Ostrovy pokladů

7. 3. 2002

Autor: Euro.cz

Ministr Rusnok si stěžoval v KBC

Vypadá to, že pod palmami na kajmanských plážích je skryt nějaký záhadný poklad. Alespoň tomu nasvědčuje boj, který v současnosti svádí ministerstvo financi a Česká konsolidační agentura (ČKA) na jedné straně a Československá obchodní banka (ČSOB) na straně druhé. Dohoda o tom, že budou takzvaná kajmanská aktiva převedena na ČKA během dubna a května, nejpozději do 19. června, vlastně mnoho neznamená.

Rusnokovy stesky.
Jde totiž o to, kdo bude mít faktickou kontrolu nad tímto majetkem. Spor státu s ČSOB už došel tak daleko, že ministr financí Jiří Rusnok si v dopise z 6. února trochu zastřeně, ale jednoznačně stěžoval na předsedu představenstva ČSOB Pavla Kavánka jeho bruselskému šéfovi Remi Vermeirenovi, prezidentu KBC. V dopise se kromě jiného píše: „Ministerstvo financí má obavy, že by se na výkonné úrovni ČSOB mohl objevit odpor proti odkupu ostatních aktiv, hlavně proti neochotě oddělit některá ostatní aktiva. V tomto ohledu bych ocenil vaši účast, která by zajistila hladký průběh procesu bez narušení a nechtěné PR pozornosti (jako v nedávné době v článcích v Hospodářských novinách a v týdeníku EURO). Věříme, že je v našem zájmu dokončit transakci rychle, a uzavřít tak důležitou kapitolu v transformaci České republiky.“ V případě odkazu na týdeník EURO šlo patrně o článek Kajmaní slzy (EURO 3/2002), který se zabýval započatou arbitráží České republiky s Nomurou a pokusy o mimosoudní vyrovnání v této kauze.
Rusnokovo znepokojení vyplývá z kritiky, které se objevila (není uvedeno kde) vůči správě aktiv z IPB. Ministr si všiml, že výhrady směřují především proti tomu, že ČSOB věnuje přehnanou pozornost několika aktivům, zatímco většina portfolia je přehlížena. „Snažíme se odstranit všechny potenciální diskuse o kvalitě asset managementu, které by mohly poškodit všeobecně dobrý dojem z celé transakce a vytvořit špatnou pověst na obou stranách,“ píše český ministr financí.
Odpověď šéfa KBC patrně Rusnoka příliš nepotěšila. Vermeiren uvádí, že situace v IPB se „ukázala být ještě více katastrofická, než se původně zdálo“ a ČSOB spolu s mateřskou KBC jsou jednoznačně připraveni urychlit přesun šedých aktiv do České konsolidační agentury. V odpovědi se ale také píše: „Myslím, že se doposud ČSOB prokazatelně a správně snažila hájit zájmy českého státu. A to i přes velmi obtížné a komplexní problémy a okolí, které nebylo vždy přátelské a nakloněné spolupráci. KBC se snaží čelit i těm nejmenším (a někdy i nesmyslným…) pomluvám proti ČSOB. Rádi bychom nadále udržovali nízký profil, i přes velice časté a - z našeho pohledu - nespravedlivé, nepřesné a subjektivní poznámky na adresu KBC/ČSOB po možná ne bezchybné, ale rozhodně podstatné snaze zohlednit zájmy všech legitimních stran.“
Po tomto odmítnutí výhrad následuje naopak připomínka stále nedořešených záležitostí, především problému s Úřadem pro hospodářskou soutěž. Ten totiž zakázal státu odečíst částku, zaplacenou jako kupní cenu za majetek IPB nucenému správci, od ceny za státní garanci. Toto ustanovení ovšem obsahují transakční dokumenty a ČSOB na tomto požadavku či jiné kompenzaci trvá. Na tuto platbu totiž byly navázána i úhrada nákladů na nucenou správu, kterou místo ČNB stále proplácí ČSOB.

