Způsob, jakým cvičí s ústavou prezident Miloš Zeman, se nemá opakovat. Strany se chystají upravit pravomoci hlavy státu
Občanští demokraté vyloučili z klubu dva poslance, kteří odmítli potopit Rusnokovu vládu, pravice nemá ve sněmovně většinu, strana LIDEM přišla o šéfku. ČSSD je rozdělena na dva tábory, Česko má vládu v demisi bez opory ve sněmovně a směřuje k předčasným volbám. Nad všemi těmito troskami ční jeden hybatel – prezident Miloš Zeman. A ať už bude po volbách složení sněmovny jakékoli, politici se shodují na jednom: musíme změnit ústavu a omezit pravomoci prezidenta. Tohle se příště nesmí opakovat.
Hlava státu? Nejlépe na okrasu Na potřebě úprav prezidentských pravomocí se shodují prakticky všechny strany. Mluví o tom nejen šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který původně odmítal podpořit Rusnokovu vládu, aby se ČSSD nedostala do područí prezidenta Zemana, ale i jeho rival, místopředseda Michal Hašek: „Půjdeme teprve do jednání a uvidíme, co se shromáždí na stole. Že česká ústava potřebuje revizi, potvrdí každý student právnické fakulty,“ upozorňuje prezidentův oblíbenec. Sociální demokraté se už jednou o podobný krok pokusili. Bylo to ještě v době před přímou volbou hlavy státu, kdy nebylo jasné, kdo bude na Hradě sedět.
Vzácnou shodu, a tím i ústavní většinu by mohla ČSSD najít u ODS a TOP 09. „Prezident se pohybuje v rámci ústavy o dost agresivněji než jeho předchůdce a je na stranách, aby tento souboj s prezidentem odehrály a vrátily jej do toho rámce, kde by měl být,“ řekl šéf ODS Martin Kuba.
TOP 09 jde ještě dál. Strana představila návrh toho, jak by měly pravomoci prezidenta vypadat. A pro Hrad to není hezká vyhlídka. Podle plánů partaje Karla Schwarzenberga by měla hlava státu jen jeden pokus pro jmenování vlády. Poté by musela jmenovat toho kandidáta, kterého odhlasuje sněmovna. Pokud by toto pravidlo platilo už teď, poslanci by řešili bez prezidentových zásahů jméno nového premiéra.
Prezident by také dostal patnáctidenní lhůtu pro jmenování premiéra, předseda vlády by měl zase stejný čas pro sestavení kabinetu a prezident následně pět dnů pro jmenování ministrů. Zabránilo by se průtahům, které naznačil Miloš Zeman ve svém projevu ve sněmovně. Další pokus o sestavení vlády nehodlá zahájit do konce vyšetření kauzy Nagyová.
Podle návrhu TOP 09 by se také kabinet směl ujmout funkce až poté, co ho schválí sněmovna. Fakticky by se zabránilo tomu, co se stalo nyní. Ministři bez důvěry sněmovny vyměnili ve státních úřadech a firmách se státní účastí za pár týdnů přibližně stovku lidí.
Prezident dostává v předloze i pravomoc rozpustit sněmovnu, a to tehdy, když dolní komora ve druhém pokusu o sestavení vlády nenavrhne kandidáta. Respektive jmenuje ho následně sám prezident a sněmovna může či nemusí vyslovit vládě důvěru. Členy bankovní rady by měl nově prezidentovi schvalovat Senát.
Omezit, ale nenaštvat Návrh TOP 09 zatím ostatní strany neprojednávaly, ale přicházejí na něj odpovědi z ČSSD. „Nedokážeme se s TOP 09 dohodnout na tom, že by prezident nevybíral premiéra podle svého uvážení,“ konstatuje Jeroným Tejc. Strany si nicméně notují v tom, že je potřeba stanovit lhůty pro prezidentské pokusy. Princip jmenování členů bankovní rady jim nevadí. „Chceme sestavit komisi za účasti všech stran a tam se bavit o nuancích té změny ústavy,“ naznačuje Tejc. Kdy to bude, není s vyhlídkou na předčasné volby jisté.
Ochota ČSSD sáhnout na prezidentské pravomoci neznamená, že je nutně cílená na Miloše Zemana. Ten má ve straně vliv a část sociálních demokratů hodlá jeho tanec na hraně ústavy tolerovat. „Já nebudu ten, kdo by chtěl nasazovat náhubek Miloši Zemanovi,“ vysvětluje Michal Hašek. „Pokud změny schválíme s výhledem na příští prezidentské období, bude to dobré. Nechceme retroaktivně vstupovat do toho stávajícího,“ přidává se Jeroným Tejc. TOP 09 zároveň vytýká, že mu jeho návrh na upřesnění pravomocí kdysi odmítla. „TOP 09 by neměla chodit z extrému do extrému. Když jsme navrhovali zpřesnění a částečné omezení my, tak nás odmítli. Teď by ty pravomoci chtěli prezidentovi vzít všechny,“ říká.
