Náměstek primátora Lukáš Ženatý chce v prolukách domy
V prolukách mají růst domy, ne stromy. S takovým krédem obhospodařuje městský majetek a finance náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. Vystudovaný odborník na ochranu životního prostředí napsal disertační práci na téma revitalizace bývalé koksárny Karolina, dnes má na starosti projekt její zástavby, který připravuje společnost Multi Development. Nejen tento developer má ovšem zásadně změnit podobu města plného mrtvých prostranství a vysloužilých průmyslových zón odkazujících k hornické minulosti. „Musíme být nachystaní velmi rychle reagovat na požadavky investorů, aby se nesebrali a nešli dál,“ říká Ženatý. Za posledních patnáct let se totiž v centru Ostravy postavily stěží tři nové budovy.
EURO: V minulém volebním období jste byl opozičním zastupitelem. Pro který návrh zástavby Karoliny jste hlasoval? ŽENATÝ: Můj favorit byl Multi Development, nabídl nejlepší řešení z pěti předložených. Jeho koncept navazoval na současnou strukturu města, nešlo o žádné výstřelky ani futuristické město jako například skupině Sekyra Group.
EURO: Už jste viděl návrhy kontroverzního nizozemského architekta Rema Koolhaase, který pro Multi Development pracuje? ŽENATÝ: Multi Development splnil podmínku soutěže, že přivede světoznámého architekta, měrou vrchovatou. Koolhaasův ateliér OMA by měl představit vizualizace na začátku dubna. Otázkou je, zda jeho návrhy rozdýcháme. Obrovský trénink pro veřejnost představuje ten zelený „plkanec“ (návrh Národní knihovny od Jana Kaplického - pozn. redakce) v Praze. Možná tím pádem Koolhaas projde. Ateliér OMA má primárně navrhnout obchodně společenské centrum, které se bude stavět jako první. Údajně si přibral i některé další budovy. Koolhaas je ale jen jedno významné jméno. Nyní řešíme, který architekt navrhne lávku protínající celé území Karoliny. Měla by jím být Eva Jiřičná.
EURO: Které z dosavadních děl architekta Koolhase by Ostravě slušelo? ŽENATÝ: On se nikdy neopakuje. To, co předvede, nemá smysl srovnávat. Navrhuje opravdu nevšední věci.
EURO: Odstartovala současný zájem developerů o Ostravu Karolina? ŽENATÝ: Pohled na Ostravu se zásadně změnil během posledního roku. Důležité byly tři parametry - konečně se staví dálnice, s tím související příchod automobilky a třetím faktorem je Karolina. Praha je nasycená, Brno je také saturováno. Developeři zjistili, že nemají kam jít, a Karolina jim ukázala možnosti Ostravy. Neúspěšní uchazeči v soutěži jsou již zase všichni zpátky a zajímají se o pozemky. Patnáct let jsme čekali, nyní je Ostrava objevena jako destinace pro kapitál. V tuto chvíli to dokonce vypadá, že přetlak investorů nutí některé z nich přemítat, zda nepostaví v jeden okamžik nadbytek administrativních ploch.
EURO: Investoři se pravděpodobně na další Karolinu těšit nemohou. Co jim ještě můžete nabídnout? ŽENATÝ: Město hospodaří s více než čtyřmi tisícovkami pozemků v hodnotě vyšší než tři miliardy korun a s více než čtyřmi stovkami budov o stejné hodnotě. Aktuálně řešíme prodej několika zajímavých parcel v centru města. Developerům chceme nabídnout projekt zástavby náměstí Dr. E. Beneše. Diskutujeme také o budoucím využití výstaviště Černá louka a jeho okolí pro zábavu. Volný je pozemek po bývalém stadionu Josefa Kotase. Během letošního roku se chceme zbavit také skeletu stavby, která měla být sídlem KSČM. V tuto chvíli přicházejí na řadu všechny proluky, které ve městě jsou, aby se zastavěly novými budovami.
EURO: Jaké prostory v Ostravě chybějí, administrativa, obchod, nebo rezidence? ŽENATÝ: Ostrava postrádá lepší, nadstandardní bydlení. Jsou tu samozřejmě staré měšťanské domy s nádhernými byty, ty se ale na trh nedostanou. Rezidenční zázemí chybí i pro přicházející investory, na což developeři okamžitě reagují. Mají vytipovaných několik lokalit, kde by se daly takové bytové domy stavět. Schází nám také maloobchod, vyhnali jsme lidi do supermarketů na kraji města. Nyní potřebujeme zatraktivnit centrum, aby se tam vrátili nakupovat, chodili po kavárnách a restauracích. Člověku přece musí být jasné, že když chce koupit pytel cementu, musí jet na okraj města, ale když chce oblek, zamíří do centra.
EURO: Mluvíte o zástavbě proluk, ale Ostrava je plná ohyzdných nevyužívaných průmyslových areálů, a to nejen na okrajích města. ŽENATÝ: Takzvaná brownfields zabírají ve městě přes třicet čtverečních kilometrů, zhruba patnáct procent z celkové rozlohy. Zajímavá je třeba lokalita Ostrava-Hrušov. Pozemky, kde bývala chemička, vlastní Sekyra Group. Nyní se tam zkoumá míra znečištění. Sousední část nazýváme sociálním brownfieldem. Bydlelo se tam, ale po povodni v roce 1997 území tuto funkci definitivně ztratilo a chceme tam zřídit podnikatelskou zónu. Unikátní lokalitu představuje Dolní oblast Vítkovic, která je částečně technickou památkou. Vysoké pece jsou dokonce navrhovány na zápis do UNESCO. Areál prezentuje celou hutní prvovýrobu: důl na černé uhlí, koksovnu a vysokou pec. Bude z něho pravděpodobně expozice. Část vlastní stát - s dolem a koksovnou hospodaří státní podnik Diamo. Pece patří společnosti Vítkovice, a. s., která vlastní i část horních Vítkovic u řeky. Tam jsou staré ekologické zátěže, jejichž odstranění bude hradit státní rozpočet stejně jako dekontaminaci Karoliny, která mimochodem vyšla na 1,9 miliardy korun. Myslím, že když se ve vítkovické oblasti sanace rozjede, může být do pěti šesti let hotová.
