Vítězství Strany regionů v parlamentních volbách nebylo drtivé, ale vzhledem k ziskům ostatních stran přesvědčivé. Směřování země v příštích letech se tak dá odhadnout na základě kurzu, který razí současný prezident a bývalý předseda Strany regionů Viktor Janukovyč. Deníky Süddeutsche Zeitung a Die Presse neskrývají rozpaky nad volebními výsledky ani obavy z budoucího vývoje. Komentář The Moscow Times volí smířlivější tón a nabádá k trpělivosti.
Desetiletí se politologové dohadují, v jakých momentech obyvatelstvo povstává proti svým vládcům. Zjednodušená odpověď zní: když je hlad silnější než strach. Jiná říká, že tehdy, když je hlad utišen a lidé se mohou začít rozhlížet po dalších svých právech. Co však, když režim pomocí médií přesvědčí hladovějící národ, že je dávno nasycen?
Tak nějak je třeba smýšlet o parlamentních volbách na Ukrajině. Celou zemi zaplavily plakáty Strany regionů se sloganem „Blahobyt“, ačkoli 80 procent populace žije na hranici chudoby. Slovo „Stabilita“ zase mělo občanům sugerovat, že opozice je nedůvěryhodná. Ukrajina je strukturálně zaostalá země. Ale Janukovyč a jeho lidé svým krajanům namluvili, že jejich sny spojené s oranžovou revolucí v roce 2004 o otevřenosti, demokracii a napojení na Západ bohatě plní spolupráce s Ruskem.
Ne všichni uvěřili. Téměř polovina voličů zůstala doma, protože nevěří, že by nějaká strana mohla jejich hlad utišit. Ti, kteří přišli, však vládní Straně regionů nadělili větší zisk než při posledních volbách, byť jim místo svobody a pluralismu slíbila možná jen trochu větší důchod a především politický status quo. Mnoho lidí si termín demokracie pojí s otravným permanentním mocenským soubojem mezi exprezidentem Juščenkem a expremiérkou Tymošenkovou. A solidní zisk pro antisemitskou partaj Svoboda ukazuje, že desetina Ukrajinců sází na staronovou kartu – nacionalismus.
Süddeutsche Zeitung: Vítězství propagandy
The Moscow Times: Ukrajina potřebuje čas
Vzhledem k aktuálnímu povolebnímu vývoji na Ukrajině je vlastně otázka, zda často vzpomínaná oranžová revoluce v roce 2004 pomohla vývoji demokracie v zemi. Vykrystalizovala z dlouhodobé nespokojenosti s předchozím režimem Leonida Kučmy. Ukrajinci už ho měli dost – ne proto, že by se režim stával čím dál represivnějším, ale byli jím prostě unaveni a přestali se bát. Oranžová revoluce nahradila jednu etablovanou část elity jinou, aniž režim doznal nějakých změn.
Politická atmosféra se uvolnila, ale pro rozvoj občanské společnosti či pro zavedení reforem bylo učiněno minimum. Korupce neustoupila a zůstal i letitý trestní zákoník, včetně paragrafu umožňujícího pozdější uvěznění bývalé premiérky Tymošenkové. Totéž platí pro servilní justici. Byť se lídři revoluce snažili, jejich možnosti byly limitovány režimem, který zdědili po předchůdcích.
Po pravdě, existují legitimní důvody pro přesvědčení, že Viktor Janukovyč pošlapává demokracii. Ale ukrajinské věznice nejsou plné politických vězňů. Vláda byla tolerantní vůči demonstracím a ani jejich účastníci se až na výjimky necítili ohroženi. Ačkoli je třeba stále pečovat o křehký vývoj demokracie na Ukrajině, probouzení opozičních sil i zárodků občanské společnosti dává důvody k optimismu.
Die Presse: Osudová hra Kyjeva
Ukrajina hraje od nástupu Viktora Janukovyče do prezidentského úřadu v roce 2010 zvláštní hru na čas. Čím déle Ukrajina ulpívá v zemi nikoho mezi EU a Ruskem, tím lépe se Janukovyčovi, jeho rodinným příslušníkům a přidruženým oligarchům sedí na získaných postech.
Parlament je pro prezidenta jen nevýznamnou vedlejší scénou, ale i tam obsazuje většinu křesel Strana regionů, což je mu dodatečnou garancí bezstarostnosti. Ale zpět k oné osudové hře. Hraje se takto: občas prezident koketuje s Moskvou, což se zamlouvá těm voličům, kterým se stýská po bezpečnosti z dob Sovětského svazu. Moskva přislíbí levný plyn výměnou za vstup do celní unie. Další den o sobě Strana regionů nechá vědět v Bruselu, kde se vydává za skutečnou reformní sílu.
Čtěte také:
Strana regionů vyhrála ukrajinské volby, posílili nacionalisté
Ukrajinské volby: pohanka, puberťáci a beznaděj
Pavla Palaščáková: Jak jsem prosazovala demokracii na Ukrajině
Toto lavírování, eufemisticky nazývané „multivektorovou politikou“, si Ukrajina může dovolit – zatím. Možná s ním ale brzy bude konec. Janukovyče totiž může značně ohrožovat vývoj uvnitř domácí ekonomiky: nastává třicetiprocentní oslabení domácí hřivny proti americkému dolaru, platby za plyn tím pádem vyžerou díru do státního rozpočtu a investiční zápal se vytratí kvůli korupci a úřednické svévoli. Každá hra jednou končí.
