Od července měli podle původních plánů řidiči platit mýtné i na silních první třídy. Je polovina srpna a kolem další etapy budování elektronického mýta panuje řada otazníků. Informace o dalším postupu rozšiřování mýtného systému jsou tajné. Vyplývá to alespoň z chování české vlády, která projednala materiál v utajeném režimu.
Od července měli podle původních plánů řidiči platit mýtné i na silních první třídy. Je polovina srpna a kolem další etapy budování elektronického mýta panuje řada otazníků. Informace o dalším postupu rozšiřování mýtného systému jsou tajné. Vyplývá to alespoň z chování české vlády, která projednala materiál v utajeném režimu. Podle ministra vnitra Ivana Langera obsahuje materiál i některé otázky týkající se smluv, proto nesmí přijít na veřejnost. Zatím tak není jasné ani to, kdy a zda začnou platit mýtné i malé nákladní vozy, zda se systém rozšíří na silnice nižších tříd a jak bude vypadat dodatek smlouvy s firmou Kapsch. MALÉ VOZY OD LEDNA Podle informací od sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia ale materiál jednoznačně počítá se zpoplatněním automobilů nad 3,5 tuny již od Nového roku. Kapsch by měl také zajistit výstavbu mikrovlnného mýtného systému na všech dálnicích a rychlostních silnicích, jejichž stavba bude zahájena do roku 2017. Podle původní smlouvy měl Kapsch, jehož mýtný systém funguje na současných 980 kilometrech dálnic, vybudovat dalších 500 mýtných bran na 1200 kilometrech silnic první třídy. Kvůli problémům s výstavbou bran a úvahám o satelitní technologii však ministerstvo dopravy od této varianty upustilo. Součástí vládou projednaného materiálu je také zavedení elektronických vinět pro osobní automobily. Viněty by nahradily nalepovací dálniční známky a na osobní automobily by tak na dálnicích dohlížely, stejně jako na kamiony, mýtné brány. Na rozdíl od kamionů by však osobní auta platila i nadále za časový úsek a nikoliv za ujetou vzdálenost. „POSTIŽENÝCH“ BUDOU DESETITISÍCE Pokud by opravdu od ledna 2008 měla platit mýtné i menší auta, týkala by se tato povinnost zhruba 60 tisíc malých nákladních aut. Po započtení zahraniční tranzitující dopravy počítá ministerstvo dopravy s dodávkou zhruba 100 tisíc palubních jednotek, které jsou pro platbu mýtného nezbytné. Realita však může jako v případě kamionů předčít očekávání. V mýtném systému je nyní registrováno 200 tisíc kamionů nad 12 tun, což je více než dvojnásobek původně uvažovaného počtu. Plánované zpoplatnění menších aut a následně silnic druhé a třetí třídy by zasáhlo především místní podnikatele, jako jsou pekaři, řezníci, zedníci nebo popeláři. Tranzitní doprava se pohybuje především po dálnicích. „Nám to připadá jako docela nezodpovědný krok, něco takového připravovat bez odborné diskuze,“ domnívá se generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Martin Špryňar. KAMIONOVÍ PŘEPRAVCI: POŽADUJEME STUDII
**Podle Špyňara připravilo ministerstvo dopravy návrh, u něhož neví, jaký dopad bude mít na českou ekonomiku. „Očekáváme objektivní ekonomickou analýzu, která prokáže ekonomický efekt rozšíření mýta bez závažných dopadů do makro i mikroekonomiky,“ říká.
Nejhorší by prý bylo na konci tohoto projektu zjistit, že systém pouze financuje sám sebe, občané zchudli a peněz na infrastrukturu je ještě o něco méně.
Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka tvrdí, že rezort má připraveny expertní skupiny, které zváží veškeré důsledky zpoplatnění silnic nižších tříd a menších nákladních aut.
