Bankám roste zcela nová konkurence, která neinvestuje do sítí poboček s armádami zaměstnanců na přepážkách, ale do inovativních, čistě digitálních služeb a budování komunity uživatelů, kteří většinou chtějí veškeré transakce a komunikaci s bankou řešit v rámci jediné aplikace ve svém smartphonu. Také tradiční banky procházejí digitální transformací svých procesů, ale jejich nevýhodou je, že si při tom s sebou neustále nesou závaží letitých transakčních systémů, jejichž kompletní inovace není prakticky možná. Internet a digitalizace tedy stavějí na stejnou startovní čáru zavedené bankovní ústavy s jejich kapitálem a nové digitální banky s obrovským inovačním potenciálem.
Jak se stát „digitální bankou“
Dlouhou dobu neměly tradiční banky žádnou zásadní konkurenci, protože vstup na bankovní trh představuje velmi náročný a nákladný proces. Fintechové startupy si s tím ale lámat hlavu nemusejí, protože často ani nejsou klasickou bankou, jako spíše zprostředkovatelem finančních služeb. Mohou tedy ihned začít nabírat zákazníky, kteří si jen instalují příslušnou aplikaci a provedou v ní jednoduchou registraci. Jedna podstatná výhoda ale tradičním bankám zůstala. Mají za sebou historii milionu transakcí, a navíc disponují obrovským množstvím informací o svých klientech, na základě kterých mohou velmi přesně vytvářet jejich individuální profily. Namísto cílení na celé demografické skupiny může banka vytvářet nabídky produktů pro jednotlivé konkrétní zákazníky. Individuální přístup ke klientům se samozřejmě týká i firemních zákazníků, jejichž podnikání by měly banky svými službami podporovat. Právě zpracování dat je disciplínou, ve které mohou tradiční banky se svou finanční i technologickou silou nad startupy vynikat.
S rozsáhlou znalostní bází se mohou banky stát opravdovými poradci pro své klienty. Data o zákaznících a jejich finančních transakcích lze zpracovávat v reálném čase, v kombinaci s využitím technologie umělé inteligence lze také klientům pomáhat s uspořádáním a plánováním příjmů i výdajů. Analýza dat může být rovněž užitečná při komunikaci s klientem, kterou lze řešit třeba i s využitím inteligentních automatizovaných systémů, takzvaných chatbotů. Tyto systémy mohou reagovat na běžné dotazy klientů a také se postupně učit řešit sofistikovanější problémy.
Otevřené bankovnictví
Klienti běžně využívají hned několik různých bankovních a finančních služeb, ke kterým existují webové portály a mobilní aplikace. Aktuálním trendem je ale integrování různých služeb do společného rozhraní, reprezentované typicky jedinou mobilní aplikací. Díky bezpečné výměně dat prostřednictvím otevřených rozhraní mohou klienti z jediné aplikace ovládat více účtů u různých bank, stejně jako další finanční produkty (pojištění, spoření atd.).
Banky, které umožní svým zákazníkům prostřednictvím jednoho rozhraní ovládat více různých služeb, získají zajímavou konkurenční výhodu. Taková integrace navíc nabízí i zajímavý způsob, jak mohou kooperovat tradiční banky s poskytovateli plně digitálních finančních služeb a společně přinášet zákazníkovi přidanou hodnotu.
Platby ze všech zařízení
Velmi dynamický rozvoj je také očekáván v oblasti plateb. Zprostředkovateli plateb už dávno nejsou jen banky a vydavatelé platebních karet, ale technologické firmy jako Apple, Facebook, Microsoft či Google nebo výrobci smartphonů, chytrých hodinek a nositelné elektroniky, stejně jako internetoví obchodníci. Okruh zařízení a systémů, ze kterých budeme v blízké budoucnosti platit, se ale dále rozrůstá, typicky o zařízení internetu věcí (Internet of Things – IoT) nebo různé samoobslužné terminály.
Banky by se proto měly připravit na nové požadavky v oblasti mikroplateb, kryptoměn nebo různých mobilních peněženek spravovaných v aplikacích pro smartphony nebo třeba chytré hodinky. Pro úspěch u zákazníků bude rozhodující uživatelská přívětivost, rychlost a nízká cena transakčních poplatků. Fintechové startupy jsou na takových parametrech transakcí často postaveny a tradiční banky je budou muset také respektovat.
O autorovi| Radek Kubeš, spolupracovník redakce
ČLÁNKY DO MAILU