Propad tržeb o 27 procent na 3,74 miliardy korun, čtyřnásobný nárůst účetní ztráty na 473 milionů korun. Loňské výsledky neratovické chemičky Spolana nejsou zrovna veselé čtení. Letos přibudou starosti, jak udržet výrobu plastů po odstavení neekologického výrobního procesu s využitím rtuti.
Rok 2008 si vybavíme jako rok, kdy se začaly hroutit akciové a komoditní trhy a většina světa sklouzla do ekonomické krize. Případně jako rok, kdy Rusové vpadli do Gruzie, Číňané uspořádali nejdražší olympijské hry a Američané zvolili prvního prezidenta s africkými kořeny. Současně to byl poslední rok, kdy Spolana vykázala kladný hospodářský výsledek.
Od roku 2009 již byla v minusu, přičemž kumulovaná ztráta za osm let se blíží čtyřem miliardám korun. Firmu loni poškodil výpadek produkce litvínovské rafinerie Unipetrolu, která po havárii zastavila po dobu 12 měsíců dodávky surovin. Spolana najednou neměla z čeho vyrábět polyvinylchlorid (PVC).
Letos již dodávky běží, jenže chemička bude muset odstavit neekologický provoz amalgámové elektrolýzy. Původně se tak mělo stát k 30. červnu, nyní Spolana získala od Krajského úřadu Středočeského kraje povolení k provozu do konce listopadu. Společnost se naopak zavázala k následné ekologické sanaci odstavené technologie.
Výsledek hospodaření Spolany po zdanění (v milionech korun) | |
---|---|
2008 | 122 |
2009 | -124 |
2010 | -83 |
2011 | -926 |
2012 | -230 |
2013 | -708 |
2014 | -1203 |
2015 | -120 |
2016 | -473 |
Zdroj: výroční zprávy Spolany
„Prodloužení stávajícího povolení o pět měsíců nám umožní dokončit přípravy na spuštění alternativního způsobu výroby PVC a poté na něj plynule přejít bez omezení majících vliv na kvalitu a bezpečnost,“ vysvětluje Karel Pavlíček, generální ředitel Spolany.
V první fázi po odstavení staré technologie bude Spolana vyrábět PVC z dovezených polotovarů. Vzhledem k oživení na trhu, k němuž v poslední době dochází, vedení společnosti zvažuje investici do moderní membránové elektrolýzy.
Spolana byla od konce roku 2006 do poloviny loňského roku vlastněna polskou chemičkou Anwil, která ji za symbolický jeden milion eur prodala Unipetrolu. K transakci mají výhrady minoritní akcionáři Unipetrolu, kteří chtějí obchod mezi dvěma dcerami koncernu PKN Orlen napadnout u soudu.
Dále čtěte: