Orbánova (pře)smyčka

Přísnější tresty mají přistřihnout křídla samozvané domobraně

Nejrůznější nacionální gardy pochodují v obcích s romskou menšinou, polovojenské organizace postupně přebírají moc v devastovaných oblastech severovýchodního Maďarska. Etnicky motivované bitky a bohužel ani vraždy nejsou výjimečné. Maďarský parlament reagoval na poslední, dubnové události poměrně bleskově. Už 2. května přijal zákon s přísnějšími tresty – až tři roky vězení za působení ilegálních pořádkových sil a zastrašování prostřednictvím polovojenských gard. Otázkou je, jestli to bude stačit.

Velikonoční Gyöngyöspata

Do obce na úpatí pohoří Mátra v posledních týdnech postupně napochodovali členové polovojenského sdružení Hnutí za lepší budoucnost, po nich Betyársereg (Armáda zbojníků) a nakonec příslušníci organizace Véderö (Obrana). V obci Gyöngyöspata žije 2800 obyvatel, z toho přibližně 450 Romů.
Hnutí za lepší budoucnost, napojené na parlamentní, extrémně radikální pravicovou stranu Jobbik, se tam objevilo už začátkem března. Jeho členové v obci hlídkovali několik dní. V dubnu tam jiní extrémisté – z organizace Véderö – začali budovat vojenský výcvikový tábor. Když pak Červený kříž kvůli nim evakuoval romské ženy a děti, přišla maďarská vláda se zajímavým, ale jen málo pravděpodobným vysvětlením: že šlo o plánovaný velikonoční výlet. Po návratu „výletníků“ došlo k masovým potyčkám, po nichž policie dočasně zatkla několik členů Véderö. Premiér Viktor Orbán zároveň prohlásil, že okamžitě zavede přísnější tresty pro nacionalisty. Narychlo schválená novela zákona platí od 7. května. Už teď je však jasné, že dlouholetý a prohlubující se maďarsko- romský konflikt nevyřeší.

Severovýchodní beznaděj

V desetimilionovém Maďarsku žije zhruba 600–700 tisíc Romů. Jsou soustředěni v nejzaostalejší severovýchodní a východní oblasti země. Paul Lendvai, známý rakouský publicista maďarského původu, ve své poslední knize Mein verspieltes Land (Má prohraná země) konstatuje: V současnosti je v Maďarsku 80 procent Romů bez zaměstnání. Až dvě třetiny jich žije segregovaně a v hluboké bídě. Není divu, že jejich bezvýchodné společenské postavení a živoření v ghetech podněcuje rostoucí počet drobných krádeží, které se v nejchudších oblastech země staly každodenním jevem. A že tyto iritující krádeže zase vyvolávají odpor „bílých“. Lendvai dále zmiňuje, že podle statistik má až 80 procent Maďarů protiromské smýšlení. Domnívá se, že je to „v neposlední řadě i proto, že extrémně radikální pravicová strana Jobbik k tomu občany systematicky podněcuje.“ Politický potenciál protiromské agendy objevila zhruba v roce 2007.
Prohlubující se sociální a ekonomická zaostalost žup na východě a na severu země způsobila společenský propad statisíců tamních obyvatel. Jobbik spolu s polovojenskou Maďarskou gardou, která byla sice oficiálně zakázána v roce 2009, ale v podstatě dále existuje, dokonale využil jejich zoufalství. Zahrál na strunu toho, co jim nejvíce chybí: kromě práce sliboval také bezpečnost. I když gardisté pracovní příležitosti nevytvořili, svými okázalými pochody a hlídkami nastolili pořádek. Přesněji pořádně vystrašili tamní Romy. V období 2002 až 2009 stoupl v Maďarsku počet těch, kteří sympatizují s myšlenkami extrémní pravice, z 10 na 21 procent. Obrovský rozruch například vyvolala událost z roku 2006. Tehdy Romové v obci Olaszliszka ubili k smrti (bílého) pedagoga, a to před zraky jeho dětí. Pochody „domobrany“, zastrašování a sériové vraždy Romů na sebe nenechaly dlouho čekat. Jenže abychom nebyli jednostranní, ani Romové nejsou bez viny. Ve zmíněné obci Gyöngyöspata žili většinou z krádeží, fyzicky napadali starší občany a na místním mostě vybírali „mýtné“. Není divu, že tamní Maďaři proti příchodu domobrany vůbec neprotestovali.

Krok nebude stačit

Vládnoucí strana Fidesz dlouho přivírala oči. Mezi jejími sympatizanty a voliči je hodně těch, kteří tiše se zákroky extremistických sil souhlasí. Orbán chce maximalizovat počet svých voličů. Po negativních zahraničních reakcích nicméně udělala krok správným směrem, což ale zdaleka nebude stačit. Zejména když víme, že maďarský policejní sbor je frustrovaný a že jeho příslušníci 6. května mohutně protestovali před parlamentem proti vládním škrtům. Maďarsko, které v tomto půlroce předsedá Evropské unii, si dalo komplexní a celoevropské řešení romské otázky do své agendy. Orbánova vláda však svými pseudoopatřeními a sliby policejních zákroků zrovna dobrý příklad takového řešení nedává.