Lázně byly v době starověku místem setkávání, ochlazení od středomořského vedra nebo prostorem pro prostou relaxaci. Nepohrdli jimi snad ani bohové na Olympu. Dnes tu ale máme globalizaci, a tak je jeho vrchol plný turistů, zatímco wellness ve středomořském stylu si lze užít třeba v hlavním městě našich východních sousedů. Spa se jmenuje Elysium a v centru Bratislavy stojí (nejen) díky zásluze architektů ze studia Grau Architects.
„Slovo elysium v řecké mytologii znamenalo ostrov blažených – místo na západním okraji země, kam mohou bohové přenést své oblíbence ještě za jejich života a kde nesmrtelní hrdinové bezstarostně žijí v období nekonečného jara,“ vysvětluje název jeden z autorů návrhu, Andrej Olah. Pro něj a jeho kolegy Filipa Marčáka a Mateje Kurajdu, kteří na projektu lázní spolupracovali, bylo stěžejním cílem vytržení člověka z každodenního stereotypu a pocitu stísněnosti, jaký v ulicích měst anebo i ve vlastním těle občas padne asi na každého. Právě schránku z masa a kostí totiž dávné národy mnohdy vnímaly skoro až posvátně.
„Koncept urbanistických lázní stavíme na vjemu prostoru jakožto chrámu pro tělo,“ popisuje Kurajda. „Jako referenci jsme použili dávné městské koupele Grössling, které se nachází nedaleko a zprostředkovávaly návštěvníkům očistu těla i duše,“ dodává. Zmíněné lázně inspirované římskou kulturou byly v Bratislavě postaveny na přelomu 19. a 20. století. V provozu vydržely necelých sto let, roku 1994 byly však uzavřeny a od té doby chátraly. Soutěž o jejich rekonstrukci předloni vyhrálo architektonické studio Matúša Valla nazvané OPPS Architettura. Na realizaci jeho návrhu, jenž byla vyčíslena na 14 milionů eur, se nyní pracuje. Hotovo by mělo být do roku 2025.
Setkání minulosti s přítomností
Elysium spa naproti tomu stojí na svém místě už od loňska, hlavní sezónu ale prožívají právě teď v létě, kdy město zaplaví turisté. Lázně totiž leží v samém srdci města, nedaleko řeky Dunaj a Bratislavského hradu. Dovnitř se vstupuje zvenčí nenápadnými dveřmi vedoucími z Grösslingovy ulice a návštěvník pak pokračuje po schodech dolů do suterénu.
Následně se před hosty lázní otevře sklepní prostor s cihlovou klenbou a nezaměnitelnou stopou historie. Do kontrastu vůči hrubému zdivu architekti postavili hladký umělý kámen terazzo, skleněné tabule a ‚měkké‘ dřevěné prvky, dodávající prostoru přívětivější dojem. Barevně interiér sladili do přírodních odstínů v kombinaci s kobaltově modrou a temně černou. Meziprostor, který se vine mezi jednotlivými saunami a vířivkami na ploše 176 čtverečních metrů, obsadily pokojové rostliny s velkými zelenými listy a jednoduchý nábytek.
Ve druhé fázi návrhu pak Grau architekti pracovali se světlem – a sice s tím slunečním, ač se objekt nachází ve sklepení. Paprsky sem totiž pronikají skrze světlík a během dne dynamicky mění atmosféru koupelí. „Zážitek je tak v každém čase a období unikátní,“ připomíná Marčák. Ale sklep je sklep a světlík nestačí, proto se tu objevuje i osvětlení umělé. To má především praktickou funkci, ale mimo to podtrhuje intimní atmosféru lázní.
Součástí prostoru je dále i venkovní terasa vnitrobloku, které vévodí mobilní sauna s lehátky – přímo před zraky sousedů. Podle architektů to vytváří nový vztah k městu a k sousedství. Nové pohledy a zážitky, jak píší v autorské zprávě.
„Návštěva Elysium spa má být jakousi zážitkovou cestou zpomalení a očisty – proto jsme jako výzdobu stěn zvolili grafiky Stanislava Ondruše nazvané Trajektorie pohybu,“ dodávají členové studia Grau.
