Ledviny v pohodě
V posledních deseti letech rostl každoročně počet transplantací ledvin ve Spojených státech téměř o padesát procent. Částečně se o to zasloužili i veterinární badatelé z Wisconsinské univerzity v Madisonu. V roce 1985 objevili syntetický roztok kyselin a organických látek, jenž umožňuje bezpečně skladovat ledviny a další orgány mimo tělo po dobu až tří dnů, tedy déle než v tekutinách na bázi krve, které se používaly dříve. Tatáž skupina, vedená veterinárním chirurgem Jonathanem McAnultym, si nedávno s receptem na roztok znovu pohrála a prodloužila jeho schopnost konzervace na celých šest dnů. Podle McAnultyho je poškození ledvin při tomto skladování i po tak dlouhé době poloviční než při použití současných přípravků. Díky menšímu rozsahu poškození buněk se snižuje pravděpodobnost, že po transplantaci dojde ke zhoršení stavu orgánu a k jeho následnému odmítnutí imunitním systémem. Tajemstvím nového roztoku je směs bílkovin zvaných trofické faktory, jež udržují buňky zdravé a napomáhají jejich růstu. Prozatím se práce skupiny omezila na psí ledviny, avšak McAnulty je přesvědčen, že stejnou metodu lze použít i pro lidské orgány. Univerzitní chirurgové, kteří provádějí transplantace, doufají, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolí testy na lidech již v prosinci.
Že by antrax? Rychlá metoda, jak to zjistit
Při loňských antraxových útocích trvalo vědcům někdy i týdny, než určili, z čeho se podezřelý bílý prášek vlastně skládá. Často se potýkali s nepatrnou velikostí vzorků, spolehlivostí používaných metod a nedostatkem zkušených odborníků. Chicagská společnost Nanosphere, založená s přispěním Northwestern University, tvrdí, že její systém biomolekulární detekce je schopen otestovat vzorky vody či vzduchu mnohem spolehlivěji během pouhých dvou hodin. Systém bude firma prověřovat v průběhu příštích dvanácti měsíců za podpory amerického ministerstva obrany, jež na tyto účely věnovalo dva miliony dolarů. Vijaya Vasistaová, provozní ředitelka společnosti Nanosphere, uvádí, že celý systém stojí na zcela novém detekčním přístroji o velikosti krabice od bot. Uvnitř přístroje je umístěna komora s miniaturními elektricky aktivními zlatými kuličkami navázanými na fragmenty DNA zvané oligonukleotidy. Jejich struktura odpovídá skladbě DNA známých patogenů, jako například sněti slezinné či moru. Přijdou-li do styku se vzorkem vzduchu nebo vody obsahujícím cílové patogeny, přichytí se ke komplementární DNA. To vyvolá elektrický signál, jenž je následně zesílen a převeden na světelný signál na stěně přístroje.
Pozor na játra
Velké množství acetaminofenu, který je aktivní složkou některých léků na tišení bolesti, může způsobit poškození jater. Američtí odborníci dokonce považují náhodná či záměrná předávkování podobnými léky za nejčastější příčinu akutního selhání jater. V září proto doporučil poradní orgán Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby bylo varování o riziku poškození jater na obalech léků výraznější než dosud. Lepší značení jistě pomůže. Nicméně vědci na Baylor College of Medicine v americkém Houstonu nadále hledají metodu, jak játra před potenciálně smrtelnými vedlejšími účinky utišujících léků ochránit. Ve studii zveřejněné jedenáctého října v časopise Science uvádějí, že přírodní steroid androstanol umí zablokovat bílkovinu CAR, jež se vyskytuje právě v játrech a utišující léky rozkládá na toxické látky. U myší je zmíněný steroid schopen selhání jater zabránit. „Pokud bychom nalezli inhibitor stejného typu pro lidskou formu bílkoviny CAR, měl by pravděpodobně obdobné účinky,“ prohlašuje David D. Moore, profesor na katedře molekulární a buněčné biologie Baylor College. Podle něj se dnes předávkovaným pacientům podává N-acetyl-cystein, jenž povzbuzuje činnost jater. Aby se však v budoucnu vedlejším účinkům utišujících léků dalo předcházet, mohly by se přímo kombinovat s molekulami, jako je androstanol. Ovšem jen pokud tyto molekuly nebudou bránit metabolismu jiných léků.
Japonský robot se smyslem pro domácnost
Máme před sebou další vlnu japonských technologických kouzel: dálkově ovládané domácí roboty. Vývojářům z Fujitsu Laboratories v hi-tech aglomeraci Tokio-Jokohama-Kawasaki se z obalu právě vyloupl prototyp robota Maron-1. Nejste-li zrovna doma, lze ho na dálku ovládat mobilním telefonem. Vypadá jako malý vysavač, ale jde o inteligentního a všestranného robota o váze 5,5 kilogramu, na dvou kolečkách a s dvěma očima. Dejme tomu, že je poledne a vy se chcete přesvědčit, jak se daří staršímu členu rodiny upoutanému na lůžko, nebo se chcete ujistit, zda jste nezapomněli zamknout dveře od bytu a vypnout troubu. Z mobilu vybaveného speciálním softwarem vytočíte Maronovo číslo. Jakmile s ním navážete spojení, displej vašeho mobilu se změní v monitor a vy si budete moci svůj byt prohlédnout Maronovýma kamerovýma očima. Zadáváním různých kódů na klávesnici mobilu můžete robotu přikázat, aby prošel váš byt, našel místo uložené v paměti, upravil teplotu v pokojích, či dokonce nahrál televizní pořad. Máte-li osvětlení s infračervenými senzory, Maron vám může zhasnout nebo rozsvítit. Robota lze naprogramovat i na funkci hlídače-pochůzkáře. V případě vloupání spustí poplach a sám zavolá na předem zadané telefonní číslo o pomoc. Neumí sice lézt po schodech, ale je vybaven čidly, díky nimž nenaráží do zdí. Takaši Učijama, člen představenstva Fujitsu Laboratories, tvrdí, že robot by se mohl na trhu objevit příští rok za zhruba 1600 dolarů. „V budoucnu budou lidé s roboty trávit mnohem více času a Maron je vlastně první domácí typ,“ dodává.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Vrbický
