavní parlamentní většinu, i když klíčový mandát se ještě stále dopočítává z hlasů zahraničních voličů.
Přesto evropští komentátoři vidí v Orbánově suverenitě trhliny. V Maďarsku pak Fideszu blízký deník Magyar Hírlap oslavuje a věští dalších dvacet let Orbánovy vlády, zatímco ekonomický server Portfolio.hu střízlivě hodnotí možné reakce trhů.
Magyar Hírlap: Permanentní budoucnost začala
Jak se dalo čekat, strana Fidesz dosáhla sebevědomého vítězství v parlamentních volbách. A s postupujícím časem je stále pravděpodobnější, že získala i moc, která bude znamenat vládnutí na dalších patnáct až dvacet let. Viktor Orbán po období své první vlády v roce 2002 a následně i v roce 2006 ještě podlehl globální moci, která zabránila tomu, aby vznikla národní vláda. Dva vládní cykly v čele se socialisty a liberály a osobně s Ferencem Gyurcsányem znamenaly pro Maďarsko zdrcující úder.
I proto mohla strana Fidesz roku 2010 dosáhnout nepředstavitelného vítězství – převážná většina maďarské společnosti naznačila, že globální vykořisťování dosáhlo konečného, fyziologického stadia a možnost vrátit se zpět od kraje propasti vidí jen ve Fideszu. Na druhé straně i globální moc změnila svůj pohled: je sice možné, že Orbánova národní strategie výrazně sníží množství zdrojů, které lze z Maďarska odčerpávat, ale jeho dlouhodobé vládnutí má jednu nezastupitelnou výhodu: nevídaný pořádek a stabilitu. Takže globální moc to přiznala a přispěla k pádu „svých“ liberálů a levičáků a k dalším desetiletím Orbánova vládnutí. Permanentní budoucnost tedy začala.
Portfolio.hu: Jak zareagují trhy?
V roce 2010 hráči na trhu doufali, že Fidesz získá ústavní většinu. Velké naděje plynuly především ze zklamání ze slabých výsledků předchozích vlád Socialistické strany. Trhy pak od ústavní většiny Fideszu očekávaly jasný směr vládnutí, schopnost přijít se strukturálními reformami bez zdržování, váhání a kompromisů. To mělo nakopnout maďarský růst, snížit rozpočtový schodek a otevřít cestu k umazávání veřejného dluhu. Dnes už to trhy vidí jinak. Jak plyne z našich průzkumů, hráči na trhu vidí ústavní většinu Fideszu jako druhý nejhorší možný scénář vzhledem k dopadům na ekonomiku. Horší by byla jen varianta menšinové vlády Fideszu.
Je ovšem také pravda, že neexistovala žádná alternativa, od níž by analytici mohli čekat, že bude s Fideszem reálně soupeřit. I když si na konečný výsledek voleb musíme ještě pár dní počkat, lze říci, že nelze očekávat dramatické reakce na maďarských peněžních a kapitálových trzích. Až pomine poslední nejistota, můžeme čekat jistou „úlevnou jízdu“, ale ta může rychle skončit, jakmile vyplují na povrch obavy trhů z ústavní většiny, nebo až vládnoucí strana přijde s nějakým radikálním slibem či prohlášením. Krajně pravicová strana Jobbik získala významnou voličskou podporu, i když kvůli novým volebním podmínkám fakticky oslabila. Fidesz kvůli její konkurenci bude pod tlakem na přijímání radikálních a protitržních opatření (nebo alespoň takových, která budou vypadat jako nepřátelská vůči mezinárodnímu kapitálu). To je pro investory ten nejhorší scénář.
