Bilance zdravotnických zařízení vypadá nadějně
Podíváme-li se na aktuální výsledky hospodaření nemocnic a srovnáme-li je s těmi do roku 2006, vypadají optimisticky. Nemocnice loni vydělaly o miliardu více, než utratily, přičemž závazky po lhůtě splatnosti jsou také relativně nízké, 2,4 miliardy korun. To znamená, že meziročně se dluhy po splatnosti snížily na polovinu.
Pryč jsou tedy výhrůžky dodavatelů léků a zdravotnického materiálu, že přestanou nemocnice zásobovat, dokud nezaplatí? Stále více jich totiž hospodaří se ziskem nebo přinejmenším vyrovnaně. Po zdanění se tak v zisku vůbec poprvé od převzetí krajem od státu ocitly nemocnice Moravskoslezského kraje a podobně je na tom třeba sousední Zlínsko, kde jen jediná hospodaří v červených číslech. Slušné výsledky mají i státem řízené organizace. Tady je však nutné vzít v úvahu zkreslení hospodaření kvůli loňskému oddlužení nemocnic státem.
Přesto však - čím to, že to najednou jde? Je to jen důsledek toho, že se loni do systému dostalo více peněz za státní pojištěnce? „V celém systému se bilančně nic podstatného nestalo, jen se přesunuly peníze z nemocnic do pojišťoven,“ podotýká ředitel největší nemocnice v zemi, pražského Motola, Miloslav Ludvík.
Přispívá k tomu tedy přechod desítek nemocnic na akciové společnosti s průhlednějším hospodařením a ze zákona povinnými kontrolními orgány? To totiž v řadě případů znamená i konec účelově založených firem, navázaných na vedení nemocnice, které zajišťovaly servisní věci pro ústav a finančně jej vysávaly.
Znamenají tedy rozsáhlé změny obchodní struktury i konec starých časů, kdy se daly na nemocnici pohodlně vyrýžovat i desítky milionů korun ročně? Tak jednoduché to bohužel není.
Stát versus soukromníci.
Nejdříve statistiky - kraje spravují 93 lůžkových zařízení, což představuje více než pětinu z veškerých nemocničních lůžek v zemi. Soukromá zařízení, jejichž zřizovateli jsou církev, soukromý majitel nebo jde o společnosti vlastněné krajskými úřady a obcemi, obhospodařují 42 procent lůžek. Pod stát spadá zbylá přibližně třetina lůžek. Přičemž výhled do budoucna je jasný: Vlastnická struktura se přelije ještě více ve prospěch obchodních společností.
S výjimkou Jihomoravského, kde ještě není úplně jasné, jak se svými sedmi nemocnicemi naloží, a Středočeského kraje, v němž jsou už o krok dále a nemocnice letos před prázdninami prodali soukromým majitelům, se totiž ty ostatní rozhodly transformovat ústavy na akciové společnosti.
V loňském roce bylo v Česku jen 34 obchodních společností se stoprocentním podílem veřejného majetku. Letos prakticky nemine měsíc, aby se neobjevila zpráva, že se transformovaly další nemocnice. Naposledy před třemi týdny rozhodli krajští radní v Pardubicích o změně právní formy na akciovky s platností od 1. října. Znamená to snad, že se tím zlepší hospodaření? Ne vždy.
Dokazuje to třeba čerstvý případ Rokycan. Plzeňský kraj minulý týden zvýšil rokycanské nemocnici letošní nejvyšší povolenou ztrátu z původních deseti na patnáct milionů korun. Už v pololetí totiž nemocnice dosáhla ztráty 9,4 milionu korun. Ředitel nemocnice kvůli tomu přišel o místo, a stal se tak vůbec prvním odvolaným šéfem zdravotnického ústavu v kraji od chvíle, kdy se nemocnice transformovaly na akciové společnosti. Příčinu opakované ztráty má teď zjistit audit.
Pod dohledem státu.
To v případě špatných výsledků fakultních nemocnic nikdo příčiny hloubkově nezkoumá. Pro nemocnice bylo dosud spíše výhodné hospodařit špatně, protože státní pokladna už několikrát nejvíce zadluženým nemocnicím pomohla a poskytla jim stovky milionů korun. Naposledy loni na jaře dostaly fakultní nemocnice provozní dotaci 1,8 miliardy korun. Poté, co ji měly zdanit, mnozí ředitelé měli tu odvahu tvrdit, že na to nemají. Navíc manažeři, kteří špatně hospodařili, nejenže v oboru často neskončili s ostudou, ale udělali kariéru - kupříkladu nynější poslanec Michal Pohanka.
