Do Moravskoslezského kraje míří zlaťáky z Bruselu
Vedoucí pozice Baníku Ostrava v průběžném pořadí české fotbalové ligy není zdaleka jediným prvenstvím, jímž se dnes může pochlubit Moravskoslezský kraj. „Je možná nejlépe připraveným krajem na využívání strukturálních fondů Evropské unie,“ prohlásil Čestmír Sajda, bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj, který vedl příslušná jednání s Bruselem. Jeho slova zazněla na semináři Euro business tour v Ostravě (31.října), který inicioval týdeník EURO.
Sajda připomněl, že v Moravskoslezském kraji se uskutečnily pilotní projekty v rámci evropského předvstupního fondu Phare, neboť Evropská komise už před časem usoudila, že tento region potřebuje vyšší podporu. V kraji se realizuje také řada projektů, které získaly podporu z jiného předvstupního fondu – ISPA. Jako příklad Sajda uvedl modernizaci kanalizace v Ostravě.
Způsob čerpání peněz z předvstupních fondů se liší od toho, jak bude možné využívat těch fondů (strukturálních, kohezního, přeshraničního atd.), z nichž Češi jako budoucí člen EU začnou profitovat v příštím roce. Dohromady – pro celé Česko – bude vyčleněno téměř 80 miliard korun na léta 2004-2006. Na severu Moravy a ve Slezsku nicméně už teď mají zkušenosti k nezaplacení. „Je zde řada lidí, kteří dobře vědí, co čerpání z evropských fondů znamená,“ tvrdí bývalý náměstek ministra.
Sami sobě pány.
Čestmír Sajda upozorňuje i na další výhodu regionu. Moravskoslezský kraj je sám o sobě administrativní jednotkou NUTS 2, přes něž peníze z Bruselu poplují na místo určení. Ostatní české kraje totiž musely do NUTS 2 sdružit po dvou. Zatímco se tyto regiony v takto vzniklých dvojicích složitě dohadují o prioritách i vytváření společných orgánů, Moravskoslezský kraj si může vše určovat sám.
Sami představitelé tamních podniků a obcí se ovšem netají ani svými obavami. Některé dřívější projekty údajně nebyly příliš transparentní. Nebylo jasné, proč ve výběrovém řízení zvítězil právě ten či onen projekt. Transparentnost je podle Sajdy jednou z hlavních podmínek Bruselu. Proto má vzniknout veřejně přístupná databáze schválených projektů. Pokud se určité žádosti o peníze z fondů EU nevyhoví, musí se naprosto jasně zdůvodnit proč.
Celý proces čerpání, od schvalování po monitorování, bude řízen samotnými Čechy a jejich ministerstvy. Sajda však připomíná, že Brusel bude vše kontrolovat ex post. Pokud by lidé z Evropské komise přišli na nesrovnalosti, nelze vyloučit, že se peníze budou muset vracet. V dnešních členských státech EU to dobře vědí. Pro oživení přidává bývalý náměstek historku, jak v Británii čerpali peníze na stavbu nádraží, ale nakonec za ně nakoupili dva brazilské fotbalisty. „To se snad u nás nestane,“ dodává.
Šance pro firmy.
Ředitel agentury Czech Trade Martin Tlapa na ostravském semináři mimo jiné ukazoval, v jakých případech se příjemci peněz z fondů EU mohou stát soukromé firmy. Asi desetina z onoho osmdesátimiliardového balíku proteče přes Operační program průmysl a podnikání (OPPP), který bude řídit ministerstvo průmyslu. Firmy si díky němu budou moci pořídit moderní technologie, školit zaměstnance či získat poradenské služby. Tuto část OPPP bude mít na starosti agentura CzechInvest, která by měla do konce roku vytvořit svá pracoviště ve všech regionech. Díky spolupráci s Czech Tradem bude zase možné využít třeba marketingových služeb na zahraničních trzích nebo získat pomoc při zakládání zahraniční pobočky.
Martin Tlapa uvádí, že už v minulosti řada firem z kraje úspěšně využila služeb Czech Tradu při pronikání na zahraniční trhy. Teď půjde hlavně o to, aby se staré programy propojily s těmi novými, díky nimž lze dosáhnout na peníze z fondů EU. A ony úspěšné příklady z minulosti mohou ukázat, že toto vše není pouhé klábosení.
