Lidé na severní Moravě se léta dusí a situace se nezlepšuje. Vinni jsou sami její obyvatelé a místní firmy, z velké části ale i česká vláda. Ostrava se už nechce v Praze doprošovat o pomoc a kvůli neplněným slibům stát zažalovala. Hned třikrát.
Město je většinu roku zahaleno do smogu a prachu.
Autor: Martin Siebert
Spoléhat se neustále na sliby vlády už dál nejde, musíme se bránit sami. Tak zdůvodňuje primátor Ostravy Petr Kajnar velmi netradiční krok ve státní sféře – totiž fakt, že severomoravská metropole zažalovala v těchto dnech stát. Konkrétně vládu a dva resorty: dopravy a životního prostředí.
Důvodem je tristní situace znečištěného ovzduší v moravskoslezské metropoli i okolí. „Máme za sebou čtyři roky jednání, čekání a slibů. Už nám došla trpělivost,“ vysvětluje Kajnar. „Ostrava má ve svém postupu naši plnou podporu,“ říká za Svaz měst a obcí jeho předseda Oldřich Vlasák.
Podle jeho vyjádření pro Profit si je třeba uvědomit, že emise jsou v tomto městě jedním z nejvýznamnějších problémů. To ostatně potvrzuje i nedávné hodnocení Eurobarometru, ve kterém se Ostrava umístila na jednom z nejhorších míst znečištěných evropských měst – byla třetí od konce z celkového počtu 75 sledovaných sídel. „Je proto logické, že Ostravě došla trpělivost a přistoupila k tomuto krajnímu řešení,“ dodává Vlasák, který je navíc europoslancem.
Celý moravskoslezský kraj přitom trápí stejný problém. Na úděsném stavu dýchaného vzduchu se podílejí z poloviny velké společnosti, ze čtvrtiny doprava a stejný podíl mají i lokální topeniště obyvatel. Určitý vliv mají na svědomí také exhalace, které vítr přináší z Polska.
Co to znamená v praxi? Nedávno to pro Aktuálně.cz vysvětlil Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny. Dlouhodobě porovnává, kolik jedů nadýchají městští strážníci v Praze a v Karviné a kolik úředníci v Ostravě. Údaje jsou velmi zajímavé: Ostravský úředník v uzavřené kanceláři nadýchá v zimních měsících asi třikrát více karcinogenních látek než pražský strážník, který chodí po ulicích přeplněných auty. „V místnosti přitom bývá tak padesát šedesát procent toho, co je obvykle venku,“ řekl Aktuálně.cz Šrám.
Region řešení nabízí, stát mlčí
Možností, jak situaci začít zlepšovat, je celá řada. A místní politici jich za poslední léta do Prahy poslali desítky. Bez odezvy. Náměstek primátora Dalibor Madej třeba připomíná, že velké podniky v Ostravě odvádějí do Státního fondu životního prostředí desítky milionů korun za vypouštění exhalací. „Tyto prostředky mají zůstat tady,“ tvrdí Madej.
Jiným zřetelným nezájmem o situaci ve městě je dálnice. Zatímco v hlavním městě a v Brně uvnitř města řidiči nemusejí platit dálniční poplatek, v Ostravě ano. „Lidé logicky hledají jinou cestu do práce, okolní silnice jsou přetíženy, vznikají zácpy a další a další exhalace,“ vysvětluje Kajnar.
Ministryně životního prostředí Rut Bízková už ale minulý týden požádala ministra dopravy Gustava Slamečku, aby poplatků úsek dálnice v Ostravě zbavil. Ministerstvo dopravy příliš ochoty neprojevilo. „Neměníme naše stanovisko, dosud se neobjevila žádná nová skutečnost, která by měnila naše dřívější rozhodnutí,“ potvrdil odmítavý postoj Ministerstva dopravy k výjimkám zástupce tiskového oddělení Jakub Ptačinský. Slamečka je podle něj nicméně připraven s Bízkovou jednat.
Ostravský primátor je ministryni za její rozhodnutí velmi vděčný. „Přestože byla Bízková jmenována ministryní pouze na několik týdnů, je nejkompetentnějším ministrem životního prostředí, s nímž jsem se dosud setkal,“ tvrdí. Žalobu ale i tak neodvolá. Počítá totiž i s příchodem nové vlády a nutností na ni ihned zatlačit. „Každá vláda bude pod velkým tlakem, aby tady s životním prostředím něco udělala,“ vzkazuje do Prahy už předem Kajnar.
Když nechce Praha, pomůže Unie i Švýcarsko
I když se zdá, že vztahy centra se severní Moravou jsou napnuté, právě Ministerstvo životního prostředí už připravilo a představilo soubor opatření na zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji. Města budou moci žádat například o podporu na ekologizaci hromadné dopravy. Celkově má ministerstvo pro tento účel ze švýcarských fondů k dispozici 500 milionů korun. Zatím je připraveno šest projektů, čtyři na výstavbu plnicích stanic zemního plynu a dva na zlepšení bezpečnosti tramvajové dopravy v Ostravě, říká ředitel odboru fondů EU na ministerstvu Jan Kříž.
Soubor opatření počítá například i s tím, že už na podzim letošního roku budou moci města v Moravskoslezském kraji nakoupit za peníze z evropských fondů vozy na čištění prachu z ulic. „Pomůže jim to s povinností pečovat o město v době hospodářské krize,“ dodává Bízková.
Už letos v zimě by navíc děti z postiženého regionu mohly vyjet na ozdravné pobyty, jejichž financování našlo zase Ministerstvo školství v evropském operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. „To oceňujeme, ale základ našich potíží to neřeší, je to jenom hašení požáru, který pořád hoří,“ říká Kajnar.
Ministerstvo jedná i s velkými znečišťovateli o usnadnění jejich cesty k evropským penězům. Protože jde většinou o velké hutnické závody, žádosti o peníze z EU jsou pro ně složitější. Ministerstvo jim chce pomoci tak, aby mohly získat celkovou podporu pět miliard korun. Zatím se pracuje na 45 projektech, většinou jde o odprašnění provozů.
Lidé si stěžují, ale sami si i škodí**
Na veřejnost v Moravskoslezském kraji hodlá ministerstvo kvůli spalování nekvalitního paliva a odpadů v domácích topeništích apelovat v podzimní kampani. Místní policie se zatím dost bez úspěchu snaží alespoň pohledem tipovat domy, z nichž vychází nejčernější kouř. „Je to tu obvyklé řešení místo briket – plastové lahve naplněné olejem,“ říká jeden z Ostraváků.
Vyměnit staré kotle za účinnější a ekologičtější má od letošního roku alespoň veřejným institucím v Moravskoslezském kraji pomoci umožnění čerpání z evropských fondů. Ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Štěpánek přitom tvrdí, že zájem o program zateplování a výměn kotlů i v rodinných domech (Zelená úsporám) má v Moravskoslezském kraji velký ohlas. Přičítá to levné pracovní síle a skutečnosti, že v kraji lze pořizovat levnější polystyren z Polska.
Dosud SFŽP podpořil 22 tisíc projektů za celkem šest miliard korun. Podíl Ostravy na tomto balíku je podle něj větší, než by bylo úměrné jejímu počtu obyvatel. V kraji má fond k tomuto účelu dvě kanceláře, nikoliv jednu, jak je tomu v ostatních regionech obvyklé. Zájem o čerpání ze Zelené úsporám mají také velká bytová družstva na Ostravsku a v Karviné. Štěpánek počítá s tím, že v průběhu roku budou za peníze Zelené úsporám zatepleny desítky panelových domů.
