Zahraniční obchod se poprvé počítá podle nového modelu
Údaje o zahraničním obchodu za květen se už počítají podle statistické metodiky Intrastat uplatňované při sledování obchodu mezi členskými zeměmi EU. Je to změna srovnatelná se situací na počátku devadesátých let, kdy se po zrušení státního monopolu na zahraniční obchod přešlo od povinného výkaznictví několika státních „pézetek“ ke statistickému zjišťování pohybu zboží na hraničních přechodech. Zatímco dosud byl základem pro statistiku zahraničního obchodu jednotný celní doklad, v systému Intrastat jsou údaje sbírány přímo od příjemců a odesílatelů zboží (na jednotném unijním trhu se nepoužívá termín vývozce, respektive dovozce – pozn. red.) ve vazbě na údaje o DPH. Povinnost vykazovat data v rámci Intrastatu mají firmy, které loni a do budoucna vždy v předchozím roce přijaly zboží v hodnotě přesahující dva miliony korun a odeslaly zboží za více než čtyři miliony. Institucionální zajištění sběru údajů zůstává stejné jako v minulosti – Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s celní správou ČR.
Od potíží ke krizi.
Riziko přechodu na novou metodu ilustrují nedávné zkušenosti EU, která Intrastat zavedla v roce 1993. Vyvolalo to obrovské problémy a katastrofální situace nastala od dva roky později, kdy do unie vstoupily nové země. Vyprodukovat důvěryhodné údaje o unijním zahraničním obchodě se nedařilo několik měsíců. V Rakousku nebyli schopni sestavit statistiku zahraničního obchodu po celý rok. Panují obavy, že kolaps by se v některých nových členských zemí, v horším případě v rámci celé unie, mohl opakovat.
Česká disciplína.
Kamil Kudlák, vrchní ředitel sekce statistiky cen a zahraničního obchodu ČSÚ, ale sebevědomě tvrdí, že v Česku by žádné potíže neměly nastat. Argumentuje mimo jiné nečekanou disciplinovaností českých firem. Už k minulému úterý bylo z devatenácti tisíc firem povinných zaregistrovat se pro Intrastat, zaregistováno 17,5 tisíce. Termín registrace přitom končí ve středu 16. června a ČSÚ přijímá dodatečné registrace až do 22 hodin 28. června.
Z firem, u nichž fakturovaná hodnota odeslaného nebo přijatého zboží přesáhla sto milionů korun, bylo zaregistrováno 2106 z 2200. Na tyto firmy v Česku připadá více než osmdesát procent unijní obchodní výměny. Podle Kamila Kudláka je přitom hranicí relevance statistických údajů devadesátiprocentní responze. Údaje od devadesáti a více procent respondentů prý zaručují solidní výsledky.
Zpoždění.
Statistice zahraničního obchodu je v české, mimořádně otevřené a relativně malé ekonomice přisuzována značná důležitost. Větší než ve větších zemích. Pro uživatele je zřejmým snížením komfortu skutečnost, že zatímco dosud byly výsledky zveřejňovány do osmnácti pracovních dnů po skončení vykazovaného období, nyní to bude o sedm pracovních dnů déle. Jestliže výsledky za duben byly k dispozici 26. května, údaje za červen budou zveřejněny 7. července.
Kamil Kudlák to zdůvodňuje větším objemem a větší náročností práce. Současně tvrdí, že je to spolu s úpravou nomenklatury zboží požadovanou EU jediná změna, kterou uživatelé poznají. I tak prý bude Česko spolu s Maltou zveřejňovat výsledky zahraničního obchodu nejrychleji v celé EU.
Rotterdamský efekt.
ČSÚ podle Kamila Kudláka šel, ač nemusel, při zavádění Intrastatu na nejtvrdší parametry. V Česku se tudíž vykazuje nejen stát odeslání zboží, ale i stát původu. To znamená, že u nás neplatí zjednodušený princip, že Intrastat je jenom obchod v EU a Extrastat mimo EU. Nadále budeme vědět, že ropa je z Ruska a káva třeba z Brazílie. To není v EU běžné. V zemích, které neregistrují zemi původu, vládne rotterdamský syndrom – značná část dovozu je zdánlivě z Nizozemska.
Čeští statistici, kteří tradičně udržují dobré styky s francouzskými kolegy, se i tentokrát řídili jejich zkušenostmi a při výběru konceptů zavádění Intratstatu zvolili ten francouzský. Díky tomu má být zachována kontinuita a srovnatelnost údajů o zahraničním obchodu před vstupem a po vstupu do EU. Ani to prý není všude obvyklé – v některých zemích tento problém podle Kamila Kudláka „vyřešili“ tlustou čarou.
Lanaři.
Kudlákův tým se na zavádění Intrastatu připravoval tak důkladně, že do svých řad zlanařil z byznysu Otakara Krátkého, uznávaného odborníka na statistiku zahraničního obchodu. Ten nyní školil pro Intrastat celníky. To je docela pikantní vzhledem k tomu, že ještě nedávno sám na Generálním ředitelství celní správy pracoval. Kamil Kudlák vždycky tvrdil, že odchodem Otakara Krátkého se narušily zaběhané vazby mezi celníky a statistiky a vznikla blamáž s daty, která v roce 2003 stála místo tehdejší předsedkyni ČSÚ Marii Bohatou.
Strašák.
Pokud se ČSÚ ve spolupráci s celní správou povede zavedení Intrastatu úspěšně zvládnout, bude to satisfakce za nedávnou těžkou kritiku. Není ale vyloučeno, že v dohledné době přijdou další velké změny. Pro statistický úřad EU Eurostat je statistika zahraničního obchodu spolu se zemědělstvím největším strašákem. Přemýšlí se o jejím zjednodušení. Například zúžením klasifikace zboží. Anebo tak, že by každá země sledovala jenom vývoz. Dovoz by byl přebírán z exportních čísel ostatních států.
