OŠIZENÝ KONTINENT

Jižní Afrika počítá ekonomické ztráty

Nejméně o dvě miliardy dolarů přijde Jižní Afrika, která rozdílem jediného hlasu prohrála souboj o uspořádání fotbalového mistrovství světa v roce 2006. Místo ní bude hostitelem nejlepších fotbalových reprezentací ze všech kontinentů Německo, pro které je takový finanční přínos téměř zanedbatelný. Půjde mu hlavně o mezinárodní prestiž. „Je to tragický den pro celou Afriku, citovaly agentury jihoafrického prezidenta Thaba Mbekiho. Britský list Financial Times rozhodnutí Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) označil za ostudné a poškozující nejchudší kontinent hospodářsky i politicky. „Fotbal je v Jižní Africe národním sportem, jemuž se mohli věnovat i političtí vězni, včetně známého bojovníka proti apartheidu Nelsona Mandely. Pro černé Jihoafričany, mezi nimiž je v průměru čtyřicetiprocentní nezaměstnanost, je tato hra doslova elixírem života, napsal zase německý list Handelsblatt. Prokletý Novozélanďan. Pro Německo jako pořadatele světového fotbalového festivalu v roce 2006 se 6. července v Curychu vyslovilo dvanáct členů FIFA, pro Jižní Afriku jedenáct. Vinu na tom, že Jihoafričané přišli zkrátka, nese Novozélanďan Charles Dempsey, který se zdržel hlasování. Agentura Bloomberg uvedla, že nepochopitelně ignoroval pokyn fotbalové konfederace Oceánie (jejímž je šéfem) i pokyn novozélandské vlády hlasovat pro Jižní Afriku. „Vůbec mě nenapadlo, že by mohl rozhodovat jeden jediný hlas, hájí se osmasedmdesátiletý Dempsey. Při hlasovací „plichtě by totiž byla rozhodující volba šéfa FIFA Seppa Blattera, stranícího Africe. Jihoafrické počty. Odhady expertů uvádějí, že pořádání světového fotbalového svátku by pro Jižní Afriku znamenalo finanční přínos 16,4 miliardy randů, v přepočtu přibližně 2,4 miliardy dolarů. Její hrubý domácí produkt má hodnotu kolem 130 miliard dolarů. Šampionát by přinesl také kolem 130 000 nových pracovních míst, přilákal zahraniční turisty a – jak doufali Jihoafričané – upoutal by trvalejší pozornost západních investorů. Zkušenosti Chile, pořadatele šampionátu v roce 1962, jsou v tomto smyslu velice inspirující. Německá prestiž (i peníze). „Nepochybuji o tom, že fotbalový šampionát nám přinese četné hospodářské výhody, prohlásil spolkový ministr vnitra Otto Schilly. I když Němcům jde o peníze skutečně až na druhém místě, Německý fotbalový svaz si nechal předběžně spočítat, kolik mistrovství světa vynese finančně. Odborníci z Paderbornské univerzity před několika dny předložili studii, která dospěla k závěru, že lze očekávat „vývar kolem pěti miliard marek. Tato suma se ale rozloží na dost dlouhé období (2000 až 2015). Zdroje agentury Bloomberg udávají, že celkové výdaje spojené se šampionátem v Německu zvednou jeho HDP zhruba o deset miliard marek. Ve srovnání s roční hodnotou produktu (loni 3,7 bilionu marek) je to – na rozdíl od Jižní Afriky – špetička. „Podnikatelské kruhy reagují na rozhodnutí FIFA pozitivně, ale samozřejmě nikdo si od fotbalu neslibuje žádný nový hospodářský zázrak. Je to ale veliká šance udělat kus práce pro image země, sdělil týdeníku EURO vedoucí ekonomický analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Předběžné odhady počítají, že se na modernizaci deseti až dvanácti stadionů a na výstavbu několika nových vynaloží přibližně tři miliardy marek, což je v přepočtu na rok hodnota pohybující se kolem půl miliardy marek. „Při ročním objemu stavebních prací dosahujícím asi 450 miliard marek to tedy žádný podstatný impuls není, říká Hladik. Za pozitivní ale označuje skutečnost, že investice do fotbalových stadionů a s nimi související sportovní infrastruktury budou s velkou pravděpodobností aktivizovat soukromý kapitál v oblastech, v nichž rozhodující roli dosud sehrávají veřejné investice. Nejdůležitější je vyhrát. Statistikové, na které se odvolává britský týdeník The Economist, konstatují, že z evropského fotbalového šampionátu má největší ekonomický prospěch nikoli země, která ho pořádá, nýbrž ta, jejíž mužstvo zvítězí. Dokládají to průměrným hospodářským růstem země za tři roky po fotbalové korunovaci. V Nizozemsku, které vyhrálo evropský šampionát v roce 1988, se hrubý domácí produkt před mistrovstvím zvyšoval o průměrných 1,7 procenta ročně, tři roky po něm šel nahoru zhruba o tři procenta. Stejný trend se projevil v i dalších zemích, jejichž jedenáctky slavily vítězství po roce 1984. Jaké faktory to mohly – vedle těch náhodných – způsobit? Britští ekonomové tvrdí, že ve hře je především psychologický činitel, neboť vítězství na určitou dobu pozvedne národní sebevědomí a posílí spotřebitelskou důvěru, což v ekonomice zvedne poptávku. Teď už zbývá jediné: sledovat, jak rychle půjde nahoru ekonomika letošních vítězů evropského šampionátu Francouzů, kteří před dvěma roky v domácím prostředí vyhráli i mistrovství světa.