Nepřejícnost a škodolibost. Takto lze shrnout zahraniční reakce na snahy nové maďarské pravicové vlády dát co nejrychleji do pořádku hospodářství, které se po osmiletém vládnutí socialisticko-liberální koalice ocitlo na pokraji krachu. Když noví politici vlády Fideszu a křesťanských demokratů hovořili o tom, že stav ekonomiky je blízký té řecké, mezinárodní finanční trhy se rozkolísaly. Hysterické reakce analytiků zahraničních bank a médií hovořily o hazardérech a břídilech. „Možná si Maďaři myslí, že jejich řeč je natolik složitá, že mohou doma říkat, co chtějí, aniž by si toho okolní svět všiml,“ komentoval výroky list Financial Times. Věru, když byl na podzim roku 2006 zveřejněn utajovaný projev socialistického premiéra Ference Gyurcsánye, který pronesl měsíc po vítězných volbách a hovořil v něm o tom, jak lidem „lhali ráno, v poledne i večer“ a jak „pomocí stovek triků“ vylepšovali ekonomická čísla, zahraniční finanční kruhy ho neoznačily za hazardéra a břídila. Proč by to dělaly? Vždyť bylo jasné, že socialisté za nimi záhy přijdou a budou žádat o půjčky, což pro finančníky znamená výborný byznys.
Bankéři milují socialisty. Vědí, že svoje sliby dokážou uskutečnit pouze za cenu zadlužení země. A to se v Maďarsku také stalo. Od památného premiérova projevu si Maďarsko půjčilo mnoho desítek miliard eur, jež musí vrátit. A myslí snad někdo, že zahraniční banky teď státu z humanitárních důvodů odpustí alespoň úroky?
Místopředseda Fideszu Lajos Kósa, jenž svými nešťastnými výroky zaplatil „nováčkovskou daň“, se přiznal, že udělal botu, zároveň ale prohlásil: „Špatná situace ekonomiky nemá být vytýkána tomu, kdo o nich promluví, ale těm, kdo ji způsobili.“ Měli zástupci nové vlády obyvatelstvu opět lhát? A pravdu se přiznat jen cizím bankéřům při uzavřených jednáních v londýnském City? To přece nejde!
Jenže mezinárodní finanční kruhy, ale i většina úředníků EU neradi slyší veřejně vyslovenou pravdu. Historie ukazuje, že raději slyší lži o skvělých číslech. Příkladem je Řecko, o němž se vědělo, že jeho politici prakticky od vstupu do eurozóny neříkají o stavu ekonomiky pravdu, ale dokud byl dluh financovatelný, banky a unie se tvářily, že vše je v pořádku. Ale nebylo. Dopady dlouhodobého tolerování lhaní dnes pociťuje celá Evropa. Vraťme se ale k Maďarsku.
29 bodů
Nová vláda minulý týden předložila parlamentu akční balíček opatření, který byl označen za jakýsi New Deal. Mezinárodní finanční trhy se kupodivu uklidnily a prý čekají na další vývoj. Plán premiéra Viktora Orbána má 29 bodů, které mají přinést strukturální změny a položit základy pro novou hospodářskou politiku. Z obsahu opatření lze vyčíst jasnou snahu o ukončení politiky přerozdělování předchozích socialistických vlád. Orbán si nicméně při svém projevu zjevně dával velký pozor, aby nepoužil slovo utahování opasků. Vláda totiž musí držet závazek předchozího kabinetu udržet rozpočtový deficit na úrovni 3,8 procenta, a to nepůjde bez bolesti. Problém je v tom, že socialisté do května letošního roku snědli už 87 procent celoročních státních výdajů. Znamená to, že nová vláda od této chvíle musí výdaje výrazně omezit. O tom, jakými dalšími konkrétními kroky hodlá snížit deficit a státní dluh, Orbán nic konkrétního neřekl. „Žít na úvěr je špatná věc a zadlužení země je třeba snižovat,“ připomněl.
Premiér prý nehodlá záplatovat současný daňový systém, proto navrhl zcela nový. Cílem je zjednodušování a postupné snižování daní. V případě firem, které vykazují zisk nižší než 50 milionů korun, budou místo 19 procent platit jen deset. U středních a malých podniků chce vláda zrušit až deset druhů daní. Daň z příjmu fyzických osob klesne na 16 procent, což udělá v rozpočtu asi největší díru.
Při oznámení zdanění bank Orbán hovořil o společenské odpovědnosti. „To je minimum, co od bank, jež z ekonomické krize vyšly jako vítězové, očekávám,“ říkal předseda vlády, který z této daně očekává příjem zhruba 20 miliard korun. „S bankami budeme jednat, ale ne o výši částky,“ dodal. Po třech letech hodlá tuto daň snížit na současnou úroveň. Vláda také plánuje zakázat poskytování hypotečních úvěrů v cizích měnách.
Pozoruhodná jsou i opatření na snížení byrokracie. Vláda vedle mnoha návrhů na podporu podnikání například zruší minimálně třetinu z celkem 51 různých povolení, jež si musí vyžádat podnikatel, když chce investovat. Hodlá výrazně ulehčit situaci malých podnikatelů v zemědělství a v potravinářském průmyslu. Proces čerpání z evropských fondů má být zjednodušen. Balíček protikorupčních opatření má už letos přinést několik miliard korun navíc.
Vláda bude šetřit ve veřejné sféře, kde se očekává pokles celkových výdajů na úředníky o patnáct procent. Zavede se platový strop (200 tisíc korun) pro státní zaměstnance včetně vedení centrální banky, což znamená, že příjem guvernéra Andráse Simora brzy klesne na čtvrtinu. U státem kontrolovaných podniků vláda zruší celkem 440 placených míst v dozorčích radách a v představenstvech. Zavede se daň ve výši 98 procent na různé druhy odstupného, které budou delší než dva měsíce. O patnáct procent se má snížit státní příspěvek pro politické strany.
Chtějí reálné změny
Nový plán vlády vítá kromě zahraničních analytiků i Maďarská národní banka. „Snížení výdajů a snížení zdaňování reálné práce posilní konkurenceschopnost země,“ stojí v prohlášení. Očekává se, že 29 bodů nové vlády není jen líbivý komunikační tah, jak se záhy ukázalo před několika lety, kdy premiér Gyurcsány s velkým humbukem ohlásil svých 19 návrhů na oživení ekonomiky. Politologové konstatovali, že maďarský parlament v posledních týdnech udělal tolik hmatatelné práce, že to nemá obdoby. Teď se ukázalo, k čemu je dobré mít více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Otázkou je, jaké společenské napětí vyvolá uskutečnění oněch 29 bodů a jaký dopad bude mít na podporu vládních stran.
Kroky nového kabinetu ukazují, že Fidesz a křesťanští demokraté stojí o reálné změny v ekonomice a o posun ke spravedlivějšímu uspořádání. Proto bychom místo škodolibosti a nepřejícnosti měli zkoumat, zda se z této situace nepoučit. Byly totiž časy – a ne až tak dávno – kdy bylo Maďarsko nejúspěšnější zemí postkomunistického regionu. Nebýt osmiletého vládnutí socialistů a liberálů, Maďarsko by dnes řešilo úplně jiné problémy.