Šéf agentury vyjmenoval několik úspěšných příběhů: Opavská firma Techfloor založila díky spolupráci s agenturou Czech Trade společný podnik v Jekatěrinburgu na Urale, který tam realizuje několik stavebních zakázek. Czech Trade navíc vyhledal novou zakázku na vybudování průmyslových podlah pro tamní masný podnik. Další opavská firma Opavlen navázala kontakty ve Francii, kam má dodávat lněnou přízi. Czech Trade pomohl s vyhledáním obchodního partnera kupříkladu i firmě Slezan Frýdek Místek, která začala prodávat textilní zboží v Madridu.
Netušené šance.
Možností, díky nimž mohou soukromé firmy profitovat z fondů EU, je však ještě podstatně více. Čestmír Sajda v této souvislosti upozornil, že se Českem šíří informace, podle níž soukromé společnosti nemohou být konečným příjemcem peněz ze strukturálních fondů. To pochopitelně není pravda, neboť právě finance v rámci OPPP by měly zamířit především k firmám.
V reportáži z předchozího semináře v Plzeňském kraji týdeník EURO vylíčil, že velkou příležitostí pro soukromníky jsou třeba také zakázky od obcí, které samy získají dotace z fondů EU (EURO 40/2003). V Ostravě bývalý náměstek poukázal ještě na další možnost, kterou nabízí Kohezní fond (neboli Fond soudržnosti). Přes tento fond má přijít celá třetina z celkově přidělené částky a tyto peníze budou využity v poměru 50:50 na velké projekty v oblasti budování dopravní infrastruktury a životního prostředí. Právě zde by se měl otevřít prostor pro projekty Public Private Partnership (PPP, spolupráce veřejného a soukromého sektoru).
Občas se přitom objeví zcela nečekané šance třeba i pro malé a střední podniky. Sajda přidal k dobru konkrétní příklad ze Španělska. Na dálnicích, které se budovaly díky zmíněným penězům, se vybírá stínové mýtné. Právě tento výběr zajišťují menší soukromé firmy.
No a co může přinést vybudování dálnic pro budoucnost? „V regionu, kde každý, kdo sází sportku, zaškrtává číslo 47, toto nemusím zdůrazňovat,“ zažertoval bývalý náměstek.
Ocel opět hýbe světem.
Ten, kdo dlouhodobě přemýšlí o čerpání financí z fondů EU, by měl také sledovat, jaké jsou priority hospodářské politiky české vlády. Právě ty se totiž promítají do operačních programů, které se vypracovávají v Praze. Česko si do značné míry samo určuje, na co peníze chce. Brusel už následně kontroluje pouze to, zda všechno běží podle stanovených pravidel.
No a co se moravskoslezští posluchači dozvěděli o prioritách ministerstva průmyslu z úst jeho náměstka Martina Peciny? Ocel, těžké strojírenství a důlní průmysl jsou opět v centru pozornosti. „Chceme rozvíjet nové perspektivní obory, ale také musíme udeřit na strunu tradičních oborů,“ zdůraznil Pecina. Argumentoval tím, že třeba Německo v posledních deseti letech zvýšilo produkci oceli o deset procent.
Co malé a střední podniky? „Podporujme rozvoj služeb, které tady zatím nejsou,“ říká Martin Pecina. Vzápětí ovšem dodává, že klíčová je podpora těch menších firem, které jsou subdodavateli velkých společností typu Nové huti či Třineckých železáren. „Pokud umřou velcí, nebudou malí,“ vrací se náměstek oklikou ke své základní představě, podle níž není možné nechat tradiční obry padnout.
Pecina by uvítal i příchod nějakého nového velkého investora do Moravskoslezského kraje, třeba typu automobilky Hyundai. To však nebude možné, neboť se v kraji nepodařilo vybudovat žádnou dostatečně velkou průmyslovou zónu. Daleko větší šanci má proto Žatec na druhém konci republiky. A co podle Peciny dělají Moravané a Slezané špatně? Prý příliš ustupují ekologům. V boji s ochránci životního prostředí ovšem hodlá pomoci přímo ministerstvo. Připravuje totiž zákon, podle něhož vznikne průmyslová zóna v Dolní Lutyni, aniž by se zkoumal vliv na životní prostředí…
JAN ŽIŽKA, Ostrava
