P r ů m y s l o v é i n v e s t i c e
Osud připravovaného projektu silně závisí na budoucnosti brněnského strojírenského podniku. ŽĎAS se o něj zajímá již od roku 1995, kdy na jeho většinu vypsal výběrové řízení Fond národního majetku. Tehdy ŽĎAS neuspěl.
Majoritní podíl získala v roce 1995 za velmi výhodných podmínek společnost Kenap, založená generálním ředitelem Královopolské Zdeňkem Pánkem. Z ambiciózních plánů však rychle sešlo. Firma nebyla schopna za podnik zaplatit, a proto nabytý podíl o dva roky později vrátila Fondu národního majetku. Podle pravidel se dalším nabyvatelem v podstatě automaticky měl stát druhý na žebříčku zájemců, tedy akciová společnost ŽĎAS. Nic takového se však nestalo, a Královopolská pomalu, ale jistě skomírá.
Fond národního majetku, vedený Romanem Češkou, si ovšem čile s managementem ze Žďáru nad Sázavou dopisoval. Podle ředitele majetkových účastí FNM Jaroslava Boráka však ŽĎAS v podstatě nikdy nepředložil podnikatelský záměr, v podstatě vždy jen jevil o akcie Královopolské zájem. Účastníci z druhé strany s tímto tvrzením příliš nesouhlasí a odvolávají se hlavně na to, že postupovat se mělo podle původně daných pravidel. Ať tak či tak, až do současné doby se neděje nic. S brněnským podnikem ovšem dál vesele, a nikoliv v jeho prospěch, obchoduje firma Kenap. Finanční situace Královopolské je tristní. Tíží ji především dluh vůči Konsolidační bance převyšující dvě miliardy korun. Plán finanční restrukturalizace firmy, který předložilo nynější vedení společnosti, proto předpokládá, že tento závazek by odkoupil Fond národního majetku za pouhý milion korun a tuto pohledávku vložil do základního jmění Královopolské. Teprve potom je opět možné mluvit o privatizaci státního podílu. Rozhodnout by se mělo 22. prosince na mimořádné valné hromadě.
Představitelé FNM tvrdí, že situaci Královopolské je nutné řešit poměrně rychle, do konce roku to však nebude. „Dovedu si představit, že nejpravděpodobnějším způsobem je vypsání nového výběrového řízení, při němž bude rozhodovat hlavně podnikatelský záměr a také finanční nabídka, konstatuje Jaroslav Borák. Jisté ovšem je, že na mimořádné valné hromadě padne návrh na soudní vyrovnání s věřiteli. I to by mohlo být formou privatizace.
