Nadílka pro aktéry největší letošní bankovní kauzy je v nedohlednu
Jedenadvacátého prosince to bylo přesně deset měsíců od doby, kdy Česká národní banka zahájila řízení o odejmutí licence ostravské Union bance. V ten samý den se dveře bankovních poboček zavřely nadobro. S mnohaměsíčním odstupem vše vypadá poněkud podivně. Týdny po zavření poboček byly mimořádně dramatické a vyvrcholily legendárním „pětidenním“ konkursem na přelomu března a dubna. Od konce května, kdy byl konkurs na druhý pokus řádně vyhlášen, se toho až na odposlechy a trestní oznámení zase tolik nestalo. Ve srovnání s „kovbojkou“, v níž došlo i na únos jednoho z hlavních hrdinů, jde v posledních měsících o mírumilovný večerníček. Jména aktérů bankovního dramatu mezitím zapadla stejně tak jako úvahy o tom, zda budou viníci identifikováni a patřičně potrestáni.
Starý známý.
Relativní klid byl narušen minulý týden, kdy se v médiích objevily informace o obvinění bývalého generálního ředitele Union banky Tomáše Seidlera a jeho dvou kolegů z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Tento trestný čin měl být nejspíše spáchán poskytnutím úvěru firmě Triton, ve které figuroval pozdější předseda představenstva Union Group Giuseppe Roselli. Dokumentace k tomuto obchodnímu případu přitom kolovala v zainteresovaných kruzích již v dubnu letošního roku (EURO 14/2003). Šlo o úvěr ve výši 130 milionů korun. Smlouvu za Union banku podepsali Tomáš Seidler a Tomáš Michal, za protistranu podepisoval právě Roselli. Ač měl být původně závazek splacen již 31. ledna 2003 (smlouva byla podepsána 3. července 2002 a původní splatnost byla 30. listopadu 2002, což bylo následně dodatkem změněno), ještě počátkem dubna 2003 podle informovaného zdroje splacen nebyl. Dokumentace, kterou měl týdeník EURO k dispozici, obsahovala i dvě směnky jako zajišťovací instrumenty k úvěru. Obě zněly na tři miliony eur a na první byl podepsán Roselli, zatímco na druhé šéf italské investiční skupiny Invesmart Paolo Catalfamo. Důvěryhodný zdroj blízký vedení Union bance letos v dubnu sdělil, že patřičnou úvěrovou smlouvu zná, avšak směnku s podpisem Catalfama u ní nikdy neviděl. Je podezření, že šlo o podvrh. Propletenec vztahů je natolik složitý, že se do něj zamotala i některá média, která v uplynulém týdnu o případu informovala, když označila za příjemce úvěru právě Invesmart.
Zlaté časy.
Zavzpomínejme na dobu ne tak vzdálenou, kdy v pondělí 31. března prohlásil ústecký soudce Jiří Berka konkurs na firmu Česká revitalizační, na niž přejmenoval Union banku advokát Michal Paule, když na základě pochybných plných mocí uspořádal několik valných hromad. Paule nejprve přestěhoval sídlo banky do Karlových Varů a poté do Ústí nad Labem. V obou případech podal u příslušných soudů návrh na konkurs. V Ústí uspěl, protože konkursní soudce Jiří Berka měl zrovna dlouhou chvíli a šel se projít kolem místní podatelny. Návrh na konkurs na vtipně znějící název společnosti Česká revitalizační jej evidentně zaujal, protože onomu návrhu prakticky obratem vyhověl. Jak později zjistila ministerská kontrola, kterou do Ústí vyslal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, jiné spisy ho asi tolik nebavily a nechal je na stole ležet i déle než tři roky. Berka si už asi talár neobleče. Stihne-li ho však nakonec patřičný trest, o tom lze dnes jen spekulovat. To jeho „kolega“ Michal Paule, jehož plné moci údajně podepsané a vystavené představiteli Union banky, Berku přesvědčily, že je oprávněn podat návrh na konkurs, zatím dál působí jako advokát. Registr České advokátní komory u jeho jména neukazuje žádný záznam o pozastavení či ukončení činnosti či probíhajícím kárném řízení.
Pokračování příště.
Úkolem státních orgánů je příběh přesvědčivě rozkrýt, popsat pohnutky a motivy jeho jednotlivých účastníků. Stál za „týdenním“ konkursem podnikatel Tomáš Pitr? Ten se o Union banku zajímal po Vávrově odchodu a do banky údajně přivedl Romana Mentlíka, jenž byl po měsíci nahrazen Petrem Votoupalem. Těžko říct, sám Pitr v té době takovou úvahu pochopitelně popřel. A jak to vlastně bylo s únosem Giuseppa Roselliho, ze kterého byl obviněn příbramský podnikatel Jaroslav Starka? Oficiálně stále neexistuje na ani jednu z těchto otázek odpověď. Od konce května v bance úřaduje konkursní správkyně Michaela Huserová a její tým. Zpeněžování konkursní podstaty jde ztuha. Podařilo se prodat akcie dceřiné společnosti CDZ a vozový park, za což banka utržila okolo dvaceti milionů korun. Rovněž tak byla prodána pohledávka za Masokombinátem Martinov. Pokus prodat práva k nájemním smlouvám k prostorám, které tvořily pobočkovou síť banky, skončil v listopadu neúspěchem. Úkolem správkyně bude mimo jiné vymáhat třímiliardovou pohledávku za Invesmartem, který při vstupu do banky převzal závazky bývalých akcionářů vůči bance. Firma Invesmart se naopak u mezinárodní arbitráže domáhá odškodnění, protože se českým úřadům nepodařilo ochránit italskou investici v Union bance. Jedinou jistotou nyní je, že tento příběh z říše divů bude pokračovat i v roce nadcházejícím.
