V ý r o č n í z a s e d á n í M M F v P r a z e
Minulý týden se delegace Mezinárodního měnového fondu a Světové banky seznamovala v Praze se stavem příprav pro výroční zasedání těchto institucí v příštím roce. Všechna odpovědná místa ji sice ujistila, že Praha připravena bude, ale v reálu číhá ještě řada problémů.
Od tajemníka Mezinárodního měnového fondu či sekretáře skupiny Světové banky se neočekává, že rozumějí stavebnictví. Jestliže se v závěru minulého týdne přesto Zhang Shengman a Reinhard Münzberg, kteří tyto funkce ve Washingtonu zastávají, vydali přímo na „staveniště pražského Kongresového centra, lze tuto část jejich návštěvy Prahy pokládat spíše za formalitu. Pánové, které do Prahy vyslal Mezinárodní měnový fond a Světová banka, chtěli především slyšet z těch nejvyšších míst ujištění, že v září 2000 bude Praha plně připravena hostit výroční zasedání obou těchto brettonwoodských institucí. Ujištění se jim dostalo. Jak moc mu věří, si zatím nechali pro sebe, ale rozhodnutí změněno nebylo: Praha se příští rok na chvíli ocitne v roli světového centra světových finančníků.
Ujišťování premiéra, ministra financí, guvernéra centrální banky či primátora hlavního města však nic nemění na pochybnostech, zda tuto roli Praha sehraje tak úspěšně, jak by bylo třeba. Luděk Bednář, technický ředitel Kongresového centra, minulý týden přiznal dílčí skluzy na stavbě, které však pokládá u konstrukce takového rozsahu za bezvý- znamné. Podle něho se prý harmonogram v globálu plní. Technický ředitel se nezmiňuje o tom, zda a do jaké míry tyto skluzy a další nepříjemnosti mohou ovlivnit náklady.
Zatím je celková hodnota plánovaných stavebních prací odhadována na 2,8 miliardy korun. Kongresové centrum Praha, které funguje jako investor, si přitom k penězům má pomoci emisí obligací. Aby však obligace vůbec měly šanci najít kupce, potřebovaly k tomu vládní záruku splacení. Tirády ministra financí v souvislosti s těmito zárukami jsou dostatečně známy: Ivo Svoboda se ještě loni na podzim zárukám vehementně bránil s tvrzením, že v daném případě nejde vůbec o záruku, ale o faktický dar státu. Podle něj Kongresové centrum Praha nemá šanci do doby splatnosti obligací vydělat dvě miliardy, a proto za něj nakonec bude platit stát. To je skutečně více než pravděpodobné.
Jestliže pak v loňských podzimních měsících vláda nakonec přece jen záruku vydala, byla zřejmě pod tlakem jak české odborné veřejnosti, tak všech zdejších bankovních institucí v čele s Českou národní bankou. Ti operovali tím, že taková událost, jako je výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, přinesou Praze nejen popularitu, nebo snad až slávu, ale zaostří na Českou republiku i pohled mezinárodních investorů. Takže v říjnu loňského roku už ve Washingtonu Ivo Svoboda funkcionáře MMF i Světové banky ujistil, že Praha připravena bude. Nicméně si neodpustil na stejném místě a ve stejné době českým novinářům sdělit, že jemu myšlenka výročního zasedání brettonwoodských institucí v Praze k srdci až tak nepřirostla. A znovu podtrhl, že vláda sice garantuje dvě miliardy, ale ani o korunu víc.
Jenže mimo skluzu vlastních stavebních prací se v nákladech rekonstrukce Kongresového centra objeví bezpochyby i několik starých hříchů: v prvé řadě jde o podivně formulované nájemní smlouvy s některými firmami, které v paláci sídlily před jeho rekonstrukcí. Kvůli těmto smluvním chybám se například dones nepodařilo z budovy vystěhovat firmy Casino Admiral a Nota bene Musical. To zdržuje (a tím prodražuje) stavbu a jejich stěhování - a nakonec k němu stejně musí dojít - přijde také na slušnou sumu. Navíc prý zjistila lednová kontrola města na stavbě množství zdravotně závadných a nyní už zakázaných azbestových konstrukcí, které budou vyžadovat komplexní asanaci. Buď se musí odborně zabezpečit, anebo demontovat a odvézt na speciální skládku. Obojí bude něco stát.
Kongresové centrum Praha zatím práce financuje z překlenovacího úvěru, který poskytla „magistrátní První městská banka. Centrum má přiklepnuto přímo z rozpočtu asi 350 milionů korun, dalších 250 milionů slíbila Česká národní banka. Generální dodavatel rekonstrukce a všech stavebních prací - společnost IPS - projevila ochotu financovat zpočátku do výše 800 milionů korun přestavbu sama. Kongresové centrum dosud obligace nevydalo a prý lze očekávat další, byť jen „malé zdržení: jejich denominace má být změněna z dolarů na eura. Změnu ovšem musí ještě projednat vláda.
Zatímco na straně výdajů položky evidentně stoupají, na straně očekávaných příjmů možná dojde ke zklamání. Výročního zasedání MMF a Světové banky včetně všech přípravných setkání se obvykle účastní víc než patnáct tisíc lidí. Všichni musí někde bydlet, něco jíst, vozí se taxíky a snad si i něco koupí na památku na Zlatou Prahu. Nicméně nikdo z nich nehodlá být dojnou krávou: naznačila to velice zřetelně členka delegace MMF a Světové banky Patricia Davisová minulý týden v Praze. Podivovala se totiž - zdvořile řečeno - nad vysokou cenovou úrovní hotelových služeb, pronájmů společenských místností a taxíků. Zástupkyně ministerstva financí Lumíra Kafková se zmohla jen na slib, že o konečných cenách se bude ještě s poskytovateli služeb jednat.