Zmizelé miliardy.
Podstatou problému je skutečnost, že stát má na základě uzavřené smlouvy nárok získat pouze aktiva, která byla k 19. červnu 2000 majetkem IPB. Těmito aktivy jsou podílové listy na majetek, který do kajmanských struktur IPB vyvedla v letech 1998 až 2000. Rozhodně sem nepatří zvláštní hlasovací akcie, takzvané voting shares, jejichž vlastník může tuto strukturu ovládat. Ty získala pod svou kontrolu ČSOB a nechce se jich patrně vzdát. Člen představenstva ČSOB Jan Lamser prohlásil, že banka připravila likvidační plán, jehož podstatou je prodej všech podkladových aktiv a vyplacení podílových listů. Likvidaci by měli řídit lidé z ČSOB.
Nyní to tedy vypadá, že ČKA získá podílové listy v nominální hodnotě 41 miliard korun, ale k podkladovým aktivum se bez dohody s ČSOB nedostane. Skutečná hodnota těchto aktiv je přitom značně nižší než nominální. Teprve letos v lednu bylo firmou KPMG oceněno čisté obchodní jmění Tritton Development Fund a Accord Develpment Fund. Do té doby nikdo majetek řádně neocenil, ačkoli stanovy ukládají oběma fondům vyhlašovat čisté obchodní jmění každého čtvrt roku. Týdeník EURO získal informace, že v Trittonu je majetek za šestnáct miliard korun a v Accordu za tři miliardy. Tato hodnota je skryta především v podílových listech a akciích fondů spravovaných První investiční a Investiční a kapitálovou společností KB (zhruba deset miliard korun) a v podřízených dluhopisech IPB, které bude zanedlouho muset ČSOB vyplatit (čtyři miliardy korun). Zbytek představují akcie úspěšných, ale i zkrachovalých firem.

Fondový pavouk.
Struktura, v níž jsou deponovány tyto cenné papíry, vznikla poměrně složitě. Aby Česká národní banka nemohla napadnout vysokou angažovanost IPB vůči jednomu nebo dvěma fondům, byl zvolen systém Master fondů a Feeder fondů. V praxi to vypadalo tak, že například pro Tritton bylo založeno šest Feeder fondů, do nichž IPB vložila majetek a tyto fondy proti tomuto majetku vydaly podílové listy. Vzápětí však vložily všechny cenné papíry do svého Master fondu Tritton a ve svém portfoliu měly jen jeho podílové listy. Šlo o Feeder fondy Lowe Anlage Fund Limited, Cavallo Venture Fund Limited, Camelot Development Fund Limited, Elephant Venture Fund Limited, Lifetree Growth Fund Limited a Fortelife Global Fund Limited.
Druhý Master fond Accord měl sídlo na Panenských ostrovech a poněkud jiné portfolio. Jeho Feeder fondy se jmenují Sunbeam Development Fund, Greenray Investment Fund a Peacock Investment Fund. Skončily v něm zvláštní dluhopisy takzvané „notes“ vydané desítkou SPV (special purpose vehicle). Šlo o zvláštní společnosti, které na základě dohody s IPB založila podle nizozemského práva firma TMF Netherlands. Do těchto SPV byly vloženy jednak přímo akcie českých společností, a potom pozice komandisty ve komanditních společnostech, které založila IPB v České republice za účelem dalšího vyvádění aktiv v hodnotě zhruba pěti miliard korun z banky. Kromě obou Master fondů vznikly ještě dvě společnosti – Torkmain a Levitan. Ty byly vytvořeny speciálně pro operaci České pivo a skončilo v nich 93 směnek v hodnotě okolo devíti miliard korun, které měla vyplatit Nomura. Místo toho je ale vyměnila za bezcenné akcie IPB. O operaci se vede arbitráž v Londýně a za tento postup nedávno žalovala o náhradu škody IPB Nomuru u soudů v Praze i Londýně.

Ve stínu lva a štítu.
Složitou strukturu společností na Kajmanských a Panenských ostrovech spravoval investiční manažer, kterým byla kajmanská pobočka společnosti Mees Pierson, později Fortis. O tom, kdo bude investičním manažerem, rozhoduje držitel již zmíněných voting shares. Po založení struktury tyto cenné papíry držely dvě společnosti registrované na Panenských ostrovech. Jmenují se Red Lion (Rudý lev) a Red Shield (Rudý štít). Jejich majitel je zcela neznámý.
Jenže opcemi na tyto akcie disponovala společnost Tee Square Limited, kterou založil amarický advokát Irwing Schwarz. Tato společnost je klíčem k celé kajmanské struktuře. Advokát krátce po krachu IPB vedl intenzivní jednání s Československou obchodní bankou a dohodl se s ní na prodeji Tee Square. Tím ČSOB získala vlastně kontrolu nad veškerými vyvedenými aktivy i záhadnými SPV. Společnosti Red Lion a Red Shield musely své voting shares prodat do rukou nějakého fondu či nadace, jejichž identitu nechce ČSOB odkrýt. Tato tajemná společnost bude každopádně postupovat na základě instrukcí týmu Pavla Kavánka. Není tedy divu, že se investičním manažerem celé skupiny fondů a SPV stala velmi rychle samotná ČSOB a těžko ji někdo může z této pozice odstavit proti její vůli.

