Polovina lékáren zatím povinný registr bojkotuje
Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) spustil počátkem tohoto roku projekt centrálního úložiště receptů. Každý vydaný lék na předpis se nyní musí podle zákona ukládat do společné databáze. Stát si od systému slibuje snížení celkových nákladů na léčiva, konec zneužívání a padělání receptů a zvýšení pravomocí lékárníků. Přestože zapojení do databáze ukládá zákon, více než polovina ze dvou tisíc lékáren v České republice na systém zatím nepřistoupila. Česká lékárenská komora totiž nemá v elektronický systém důvěru. Nelíbí se jí, že SÚKL bude shromažďovat citlivá data o pacientech, a nepovažuje internetovou síť za bezpečný způsob transportu informací.
Byznys za miliardy
Občanské sdružení Grémium majitelů lékáren, ke kterému se hlásí kolem čtyř set provozoven, opatření naopak vítá. „Odpůrci nového systému zřejmě chtějí těžit z neprůhlednosti toho původního,“ naznačuje pravé důvody neochoty některých lékárníků zapojit se do systému předseda představenstva grémia Marek Hampel. Petr Franc, generální ředitel společnosti Aquasoft, která má samotnou realizaci projektu na starost, vidí důvod bojkotu centrálního úložiště také jinde než v obavách o bezpečnost. „Je to stejné, jako co jsme slýchali před několika lety při zavádění elektronického bankovnictví. Dnes ho většina lidí využívá denně a případů zneužití systému je velmi málo. V případě léčiv mluvíme o byznysu v řádech miliard a papírová forma dovoluje mnohem větší manipulaci s údaji a falšování,“ řekl týdeníku EURO. Dodal, že za poslední květnový víkend prošlo přes centrální úložiště více než 1,5 milionu receptů. Za celý rok se jich u nás vydá zhruba 100 milionů.
„Celý děj přenosu dat probíhá na pozadí. Nikdo do něj nemůže zvenku vstoupit. Ani následně nelze manipulovat s daty, která už byla zanesena,“ popisuje šéf Aquasoftu. Lékárny i v minulosti postupovaly všechny informace do zdravotních pojišťoven, ale méně sofistikovaným způsobem. Centrální úložiště nyní stejná data centrálně eviduje a umožňuje s nimi v anonymizované podobě pracovat, například vytvářet statistické údaje. „Pojišťovnám jsme schopni nabídnout křížovou kontrolu dat, která jsou jim zasílána poskytovateli péče a jaká jsou vykázána v centrálním úložišti. Myslím, že dnes by nebylo překvapením, kdybychom se dozvěděli, že pětatřicetiletý muž bere antikoncepci a nikomu to nevadí,“ uvádí s nadsázkou Franc. Kompletní náklady na systém vyčíslil SÚKL na 450 milionů, roční provoz bude pak stát kolem 90 milionů korun. Úřad však předpokládá, že díky němu nakonec ušetří stát až několik miliard ročně, které se vydávají na zbytečně předepsané léky nebo na jejich likvidaci.
Recepty na mobil Zatím s centrálním úložištěm komunikují pouze lékárny. Doktoři na systém přistoupí později, počítá se s obdobím kolem půl roku. Každý pacient pak získá svůj lékový účet, na němž bude moci sledovat, které léky mu byly předepsány, jejich dávkování, kolik za ně zaplatil a kolik přispěla pojišťovna. Lékaři to pomůže lépe vyhodnotit chování pacienta a jeho zdravotní stav. Dnes není neobvyklé, že pacient navštíví různé specialisty, kteří mu na jednu nemoc předepíšou podobné léky, jež se navzájem kryjí. Nejenže to má na nemocného spíše negativní vliv, ale ze zdravotního systému se tak zbytečně ztrácejí miliardy korun. Zajímavá změna pro pacienta by mohla nastat také v případě, kdy chodí k doktorovi pro určitý přípravek opakovaně. „Lékař, který bude mít přístup k centrálnímu úložišti, recept zaregistruje a pacientovi pošle kód třeba na mobil. On pak jen přijde se svou kartičkou pojištěnce do lékárny, kód nadiktuje a lék si vyzvedne,“ plánuje Franc. Pavel Vítek, výkonný ředitel Grémia majitelů lékáren, předpokládá, že půjde především o specialisty, jako jsou alergologové či gynekologové, ke kterým pacienti často přicházejí „jen pro recept“. Lékové záznamy pacienta budou moci sloužit i samotným lékařům pro jejich větší informovanost. V anonymizované podobě si budou moci porovnat s ostatními kolegy, jak který lék často předepisují. „Inspirací byl pro nás dánský model. V něm může lékař vidět své preskripční chování i to, jak moc se liší od lékařů z regionu nebo z celé země,“ popisuje Beneš. SÚKL bude díky systému schopen také sledovat výdeje léčivých přípravků pro určité typy diagnóz. Význam to má například v případě nevhodně předepisovaných antibiotik. Často se stává, že pacienti užívají zbytečně antibiotika s mnohem širším pokrytím, než jaké je nutné, což může do budoucna komplikovat léčbu dalších onemocnění. Úřad také předpokládá, že existují choulostivé diagnózy, s nimiž se pacienti svému lékaři chlubit nechtějí a ani to pro jejich zdraví není nezbytně nutné. „O tom, které skupiny by přístupné nebyly, vedeme diskusi. Komunikujeme i s pacientskými organizacemi. Otevírá se zde mnoho otázek, zda je systém bezpečný a zda pacienta nekompromituje,“ sdělil týdeníku EURO ředitel SÚKL Martin Beneš.
Narkomani nenakoupí Součástí projektu je i centrální registrace léčiv takzvané třetí kategorie, tedy přípravků bez předpisu s omezením. Patří sem léky obsahující pseudoefedrin, které často zneužívají výrobci omamných látek, především pervitinu. Pacient si je od 1. května může v lékárně zakoupit pouze po předložení občanského průkazu. Lékárník přes centrální úložiště zkontroluje, zda si zákazník nebyl pro tento lék také jinde. Fakt, že je systém účinný, dokazují podle Beneše statistiky, podle kterých poklesl v květnu prodej těchto přípravků meziročně asi o dvacet procent a naopak enormně vzrostl jejich prodej na západním Slovensku a v Polsku. Šéf SÚKL očekává, že se tyto státy brzy připojí a také zavedou podobný systém jako u nás. Policejní údaje uvádějí, že až osmdesát procent všech prodaných přípravků obsahujících pseudoefedrin je zneužito právě k výrobě drog. SÚKL zvažuje další rozšíření přípravků vydaných bez předpisu s omezením. I tomu však bude muset předcházet diskuse nejen lékařů a odborníků, ale i pacientů.
