Menu Zavřít

OSTŘE SLEDOVANÝ SPRÁVCE

31. 7. 2001
Autor: Euro.cz

Alexandr Vacek

Zřejmě nejmocnějším mužem, který denně prochází vrátnicí budovy Chemapolu v Kodaňské ulici v Praze, je konkursní správce Alexandr Vacek (47). Na svém postu jemnyní důležitější, než býval před ním dlouholetý šéf Chemapolu Group Václav Junek.

V křesle Václava Junka sedí Vacek už čtvrtý měsíc. Od vyhlášení konkursu (29. ledna 1999) řídí chod a zároveň bankrot tohoto holdingu. Sedí tak doslova na sudu s prachem. Jako správce konkursní podstaty sice asistuje u největší kauzy domácího průmyslu, stojí však před nelehkým úkolem. V ostře sledovaném konkursu by měl dokázat, že je to krok, který může přinést oživení.

Dříve neznámý Alexandr Vacek, který se stal mediálně zajímavou osobou prakticky až v den, kdy byl jmenován správcem konkursní podstaty Chemapol Group, si přesto věří. „Dali jsme dohromady skvělý tým a myslím, že dokážeme, že ani u kolosu typu Chemapolu není konkurs cestou do pekel, říká. Toto přesvědčení sdílejí i jeho spolupracovníci. Podle informací, které od svého nástupu o firmě shromáždili, je podle nich právě tady konkurs naprosto oprávněný. V konkursním týmu má nyn í Vacek kolem sebe deset lidí.

Alexandr Vacek vystudoval VŠE, kde později absolvoval ještě postgraduální kurs automatizace systémů řízení. Před revolucí pracoval v několika podnicích, naposledy jako šéf informační soustavy ve Státním pedagogickém nakladatelství. Po revoluci začala jeho poradenská kariéra, ve které se nejprve věnoval daním, později kapitálovému trhu a oceňování majetku. Postupně se stal soudním znalcem a v roce 1997 poprvé i správcem konkursní podstaty. Kromě Chemapol Group je nyní správcem v dalších třech firmách, podle jeho slov však jde o menší kauzy, se kterými už není mnoho práce, protože jsou před dokončením. Do Chemapolu ho podle jeho mínění soudce jmenoval proto, že s ním má zkušenosti . Se soudem už dříve spolupracoval hlavně jako soudní znalec.

Chemapol je nicméně velkým soustem a největší kritiku zatím Vacek sklízí od majitelů firmy. Podle Radima Masného není pro tuto práci dost kompetentní. „Stále by se chtěl o něčem radit, ale pak náhle mění rozhodnutí, tvrdí. Sám Masný ovšem při pouští, že jde rozsahem i složitostí o konkurs, který nemá v této zemi obdoby. Takže lze těžko říci, zda by se pro tuto práci někdo jiný hodil lépe.

Zatímco podle Masného je Vacek málo razantní osobou, podle lidí, kteří ho znají z jeho předchozí činnosti, je tomu spíš naopak. Spekulace, které se kolem něj už objevily (Vacek je údajně Junkovým člověkem, protože už dříve pro něj pracoval), jsou z řejmě obvyklým průvodním jevem. Konkursní správce, zejména v tak velké kauze, nikdy nebude oblíbenou osobou. Ve firmě působí v podstatě jako exekutor, a od samého začátku tak čelí velkému tlaku. Často údajně i pokusům o vydírání.

Vacek se domnívá, že se mu okamžitě po jeho jmenování pověsily na paty stíny, které s oficiálními kontrolními orgány nemají nic společného. „Pátrali i v mé minulosti, tvrdí Vacek. Podle zkušeností jiných správců to však není známka stihomamu, ale naopak v domácích poměrech spíše běžná praxe.

Vacek přesto tvrdí, že žádnému tlaku nepodlehne. „Neudělám žádný krok, za který by mě později mohli věřitelé nebo někdo jiný kritizovat, zdůrazňuje. Konkurs Chemapol Group je ostře sledovanou kauzou a kromě toho na správce dohlíží nejen věřitelský výbor, ale i soudce.

Protivníků, kterým by se hodil Vackův neúspěch, má tento konkursní správce víc než dost. Kromě majitelů a věřitelů Chemapol Group proti němu stojí i mocná průmyslová lobby. O prosazení konkursů v domácí ekonomice nestojí ani bankovní věřitelé (ti by dali přednost revitalizačním injekcím) a ani mnozí politici. Konkursy totiž mohou odhalit machinace, které proběhly před třemi lety. Moře špíny, která by při nich mohla vyplavat, by tak mohlo značně nabourat i mýty o dobře provedené privatizaci. „Při prověřování starších majetkových operací může jít správce při konkursu až do doby, kdy vlastně převzetím akcií managementem proběhla třetí privatizační vlna, vysvětluje Vacek.

Pokud jde o podporu, drží Vackovi palce v podstatě jen soud, který konkurs vyhlásil, a někteří ekonomové přesvědčení o ozdravném charakteru tohoto řešení. I oni jsou však opatrní. Konkurs rozsahu Chemapol Group je v domácích podmínkách skutečně pionýrským počinem a obavy z dominového efektu pořád nejsou úplně od věci.

WT100

Vacek se má v případě neúspěchu kam vrátit. Založil vlastní firmu Euro Rating, která podle něj zaměstnává pět lidí a její roční obrat přesahuje deset milionů korun. Sám se postupně věnoval daňovému poradenství, získal kvalifikaci soudního znal ce v oboru ekonomiky a auditora kvality. Pro oceňování majetku získal jako jeden z prvních domácích odhadců i mezinárodně platný certifikát ISO 9002.

Vacek se snažil prosadit i řadou dalších aktivit. Přednášel na VŠE, organizoval semináře, pořádal konference a stál u zrodu několika profesních sdružení. Některá z nich založil jako trucpodniky. Například proti Baránkovu Sdružení pod nikatelů to byla Asociace malého a středního podnikání. A jako protiváha České komory odhadců zase vznikl Český komitét znalců, kde je dodnes prezidentem. „Rozešli jsme se, protože tam přestaly platit demokratické principy, tvrdí o těchto rozchodech Vacek.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).