ČSOB chce skořápky.
A vůle je zřejmě momentálně jednoznačná. Stát by měl dostat pouze peníze z prodeje podkladových aktiv soustředěných ve fondech a SPV. Prázdné schránky by měly zůstat pod kontrolou ČSOB. Jan Lamser uvádí, že jde především o archivy těchto společností, v nichž jsou soustředěny dokumenty dokládající transakce s cennými papíry před krachem IPB. Tyto dokumenty jsou klíčové pro soudní spory a arbitráže, které nyní vede ČSOB s Nomurou i s jinými subjekty. Pokud by tyto struktury byly předány státu, mohly by se dostat důkazní materiály do nesprávných rukou a stát by mohl utrpět škodu, soudí v ČSOB.
Státní úředníci si ale naopak myslí, že škoda mohla vzniknout chybami ČSOB při správě majetku, a dožadují se podrobných informací i klíčových cenných papírů, které jim zajistí kontrolu nad kajmanskou strukturou. Obavy o kvalitu správy aktiv se objevily například i v dokumentu ministerstva financí k přebírání šedých aktiv, který byl projednán ve vládě minulou středu. Také Pavel Řežábek, šéf České konsolidační agentury, která má veškerá aktiva převzít, řekl týdeníku EURO, že požádal ČSOB o autorizované informace o aktivech vyvedených do společností v daňových rájích, protože jich zatím nemá dostatek.
Za těmito pochybnostmi o kvalitu správy aktiv však může být i snaha získat do rukou to, co po státu chce jako odškodné Nomura. Ta již loni prohlásila, že je ochotna stáhnout arbitrážní žalobu, v níž se domáhá odškodnění ve výši více než čtyřiceti miliard korun, pokud dostane do správy Tritton Development Fund. Rusnok však minulý týden velmi ostře omítl dohady, že by vláda chtěla Nomuru jakkoli odškodňovat. Jak však před časem přiznal náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, podobný návrh byl loni v létě předložen k projednání předsednictvu vlády (EURO 3/2002).

Portfolio fondu Tritton

ADEX 91,29%
Aero Vodochody 0,01%
Armaturka Č.TŘ. 9,77%
Autoklub Boh. Ass. 67,33%
Banka Haná 9,95%
Bankovní holding 16,37%
Biocel 17,50%
BRNO INN 31,00%
Consus IF 7,88%
CRF Praha 9,13%
Čechofracht 21,88%
ČEZ 0,04%
IF bohatství 9,00%
IF obchodu 9,99%
IMOB 11,36%
IMREK 22,73%
ETA Hlinsko 1,94%
Svit Zlín 10,63%
STAFIN 100,00%
RIF 7,61%
ŠKODA Plzeň 6,65%
ZSE Holding Praha 1,18%
Třinecké železárny 0,59%
VZLÚ 16,09%
ŽĎAS 6,45%
IPB výnosový OPF 134.038.452 ks
GLOBAL INVESTMENT 100,00%
MSA 33,63%
ČMHB 10,00%
ELITEX Liberec 9,84%
IPB Leasing 100,00%
IPF KB 8,14%
JČ papírny 33,89%
Kabelovna Děčín 4,97%
KB 0,53%
Křišťálový IF 9,90%
Letov 17,46%
Mostárna Hustopeče 4,15%
P. I. F. 10,00%
PORCELA PLUS 18,35%
První východní 10%
Přerovské strojírny 11,81%
PVT 5,03%
Rentiérský IF 9,90%
ČMFL 51,72%
STAFIN 100,00%
Sklo Bohemia 43,15%
AG 135 OPF 229.482.950 ks
IKS balanc. OPF 250.673.970 ks
Sekura P.N. 1.541.915.411 ks
Stream P.N. 2.491.624.563 ks
Maitland P.N. 2.701.505.853 ks
C. D. E.Inv. P.N.. 2.990.327.448 ks