Financial Times: Gulášový revanšista vítězí
Ve chvíli, kdy všechny oči hledí k Ukrajině, je snadné zapomenout, že Evropa má svou vlastní líheň nacionalismu a revanšismu, jaký v mnohem tvrdší formě uplatňuje ruský vládce Vladimir Putin. O víkendu jsme viděli hladkou obhajobu volebního vítězství Viktora Orbána. Od roku 2010, kdy nastoupil k moci, se Orbán zabalil do maďarské vlajky a zastrašoval zahraniční kapitál i vlastní opozici. Jeho strana Fidesz začala razit myšlenku „velkého Maďarska“ a udělila občanství menšinám v sousedních zemích. Nejednou vyjádřila pochyby o platnosti Trianonské smlouvy. Všechna podivná opatření proti zahraničním firmám byla vždy obalena rétorikou, jež připomínala spíše středoevropského despotu než moderního státníka. Orbánovo opětovné vítězství samozřejmě ukazuje na slabost opozice. Socialisté se nedokázali vzpamatovat z tragického období mezi lety 2002 a 2010. Výhra Fideszu není bez kontroverzí, ale přese všechno platí, že Orbán má mandát, aby pokračoval v přestavbě maďarského státu. Nadcházející roky nabídnou Orbánovi mnoho příležitostí, aby pěstoval svou zálibu v rozmazávání hranic mezi stranou a státem. Během funkčního období skončí mandát polovině ústavních soudců a několika členům měnové rady centrální banky. Výzva, již ztělesňuje Viktor Orbán, sahá daleko za maďarské hranice. Brusel často vypadá rozpačitě, když plísní Orbána za jeho pokusy o likvidaci občanských svobod a pravidel jednotného trhu. Pokárání z Bruselu možná párkrát vedla ke stažení některých opatření. Ale když už byl Orbán donucen udělat krok zpátky, většinou to bylo poté, E15 co udělal tři vpřed. Evropští partneři koláž Maďarska nemohou nadále reagovat pohoršeným mlčením. Doma Orbán žádné mantinely nemá, tak by mu je měla dát alespoň Evropa.
Sme: Až nebude kde brát
Je prakticky podružné, jestli Fidez formálně opět získá dvě třetiny mandátů, anebo mu bude jeden chybět. Toho jednoho poslance si kdykoli koupí z řad opozice, zejména z Jobbiku. Symbolicky to však úplně jedno není. V troubení vítězných fanfár zanikne fakt, který Orbánovu stranu vážně znepokojuje. Právě proto, aby tato skutečnost zanikla, ty fanfáry tak řvou. Fidesz udělal pro maximalizaci svého vítězství všechno bez jakýchkoli zábran. Za čtyři roky utratil za propagandu desítky milionů eur z veřejných peněz, kampani podřídil hospodářskou politiku a ze hry často brutálními způsoby vyřadil drtivou většinu kritiků i kontrolních mechanismů. Slovensko takto neférové a zmanipulované volby po roce 1989 nezažilo, a to ani za nejtvrdšího mečiarismu. Přes to všechno získal Fidesz o šest procent hlasů méně než před čtyřmi roky. Druhá Orbánova vláda však „prožrala“ většinu rezerv, díky nimž dokázala jakž takž udržovat zdání ekonomické prosperity, nebo alespoň zakrývat stagnaci a zpomalovat úpadek. Další čtyři roky orbánovského modelu bude stále těžší financovat. Zaprodání se Moskvě s tím souvisí, ruská půjčka na dostavbu jaderné elektrárny má být ekonomickou injekcí, která na chvíli nahradí dosavadní zdroje. Jenže to nebude stačit. Jestliže Fidesz po čtyřech letech, v nichž ještě bylo z čeho krást a rozdávat, skončil hůře, co jej čeká po dalších čtyřech letech, kdy nebude z čeho mocenský model zaplatit? Bude-li chtít zabránit prohře, bude muset svůj autoritářský režim ještě utužit.
Kourier: „Viktátor“ žádné mosty nepostaví
Viktor Orbán má možná pravdu, když tvrdí, že každý evropský politik uvnitř touží po moci, jakou má on. Dvoutřetinová parlamentní většina dala národně-konzervativnímu premiérovi volnou ruku k vládnutí bez kompromisů. A zřejmě bude pokračovat i v dalším období. Že si Orbán tuto moc nenechá vzít, bylo jasné už dlouho před volbami. Do ruky mu hrála rozhádaná a slaboučká levicová opozice, která sebevědomému populistovi nedokázala čelit. Všichni ti, kteří Orbána nevolili, a to je pořád více než polovina maďarských voličů, se musejí připravit na to, že jejich agresivní premiér svůj bojový mód ani v příštích letech neopustí a jejich kritice v žádném případě nebude vycházet vstříc. Stavět mosty ke svým odpůrcům nebo hledat kompromisy, to není v povaze „Viktátora“ Orbána. Naopak. Oslnivý řečník Orbán čerpá svou sílu z protiútoků, strašení a agresivní rétoriky. Čtyři další roky vlády Fideszu přinesou konsolidaci Orbánovy absolutní moci. Což je to jediné správné z perspektivy muže, který kdysi býval liberálem a který se dnes chová, jako by jen on sám věděl, co maďarský lid potřebuje.
