Osa Lisabon–Plzeň–Praha

Kapitola 198

O plzeňských právech vtipně * O plzeňských právech cynicky * O plzeňských právech pragmaticky * O plzeňských právech fundamentalisticky * O plzeňských právech poeticky * Špatný příběh

O plzeňských právech vtipně

Jde pán okolo plzeňské právnické fakulty. Obdivně si prohlíží budovu. Vejde dovnitř a zeptá se prvního, koho potká: „To je velká škola! Kolik tu ročně vystuduje absolventů?“ Vousatý muž s mývalem v náručí na něho spiklenecky mrkne: „Sotva polovina.“

O plzeňských právech cynicky

Bulvární tisk přinesl zprávu, že Američanka bez poloviny mozku vystudovala střední školu. Nějaký Francouz má zase mozek velký asi jako pomeranč. A přitom se chová docela normálně, jen má mírně snížené IQ. Ne, není to ani prezident ani jeho ambiciózní syn, který chce řídit správu pařížské čtvrti La Défense. Ti mají IQ dobré. To je však asi tak všechno, co se o nich dá dobrého v této souvislosti říct.
To všechno však není nic! Diplom z plzeňských práv mají i lidé, kteří ani pořádně nevědí, kde Plzeň je. Najít tamější právnickou fakultu by se jim už asi nepodařilo, a kdyby, vůbec by nevěděli, koho tam hledat, protože tam nikoho neznají. U nich by bylo asi vítězstvím najít rozum aspoň velikosti mexického dolaru. O charakteru ani nemluvě.

O plzeňských právech pragmaticky

Nejvyšší správní soud rozhodl, že celní dluh, který vznikl v době, kdy v příslušném zákoně nebyla stanovena žádná lhůta na zaplacení, nesmí stát vymáhat neomezeně dlouhou dobu.
Soudci uvedli, že nejen české právo vychází z toho, že všechny zásahy veřejné moci do soukromé sféry musejí být vždy limitované časem. Může se sice zdát, že časové omezení vymáhání dluhů je nespravedlivé, ale přináší do společnosti „stabilitu a jistotu. Umožňuje tak dlužníkům plánovat si své životy s vědomím, že v důsledku uplynutí času již proti nim nelze určitý nárok uplatnit,“ uvedli soudci.
Pachuť závěru dodává možná analogie s podvodně nabytými tituly, třeba z plzeňských práv. Že by je po určité době již nebylo možné odebrat, což by podvodným absolventům „přineslo potřebnou stabilitu a jistotu a umožnilo by jim to plánovat si své životy“. S vědomím, že jsou již za vodou.

O plzeňských právech fundamentalisticky

Na možnou souvislost podpisu Lisabonské smlouvy a skandálu na plzeňských právech nás upozornil jeden ze čtenářů týdeníku EURO. Jde o námět na odlehčení tlaku skoro celé zeměkoule na Václava Klause k podpisu. „Protože pořád diskutují o Lisabonské smlouvě a většina lidí neví, co obsahuje, stáhl jsem si ji a již v preambulích jsem pochopil, proč ji vlastně nemůžeme podepsat. Stačila mi věta: ,Potvrzujíce svou oddanost zásadám svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám a zásadám právního státu.‘ Ve světle plzeňské kauzy tohle opravdu za Českou republiku nelze podepsat. Zejména kvůli ,zásadám právního státu‘. Pokud tedy z Lisabonské smlouvy nevypustí zmíněnou preambuli, pak EU nemůže s ratifikací ze strany České republiky v žádném případě počítat.“

O plzeňských právech poeticky

Největší skandál v historii českého školství inspiroval i lidovou tvořivost. Výsledek minulý týden dorazil e-mailem do redakce:
Povídala kráva krávě:
Neruš, čtu si skripta právě!
Já jsem totiž chytrá kráva
a studuji v Plzni práva.
Až tam přijdu čtyřikrát,
budu dělat doktorát!
Druhá kráva na to vece:
Doktorát – ten získáš lehce –
ba i diplom dostaneš –
ale krávou zůstaneš!

Špatný příběh

Ředitel Kriminalistického ústavu plukovník Jan Hlaváček byl v roce 2007 „odejit“ ze svého postu. Inkvizitoři v Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka prolézali archivy jako elektrické myši, dokud na něho nevyštrachali jakýsi 40 let starý lustrační záznam.
Hlaváček však byl letos soudně očištěn. Aby dosáhl zmírnění utrpěné újmy, musel by buď zažalovat ministerstvo vnitra (to mu prý samo od sebe ušlé peníze vrátit nemůže), nebo nastoupit zpět k policii. Kam? Do nějakého „vejminku“? Někomu to možná bude připadat nepochopitelné, ale těmito cestami se Hlaváčkovi nějak jít nechce.
Je hloupé, ale nutné zopakovat, co jsme psali již dvakrát. Některým lidem je však třeba věci trpělivě opakovat, jiné je třeba naučit číst týdeník EURO. Jiří Komorous byl rozhodnutím vlády navržen prezidentovi republiky ke jmenování generálem, k čemuž gratulujeme. Podobný návrh se jménem Jana Hlaváčka by byl zadostiučiněním skutečně na úrovni.