Dozorčí rada navrhuje ukončit program tollingu
Když loni na počátku léta společnost Osinek s velkou pompou oznamovala svůj nový projekt na podporu malého a středního podnikání, netušila, že se za pár měsíců stane terčem kritiky. Tento původně utlumený státní podnik, jehož jediným akcionářem je ministerstvo financí a který se zviditelnil před sedmi lety při záchraně krachujících Vítkovic, totiž poskytuje podnikatelům provozní kapitál formou takzvaného tollingu. Úvahy o útlumu uvedených aktivit rozhýbal dopis, který ministrovi financí adresoval předseda dozorčí rady a zároveň spoluvlastník firmy Value Added Karel Kříž. Toho do čela rady resort financí kooptoval loni v prosinci. Kříž v dopise, který má týdeník EURO k dispozici, upozorňuje, že činnost Osinku je systémově chybná a že hrozí znehodnocení veřejných peněz. Předseda rady však odmítl v této fázi cokoli komentovat.
Hüner je pro tolling.
Na účtu Osinku jsou nyní deponovány dvě miliardy korun a další 1,3 miliardy byly rozpůjčeny. Za situace, kdy vláda zoufale hledá chybějící peníze do rozpočtu, se tedy nad tollingem Osinku začíná smrákat. Management společnosti byl proto vyzván, aby do 13. března dodal ministerstvu financí varianty svého dalšího vývoje včetně útlumové alternativy. „Ministerstvo financí bude řešit další předmět činnosti této společnosti ve spolupráci s resortem průmyslu a obchodu,“ uvedl bez dalších podrobností mluvčí MF Ondřej Jakob. Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který zasedá v představenstvu Osinku, vyjádřil naději, že firma bude v tollingu pokračovat. „Je to dobrý nástroj na podporu malého a středního podnikání. Je sice třeba vnímat politická rizika, ale myslím, že není nutné zlikvidovat věc, která funguje, zvlášť když se peníze zhodnocují. Samozřejmě že pokud by je vlastník potřeboval rychle stáhnout, pak je to také naprosto legitimní. Nyní je však otázka dalšího vývoje v Osinku stále otevřená. Ministerstva financí a průmyslu o něm diskutují a rozhodnou se 13. března,“ vysvětlil Hüner.
Úvěry za sedm procent.
Osinek se probudil k životu v roce 2000, kdy ho vláda pověřila, aby financoval výrobu v krachujících Vítkovicích.
Osinek nakonec ocelárenskou část podniku privatizoval a v roce 2005 inkasoval peníze za prodej konečnému majiteli. Mezitím také státní akciovka nabyla 51 procent akcií vysoce ziskové společnosti ČEPS, z nichž jí plynou dividendy.
Loni se Osinek navíc rozhodl využít své zkušenosti z Vítkovic a zahájil program tollingu pro malé a střední podniky. Zajišťuje tak pracovní kapitál pro jejich zakázky. „Nyní úvěrujeme 18 podniků a celkem jsme jim ve 32 kontraktech dosud poskytli 1,3 miliardy korun. Naše aktuální marže dosahuje sedmi procent,“ uvedl ředitel Osinku Jiří Staněk. Výnos z tollingu byl za loňský rok 20 milionů korun. Návratnost peněz si Osinek ošetřuje například pojištěním u EGAP, směnkami, notářskými prohlášeními či zástavami majetku.
Staněk říká, že v žádném případě nechce konkurovat bankám, protože Osinek prý funguje spíše jako jejich doplněk. „Antimonopolní úřad nám také stanovil podmínky, za nichž máme fungovat, abychom se vyhnuli problémům s veřejnou podporou,“ dodal Staněk.
Osinek však jde ještě dále a vymyslel Projekt Evropa, jehož cílem je napomoci při čerpání peněz z fondů EU. „Chtěli bychom se zaměřit na rizikový kapitál a měli bychom fungovat jako finanční operátor či poradce nebo přímo investor,“ vysvětlil ředitel Osinku. Tento projekt je však podle náměstka Hünera ještě diskutabilnější.
Rada od rady - ukončit činnost.
Dozorčí rada Osinku vydala 5. února stanovisko, které má týdeník EURO rovněž k dispozici, v němž doporučuje představenstvu, aby pozastavilo program tollingu i přípravu Projektu Evropa, a akcionáři - ministerstvu financí - pak to, „aby neprodleně inicioval kroky k jasnému určení strategie společnosti Osinek“. Zároveň pověřila Kříže, aby o tomto stanovisku, jež rada jednomyslně schválila, informoval ministra financí Miroslava Kalouska. Kříž jej ve svém dopise upozorňuje, že ani od předchozího ministra financí Bohuslava Sobotky neexistuje žádný písemný výstup, „který by zmíněnou aktivitu managementu Osinku podpořil“. Stát prý má podle Kříže rozhodnout, chce-li podporovat podnikání plošně, či selektivně, tedy například formou tollingu. A pokud selektivně, pak je otázkou, komu podporu poskytovat. Kdyby totiž Osinek přednostně podporoval projekty, „které by bez jeho pomoci realizovány nebyly, pak lze očekávat zvýšená rizika ztráty jeho majetku. Dozorčí rada ex ante není schopna, a ani nemůže zkoumat jednotlivé obchodní případy, kterých jsou již dnes desítky.“ Nicméně i další člen představenstva Osinku a poslanec za ODS Aleš Rádl míní, že by bylo škoda zahájený projekt tollingu ukončit. „Je pravda, že tato aktivita není příliš systémová a že ministerstvo financí spravuje firmu, která slouží spíše průmyslu. Pokud však MPO plánuje podobné aktivity, pak je škoda zastavit činnost funkčního instrumentu. Navíc si myslím, že stát má Osinek pod kontrolou,“ dodal Rádl.