Rozpuštění sněmovny ovšem nestaví prezidenta Miloše Zemana na vedlejší kolej. Poslanci projednají své rozpuštění, po kterém by následovaly předčasné volby, z nichž vzejde nová vláda. Ústava ale neříká, do jaké doby musí prezident sněmovnu fakticky rozpustit. Vzhledem k tomu, že chaos v dolní komoře a vláda premiéra Rusnoka Zemanovi plně vyhovují, může libovolně dlouho vyčkávat. Protože stejná situace ještě v Česku nenastala, není ani precedens, kterým by se mohl řídit.
Ani varianta brzkého rozpuštění sněmovny mu není nepříjemná. Vládnout bude do nových voleb jeho vláda plus levicový Senát.
Sněmovna bude muset po volbách senátní zákony sice také projednávat, většinu v ní ale bude mít zřejmě levice. Jejím lídrem bude ČSSD, ve které dokázal už jednou uplatnit svůj silný vliv, když přes odpor svého předsedy podpořila Rusnokův kabinet.
Hlava státu má ještě jeden prostor pro manévrování. Už ve svém projevu ve sněmovně Miloš Zeman řekl, že premiérem jmenuje po volbách představitele vítězné strany. Jenže představitel neznamená totéž co předseda.
V praxi to může znamenat premiérské křeslo pro Michala Haška – statutárního místopředsedu a jeho koně v řadách ČSSD.
Funus, příležitost, vzkříšení Že předčasné volby na podzim opravdu budou, je zřejmé. Přiklání se k nim ČSSD, TOP 09 a komunisté. Návrh na svolání mimořádné schůze spolu s těmito stranami daly i Věci veřejné. Strany dají dohromady pohodlně více než potřebných 120 hlasů. Paradoxně jde až na VV o strany, kterým volby pomohou. Naopak ODS s tristními preferencemi kolem deseti procent je logicky proti volbám.
„Předčasné volby nejsou vždycky řešením. Stále se k nim upínáme a pak tu stojíme opět ve stejné situaci s křehkou vládní většinou sta plus pár dalších hlasů,“ připomíná Martin Kuba. Chtěl by posilovat většinový politický systém. Při preferencích jeho strany je to odvážná myšlenka.
Volby mohou vynést do sněmovny další nová uskupení. Andrej Babiš a jeho ANO má už předvídavě své billboardy pár týdnů pověšené, chybí na ně napsat jen číslo kandidátní listiny. Do voleb se chystá i Úsvit Tomia Okamury. Průzkumy oběma stranám ale velké šance zatím nedávají. SPOZ už však podle výsledků pětiprocentní hranici překračuje a ČSSD se s ní chystá spolupracovat. „Nejsem příznivcem předvolební koalice, ale po volbách Obroda s Klausem v zádech Miroslava Němcová se rozhodla stát se obrodou ODS a vést ji do předčasných voleb. Po ztrátě stojedničkové většiny ve sněmovně volali sice někteří představitelé strany po návratu Václava Klause, Němcová i šéf strany Martin Kuba ale jeho přímou účast na chodu strany odmítli.
Jak Němcová přiznala v rozhovoru pro deník Dnes, k rozhodnutí vést stranu došla během čtvrtka. „Automaticky jsem sáhla po jedné ze svých nejoblíbenějších desek – Simon & Garfunkel, kde mám nejraději úvodní píseň Most přes rozbouřené vody, kterou mám od sedmnácti let úplně pod kůží. Poslouchám to a najednou jsem zjistila, že mě bere píseň Boxer. Že tam je ten, který když dostane ránu, tak se vždycky zvedne a jde se do toho ringu postavit. Takže já vám říkám, si dovedu spolupráci s touto stranou představit,“ říká šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Ve vzkříšení ve volbách věří lidovci. Ohlásili, že do kampaně investují kolem 35 milionů korun. Konec budou zato volby znamenat zřejmě pro Bártovy Věci veřejné, Paroubkovu LEV 21 i stranu LIDEM. Slovy poslance strany Viktora Paggia jim jejich šéfka vrazila „peaku“ do zad.
Cestu k předčasným volbám vyvolalo dramatické jednání o nedůvěře Rusnokovu kabinetu. že se do toho ringu jdu postavit,“ řekla deníku Němcová.
Ta má i podporu z regionů. Sám Martin Kuba, který je nyní faktickým šéfem ODS, už jednou Němcovou podpořil, a to v době, kdy ODS hledala nového premiéra po odstoupivším Petru Nečasovi. Ani Kuba, ani Němcová nejsou pro návrat Václava Klause do vedení strany. Klaus totiž podpořil v prezidentských volbách Miloše Zemana, kterého ODS považuje za hlavního strůjce nynější krize. Podle Kuby by ale bylo dobré, kdyby se ODS s Klausem alespoň udobřila a po volbách ho zapojila jako jeden ze svých „pravicových mozků“. Kuba má mít s Klausem kvůli tomu také schůzku. l
Jeho ministerský tým neprošel, pravice přišla vinou ODS o stojedničkovou většinu. Její poslanci Florián a Úlehla odmítli kabinet potopit. Na stejnou stranu se přidala i šéfka LIDEM Karolína Peake. Druhý den rezignovala na svůj stranický post, protože si údajně s kolegy nerozumí.
Mluví se o odejmutí pravomoci vybrat premiéra na druhý pokus, stejně jako o vládnutí pouze s důvěrou.
