Ředitelé českých škol mají v mezinárodním srovnání výjimečně vysokou míru autonomie při rozhodování o lidských zdrojích, rozpočtu či obsahu výuky. Jsou ale současně zavaleni administrativou. Papírování a schůzkám věnují 40 procent pracovní doby, nejvíce času v rámci celé EU. Zároveň průzkum ukázal, že české školy spolu jen málokdy spolupracují. Je u nás nejnižší podíl ředitelů, kteří pracovní úkoly řeší s kolegy z jiných škol.
Nelichotivě zpráva vyznívá pro tuzemské učitele a jejich sebevědomí. Svoji zdatnost motivovat a zapojovat žáky odhadují v porovnání s EU jako velmi podprůměrnou.
Podprůměrný je oproti EU také podíl českých učitelů, kteří mají pocit, že zvládnou výuku průřezových dovedností, je jich jen 28 procent. Celá třetina českých učitelů cítí v práci stres, nejčastěji je důvodem příliš mnoho administrativní práce.
Jen 16 procent českých učitelů má pocit, že si jich společnost váží, průměr studie byl 26 procent. Přesto 93 procent našich učitelů nelituje, že si zvolili tuto profesi, což je naopak nadprůměrné číslo. Učitelství jako budoucí povolání si u nás lidé volí nejčastěji kvůli možnosti ovlivnit rozvoj dětí nebo kvůli prospěšnosti profese pro společnost, to ale není mezi ostatními zeměmi výjimečné.
Zpráva shrnuje zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů z úseku školství, který odpovídá českému 2. stupni základních škol a nižšímu stupni víceletých gymnázií. V Česku bylo zapojeno 3447 učitelů a 218 ředitelů.
