V době velkých úspor by české firmy mohly využívat k vývoji IT pracovníky z Běloruska
Pro českou ekonomiku je příznačná restrukturalizace dluhů. Firmy už nezískávají natolik snadno hotovost a propouštějí zaměstnance. Většina z nich očekává další propouštění. Pouze tři procenta manažerů předpokládají nábor. Minimálně do začátku roku 2010 se situace nezmění a firmy budou pravděpodobně šetřit.
Nedostatek odborníků
České firmy nyní hledají způsoby, jak zvládnout stejný nebo větší objem práce při menším počtu pracovníků a jak určité věci dělat jinak a pokud možno lépe. V minulosti nikoho nezajímalo, že mnohé činnosti jsou zdlouhavé či zcela zbytečné. Ani se nad tím nikdo nepozastavoval. Důvodem nezájmu o vyšší efektivitu práce byl dostatek peněz a zakázek.
V době recese se všichni snaží šetřit. A informační technologie (IT) jsou nástrojem k vyšší efektivitě práce. Pomáhají totiž odhalovat špatné řízení či zapomenuté problémy v procesech, marketingu i v obchodě firem. Pomocí nástrojů, jako jsou business inteligence či reportování, tedy měření dat z informačních systémů, se lze dozvědět zpětnou vazbu a podobně. IT dokážou některé procesy zautomatizovat natolik, že k jejich provádění nebude třeba lidí.
Vývoj IT byl a je drahý. Na českém trhu byl nedostatek programátorů, a proto jejich ceny rostly. Současná situace však není stejně kritická jako před krizí. Na náborová řízení se dnes hlásí mnohem více lidí. Dlouhodobě je však programátorů nedostatek. Ze škol nevychází potřebný počet absolventů. Proto budou české firmy brzy postrádat technicky vzdělané absolventy a odborníky. Ceny za vývoj IT se nemění, ale firmy často nemohou snížit náklady. Drahý vývoj si v minulosti mohly dovolit jen největší podniky.
Těmto problémům lze zabránit zadáním vývoje IT dál na východ, protože jsou tam nižší ceny. To však může být problém v případě indických firem. Jsou sice laciné, ale často nedostatečně kvalitní a spolupráci brání i kulturní odlišnost. Zajímavé ceny při zachování kvality však může poskytnout Bělorusko.
Podobná kvalita
Bělorusko bylo a je odříznuté od světa, a proto má například oproti Polsku, Rusku, Rumunsku, Ukrajině či Bulharsku zajímavé ceny práce. V těchto zemích se vývoj IT trhu podobal českému. Jsou otevřenější světu, a proto v nich byla i vyšší poptávka po programátorech. Cena práce rostla stejně jako v ČR.
Měsíční náklady na běloruské IT vysokoškoláky však činí zhruba 1200 dolarů. Mladý programátor přijde v ČR na 60 tisíc korun. Bělorusové jsou tedy o 50 až 75 procent levnější. Důvodem nízkých nákladů je, že na tamním trhu zatím chybí konkurence. V Bělorusku jsou však dražší služby, jako jsou internetové připojení či komunikace.
Bělorusko se kvalitou podobá ČR a má mnoho technických vysokých škol a mladých lidí dychtících po valutách. Mezi nimi je třeba hledat takzvané „A hráče“ pomocí náročného metodického výběru. Při něm je dobré provádět testy znalostí a sledovat vzorce chování z minulých zaměstnání. Běloruští programátoři se snadno hledají vzhledem k tamější poptávce. IT trh se v Bělorusku vyvíjí podobně jako v ČR. Některé české IT firmy také získávaly zkušenosti v rámci projektů z USA a Velké Británie, do nichž poskytovaly programátory.
I střední české firmy se proto mohou díky nižší ceně práce dostat na úroveň projektů, kterou si dříve mohly dovolit pouze banky a velké instituce. V době hledání úspor pomáhá levnější vývoj IT z východu firmám zvyšovat produktivitu a přežít.