Ten za tři roky ve funkci ředitele brněnské Fakultní nemocnice U Svaté Anny zvýšil její ztrátu skoro pětkrát - ze 30 na 143 milionů korun. Odměnou za to mu bylo, že si ho tehdejší ministr zdravotnictví David Rath vybral za náměstka. Svatou Annu přitom tato temná doba táhne ke dnu dodnes. Šéf odboru hospodaření přímo řízených organizací na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Vyhnánek to při otázce na dlouhodobě nejhůře hospodařící nemocnici říká diplomaticky: „Svatá Anna má mnohé rezervy.“
Naopak, má-li jmenovat dlouhodobě nejlépe hospodařící fakultní nemocnici, také dlouho neváhá: Hradec Králové. V tom se mimochodem shoduje i s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem, který zdejší nemocnici považuje za jednu ze tří nejlépe řízených v zemi.
Co bude dále?
Jak to bude s hospodařením nemocnic v příštím roce, o tom se právě teď rozhoduje. Pojišťovny sice skončily s mimořádně dobrými výsledky a připouštějí, že by nemocnicím mohly dát na rok 2008 o něco více peněz, zatím se ale se šéfy ústavů nedohodly na konkrétních částkách. Dohodovací řízení, při němž se o výši úhrad licituje, sice proběhlo už před týdnem, ale nestalo se zatím nic jiného než to, že se nemocnice a pojišťovny dohodly, že se dohodnou.
„Druhé kolo je v září. Museli jsme je přesunout. Čekáme totiž na schválení reformy, protože od toho, jaká bude nakonec výše DPH, se bude odvíjet i naše hospodaření,“ říká předsedkyně Asociace nemocnic, která sdružuje fakultní nemocnice, a ředitelka Fakultní nemocnice (FN) Plzeň Jaroslava Kunová. Pokud totiž bude DPH třináct procent, odrazí se to v hospodaření velkých nemocnic pětiprocentním růstem nákladů. A to je více než navýšení úhrad o čtyři procenta, jež nemocnicím v podstatě zaručuje vyhláška.
V menších nemocnicích, kde je nižší spotřeba zdravotnického materiálu, vychází podle šéfa Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha nárůst nákladů o tři procenta. Společně s plánovaným zastropováním příjmu pojišťovnám to tedy vypadá, že výdaje nemocnicí v příštím roce výrazně převýší jejich příjmy. Už teď je proto jasné, že zářijové jednání pojišťoven s nemocnicemi bude letos velmi ostré.
„Už dopředu jsme se proto dohodli s pojišťovnami, že se změní princip úhrad. Některé výkony by se hradily samostatně a byly by vyňaty z paušálu. Zdravotní pojišťovny by si je v podstatě u nemocnic objednávaly,“ říká Kunová. Předběžně se uvažuje o vynětí některých drahých onkologických zákroků, nebo naopak o vyčlenění plánovaných operacích, jako jsou třeba endoprotézy. „Některé výkony v sazebníku byly špatně nastavené a toto je příležitost, jak situaci narovnat,“ dodává Kunová.
Evropské peníze na dohled.
Příští rok však věstí pro nemocnice jednu dobrou zprávu. Objevil se totiž další nový kanál, kterým do nemocnic (a nejen do nich, ale prakticky kamkoli do zdravotnictví) mohou téct peníze ve velkém: Evropská unie. Až dosud totiž Česko nemělo vyčleněný žádný operační program pro získávání peněz z evropských struktur do zdravotnictví. Ten už nyní vznikl. Penězi a posuzováním žádostí se zabývá nově zřízený odbor na ministerstvu zdravotnictví a k dispozici je asi dvacet miliard korun.
„Zhruba čtyři miliardy korun jdou na aktivity okolo elektronizace zdravotnictví a na služby jako e-health. Část peněz půjde z programu veřejných služeb regionálního významu a další se dají získat i z ekologických programů, třeba na zateplení budov nemocnic,“ říká první náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr.
Zdravotnická zařízení mohou získat až 85 procent nákladů v plánovacím období 2007 až 2013. Není divu, že se nemocnice začaly připravovat. Minulé úterý například radní Vysočiny svým úředníkům nařídili, aby zajistili studie proveditelnosti u vybraných staveb, protože chtějí modernizovat nemocnice. Pro tyto účely už uvolnili dva miliony korun. Bude zajímavé sledovat, kdo všechno a na co z evropského koláče získá.
Lůžková péče v Česku
V Česku je 191 nemocnic s celkem 64 174 lůžky. Z toho jedenáct fakultních nemocnic má 25 procent veškerého lůžkového fondu. Největšími nemocnicemi v zemi jsou s více než dvěma tisíci lůžky FN Motol a FN Brno. Nejmenší je FN Svatá Anna v Brně, která má jako jediná z fakultních nemocnic méně než tisíc lůžek (970). Na jednoho lékaře připadá ve fakultní nemocnici devatenáct a na sestru pět pacientů.
Loni ukončila činnost jako samostatné zařízení Vojenská nemocnice Plzeň a sloučila se s Fakultní nemocnicí Plzeň. Nemocnice v Broumově se sloučila s náchodskou a Nemocnice Vítkov s novojičínskou. Bakešova chirurgická nemocnice v Brně skončila úplně. Letos ministerstvo rozhodlo o konci brněnské úrazové nemocnice.
