PROTESTY PODNIKATELŮ Velkou petiční akci zaměstnavatelů a podnikatelů proti vládnímu návrhu nového Zákoníku práce plánuje Svaz průmyslu a dopravy. Návrh, který předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení, nenaplnil očekávání svazu.
PROTESTY PODNIKATELŮ
Velkou petiční akci zaměstnavatelů a podnikatelů proti vládnímu návrhu nového Zákoníku práce plánuje Svaz průmyslu a dopravy. Návrh, který předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení, nenaplnil očekávání svazu.
Zaměstnavatelé od nového Zákoníku práce požadovali samostatnou, komplexní, jednoduchou a srozumitelnou základní pracovněprávní úpravu, která by v sobě obsahovala jak příslušné evropské normy, tak i zahraniční zkušenosti a poznatky z teorie i praxe. „Tento požadavek však nebyl naplněn. Návrh je zcela nepřehledný, zbytečně rozsáhlý a v mnoha případech nesrozumitelný,“ říká prezident svazu Jaroslav Míl. Vážné výhrady má také Hospodářské komora České republiky (viz strana 53).
NENAPLNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ
Návrh sice oproti dosavadnímu stavu dává větší prostor pro smluvní volnost pracovněprávních vztahů, k očekávanému posunu však podle Míla nedochází. „I nadále převažují ustanovení kogentní povahy, která vylučují možnost smluvního ujednání,“ vysvětluje. Snaha o liberalizaci navíc nevycházela z požadavků praxe, takže by firmám přinesla další administrativu, finanční zatížení a další problémy.
Svazu průmyslu a dopravy se nelíbí ani skutečnost, že návrh nového Zákoníku práce i nadále výrazně preferuje postavení odborových organizací. Dosavadní právní úpravu totiž přebírá téměř beze změn, přestože je v převážné většině přežitá. Nová norma by také zhoršila postavení zaměstnavatelů kvůli navrhovanému zvýšení nákladů například při placení odstupného ( trojnásobek měsíčního platu oproti dosavadnímu dvojnásobku), příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí či kvůli stoprocentnímu navýšení náhrady při odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na věci zaměstnance.
OD LEDNA 2006?
Současný Zákoník práce platí už od roku 1965 a od té doby byl více než čtyřicetkrát novelizován. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo zcela novou právní normu, ke které se v průběhu letošního února mohla vyjádřit i veřejnost. Podle informací Profitu přišlo tak velké množství připomínek, že návrh ještě dozná zásadních změn. Už koncem března chce ministerstvo předložit upravený text vládě, ta by se jím měla zabývat v květnu. Pokud by pak nový zákon schválili poslanci, senátoři i prezident, měl by vstoupit v účinnost od ledna příštího roku.
Podle ministra Zdeňka Škromacha byl předložený návrh „rozumným kompromisem a vybalancovaným materiálem“. Výhrady však mají nejen zaměstnavatelé, ale také druhá strana - odbory. Těm se zejména nelíbí, že nový zákon sníží ochranu zaměstnanců před propouštěním.
Nového zákona se má brzy dočkat také oblast nemocenského a úrazového pojištění v pracovněprávních vztazích. Završit by se měly také mnohaleté plány na zcela nový Občanský zákoník - i on totiž platí od roku 1964 a prošel desítkami novelizací.
CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE DOVOLENO
Nový Zákoník práce reaguje na změny, které přinesla tržní ekonomika. Daleko větší prostor by měla dostat možnost smluvního vyjednávání jak o výši platu, tak i o dalších podmínkách. „Chceme eliminovat zažité rovnostářství mezi zaměstnanci,“ řekl Škromach. Někteří pracovníci si tedy oproti současnému stavu polepší, někteří pohorší. I nadále ale bude existovat zákaz diskriminace některých skupin zaměstnanců.
Zatímco principem dosavadního Zákoníku práce je „co není dovoleno, je zakázáno,“ po přijetí nového zákona to bude přesně naopak: Co není zakázáno, je dovoleno. Hlavním smyslem zákazů přitom zůstává ochrana slabší strany vztahu, tedy zaměstnanců.
Přestože návrh přináší oproti současnému stavu řadu zlepšení, z jedné změny naopak zaměstnavatelé určitě mít radost nebudou. Dosud totiž mohla firma nařídit svému zaměstnanci přesčasy až do celkové výše 150 hodin v roce. Podle nového zákona už bude i třeba jen pouhá hodina přesčasů dobrovolná. Pokud se zaměstnanci nebude chtít, nemůže ho firma nijak nutit.
PRUŽNĚJŠÍ POHYB PRACOVNÍCH SIL
Požadavkům firem vyhoví další plánovaná změna: Zaměstnance půjde propustit snadněji než dosud. Odpadne totiž takzvaná nabídková povinnost -tedy nabídnout (nebo dokonce zajistit) propuštěnému pracovníkovi jiné vhodné místo. Od tohoto zjednodušení si Škromachovo ministerstvo slibuje menší strach firem z přijímání určitých zaměstnanců, pomoci by měl i většímu uplatnění zdravotně postižených. Kompenzací však je zvýšení odstupného z dosavadního dvou- na trojnásobek měsíčního platu.
Novinkou jsou také takzvaná konta pracovní doby. Umožní přidělovat zaměstnancům práci podle aktuální potřeby firmy - v době s množstvím zakázek třeba 12 hodin denně, jindy naopak pouze čtyři hodiny. Tento krok by měl přispět k přirozenému zániku švarcsystému.
Jednodušší bude i uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Místo současné dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce vznikne „dohoda o práci“. Její využívání má být rozšířenější než dosud, přičemž je určena na výkon práce v rozsahu nepřekračujícím 300 hodin v kalendářním roce.
