Rozvoj obnovitelných zdrojů i bateriových systémů na ukládání energie je zablokovaný a řešení zůstává v nedohlednu. S kritikou ministerstva průmyslu a obchodu vedeného Tomášem Hünerem vystoupil předseda oborového sdružení Aku-bat CZ Jan Fousek na úterní konferenci Business Forum v Praze. Kritiků úřednického nicnedělání je celá řada, ale nikdo jiný se nevyslovil takto otevřeně a veřejně.
Téma, které dosud účastníci různých konferencí řešili pouze o přestávkách na chodbě, se přeneslo do hlavního sálu. „Od doby, kdy byla vyhozena náměstkyně pro energetiku Lenka Kovačovská, se neděje nic,“ řekl doslova Fousek. Od začátku ledna, kdy Hüner Kovačovskou odvolal, je prý v sekci energetiky bezvládí a nikomu se do tvorby nové legislativy nechce. K tomu se přičítá fakt, že máme vládní kabinet v demisi, což motivaci úředníků k práci dále snižuje.
Od ledna ministerstvo průmyslu nijak nepohnulo třeba s novelizací zákona o podporovaných zdrojích energie. Zájemci tudíž marně čekají na zavedení aukcí, díky kterým má být opět možné stavět v Česku větrné elektrárny či zdroje na biomasu.
Vázne též kontrola možné překompenzace obnovitelných zdrojů v Česku, kterou požaduje Evropská komise. Nic se neděje ani kolem novelizace energetického zákona, jež by kromě reakce na výtky ze strany Evropské komise měla umožnit výstavbu a provozování bateriových úložišť energie.
Přečtěte si také:
Bateriový boom: v Evropě vyroste 10 velkovýroben. Česko má jen nejistý projekt HE3DA
Do nepříjemné situace se tak dostaly firemní skupiny E.ON a Solar Global, které v loňském roce postavily první dvě velkokapacitní bateriová úložiště na českém území. Celkem je to vyšlo na téměř 50 milionů korun. Jenže je nesmějí provozovat. Energetický regulační úřad jim nechce udělit licenci, protože energetický zákon s podobným zařízením vůbec nepočítá. Různí investoři připravují v Česku desítky dalších projektů o celkové kapacitě až 150 megawattů, ale nyní musejí čekat.
V západní Evropě a Spojených státech přitom vyrůstá jedno bateriové úložiště za druhým. Jen v Německu se dnes nacházejí taková úložiště energie o celkové kapacitě 354 megawattů a další jsou ve fázi přípravy. Do baterií lze ukládat elektřinu v době přebytku výroby a poté ji dodávat do sítě v době, kdy je převis poptávky. Současně se ukazuje, že bateriové systémy jsou ideální pro stabilizaci frekvence v elektrické síti.
Jenže právě možnost využít baterie ke zmíněným účelům vadí tradičním poskytovatelům těchto podpůrných služeb - majitelům uhelných elektráren a tepláren. Právě jejich lobbování stojí v cestě novým investicím.
Dále čtěte:
Baterie za 65 milionů. Carpaterra rozšiřuje teplárnu v Plané
