Ministr Šimonovský svým slibem příliš neriskuje
Česká vláda minulý týden přišla na to, co týdeník EURO napsal již více než před rokem (5/2002), a zastavila projekt stavby dálnice D 47 v režii konsorcia Housing & Construction. Příliš vysoká cena a neúměrná rizika pro stát vedly ministra dopravy Milana Šimonovského k tomu, že vládě navrhl odstoupit od smlouvy, kterou schválila vláda Miloše Zemana těsně před parlamentními volbami. Všechny problémy - jak vyplývá z tehdejšího článku týdeníku EURO - přitom byly známé již před více než rokem. Bývalý ministr dopravy Jaromír Schling, který dnes patří k velmi vehementním zastáncům projektu, se tehdy zdráhal podepsat příslušné dokumenty natolik, že mu - jak jsme tehdy informovali - premiér vyhrožoval odvoláním.
Dnešní členové vlády, kteří byli tenkrát u toho, vesměs prohlašují, že byli proti, ale nakonec je zastánci dálnice přehlasovali.
Chybné rozhodnutí vlády z počátku června loňského roku bude daňové poplatníky něco stát. Realizační dohoda předpokládá, že v případě, kdy bude smlouva vypovězena ve lhůtě kratší než rok a před vlastním zahájením stavby, bude investor odškodněn za prokázané náklady až do výše patnácti milionů eur, tedy necelou půlmiliardou korun. Z dikce smlouvy, kterou má týdeník EURO k dispozici, však vyplývá, že by se za určitých okolností H&C mohl patrně domáhat i vyššího odškodnění.
Zelené riziko.
Šimonovský chce ministerskou hlavou zaručit, že dálnice bude dokončena o rok dříve a bude minimálně o 40 miliard levnější. Většina expertů skutečně soudí, že dálnici lze postavit za čtyři roky. To znamená, že stát má ještě více než rok a půl na vyřešení financování a zejména na přípravu stavby. Její nevyjasněnost byla jedním z největších rizik projektu připraveného Housing & Construction. Na podstatnou část jednotlivých dálničních úseků dosud není vydáno ani územní rozhodnutí a nezačal výkup pozemků. Pokud by například ekologické iniciativy, čí místní obce byly schopné prodlužovat správní řízení, byl by ministrův slib vážně ohrožen. Jenže stejně by byl ohrožen termín dokončení, i pokud by dálnici stavěl H&C. Stát by navíc v tomto případě mohl platit vysoké penále za zpoždění, které by sám nemohl ovlivnit.
Jasná úspora.
V případě ceny naopak ministr příliš neriskuje. První informace říkají, že vláda počítá s tím, že financování dálnice bude z poloviny zajištěno vydáním dluhopisů a na druhou půlku poskytne úvěr Evropská investiční banka. Jiří Petrák z poradenské firmy Mott MacDonald, který patřil ke kritikům zrušené smlouvy, upozorňuje, že EIB je schopna financovat stavbu dálnice až ze 75 procent. Za obvyklých podmínek nabízí úvěry se splatností 25 let, přičemž v prvních sedmi letech dlužník hradí jen splátky úroků. Výhodou je, že celou částku je možné si půjčovat tak, jak nabíhají náklady stavby a každá tranše je úročena až od okamžiku čerpání. Z propočtu Mott MacDonald zpracovaného již dříve, vyplývá, že za těchto podmínek by samotná stavba při úročení v rozmezí mezi čtyřmi a 5,8 procenta přišla na zhruba 53 miliard korun včetně nákladů na údržbu ve čtyřnásobné výši oproti současnému standardu v opravování dálnic.
Petrák se kromě toho domnívá, že by bylo možné určitou část financování stavby získat i ze strukturálních fondů Evropské unie. Proto Šimonovského slib, že dálnice nebude stát více než 85 miliard, obsahuje i dostatečné rezervy pro nepředvídatelné komplikace a obvyklá zdražení stavby.
Už se staví.
Jistým problémem je stavba úseku dálnice D 47 obcházející Ostravu, která byla zahájena již loni v létě. Nejprve Ředitelství silnic a dálnic vybralo Dopravní stavby Ostrava (ODS) jako zhotovitele dálničního úseku a poté ministerstvo dopravy převedlo stavbu pod H&C. Dostupné informace uvádějí, že dosud bylo prostavěno asi 120 milionů. I v tomto případě bude muset dojít k nějakému vyrovnání, kdyby platby šly z financí konsorcia.
