Co je to osvojení dítěte
Osvojení neboli adopce je jeden ze způsobů péče o dítě, které uznává občanský zákoník, přičemž se svým charakterem nejvíce podobá biologickému rodičovství. S ohledem na potřeby dítěte mají v případě osvojení adoptivní rodiče stejná práva a povinnosti jako rodiče biologičtí. Rozsah těchto práv a povinností představuje zároveň nejzásadnější rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí.
Co se týká právní úpravy, podmínky adopce stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Podle toho je možné osvojit si jak nezletilé dítě, které ještě nenabylo plné svéprávnosti, tak zletilou osobu. Lidé, kteří dítě adoptují, se nazývají osvojitelé a mohou se jimi stát buď oba manželé, jeden z manželů, nebo v ojedinělých případech také osoba, která není v manželském svazku.
Osvojení a pěstounská péče
Pěstounská péče je oproti adopci pouze dočasná, přičemž o mnoha záležitostech týkajících se potřeb dítěte mohou v takovém případě rozhodovat výhradně biologičtí rodiče. Pěstouni mají navíc povinnost umožnit dítěti vídat své skutečné rodiče. Samozřejmě i v případě pěstounské péče může mezi náhradními rodiči a dítětem vzniknout pevný vztah, avšak platí, že na rozdíl od osvojení pěstouni nepřebírají rodičovská práva.
Podmínky pro osvojení dítěte
Nový občanský zákoník stanovuje pro případ osvojení dítěte podmínky, jež musí každý žadatel o adopci splňovat. S cílem respektovat klasický rodinný model se nejčastěji děti svěřují do péče manželům, avšak není to vždy pravidlem. Jak bylo výše uvedeno, osvojitelem může být také osoba, která se v manželském svazku nenachází. V současné době však není umožněno osvojení dítěte v registrovaném partnerství ani v rámci partnerství muže a ženy. Žádost o adopci však mohou podat partneři zvlášť (sami za sebe).
Osvojení je zároveň vyloučeno v případě osob, které jsou v přímé příbuzenské linii nebo mezi sourozenci (toto neplatí u náhradního mateřství). Pokud má žadatel o adopci navíc svého vlastního potomka nebo potomky, o které pečuje, musí soud prozkoumat, zda osvojení není v zásadním rozporu se zájmy a potřebami dětí osvojitele.
Další podmínkou, kterou zákon ukládá, je dobrý zdravotní stav adoptivních rodičů, respektive takový zdravotní stav osvojitelů, který ve značné míře neomezuje péči o osvojené dítě. Je nezbytně nutné, aby se adoptivní rodič byl po zdravotní stránce schopen o dítě za každé situace postarat. Účelem kontroly tak není v žádném případě diskriminace nemocných osob, ale pouze prověření jejich schopnosti o dítě pečovat.
Souhlas dítěte
K tomu, aby si zájemce o adopci mohl osvojit dítě, je zapotřebí mimo jiné také jeho souhlas. U nezletilých osob do 12 let věku podává souhlas jejich opatrovník. Soud si však vyslechne také názor dotyčného dítěte, pokud je to možné, a bude jej brát v potaz. U dětí, které jsou starší 12 let, se vyžaduje jejich vlastní vyjádření souhlasu či nesouhlasu, a stejně je tomu tak i v případě osvojení zletilého.
Postup při osvojení dítěte
Osvojení v České republice zprostředkovávají pouze k tomu určené státní instituce. Výjimkou je takzvané přímé osvojení, k němuž dochází ve chvíli, kdy rodiče svěří dítě do péče přímo osvojitelům, aniž by jej předtím umístili do kojeneckého ústavu. Nejčastěji tímto způsobem postupují matky, které neplánovaně otěhotněly a z určitého důvodů se o potomka nemohou postarat, ale současně nechtějí jít na potrat.
Proces zprostředkování adopce, který se skládá z několika fází, upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. První krok tohoto procesu představuje podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů. Druhým krokem je pak posouzení žadatelů obecním úřadem obce s rozšířenou působností a následně krajským úřadem, přičemž na základě finálního posouzení je rozhodnuto, zda bude žádost o zařazení do evidence schválena, nebo zamítnuta. Posledními fázemi je pak výběr vhodné rodiny pro dítě a seznámení adoptivních rodičů s dítětem.
V rámci posouzení žádosti je potřeba se připravit na návštěvu pověřeného pracovníka úřadu, který zhodnotí domácnost, kde osvojitelé žijí. Pracovníka budou zajímat především dispozice bytu a jeho celkový stav, aby bylo zajištěno, že dítěti bude poskytnuto potřebné zázemí. Žadatelé o adopci budou dále mimo jiné podrobeni také psychologickému vyšetření.
Kromě výše uvedeného čeká potenciální osvojitele v rámci přípravy na budoucí roli rodičů také speciální přípravný kurz, kde pochopí, jak pracovat s dětmi s potenciálně narušenou citovou vazbou, a kde se seznámí se zásadami terapeutického rodičovství. Jakmile jsou splněny všechny podmínky, žadatelé jsou zařazeni do evidence a je vybráno dítě k adopci, čeká adoptivní rodiče ještě takzvaná péče před osvojením, během níž si osvojitelé budují s dítětem vztah, na základě kterého pak úřad posoudí, zda bude adopce úspěšná.
Žádost o osvojení dítěte
V případě zájmu stát se adoptivním rodičem je potřeba kontaktovat oddělení náhradní péče v obci s rozšířenou působností podle trvalého bydliště žadatele. Zde dotyčné osoby podají žádost prostřednictvím k tomu určeného formuláře a budou jim sděleny všechny informace týkající se adopce včetně postupu, který bude následovat. V rámci podání žádosti je současně potřeba předložit některé důležité doklady, mezi něž patří:
- potvrzení o příjmech od zaměstnavatele nebo daňové přiznání,
- lékařské potvrzení o zdravotním stavu,
- výpis z rejstříku trestů,
- doklad o státním občanství,
- kopie oddacího listu (pokud nežádáte samostatně),
- životopis (+ dvě pasové fotografie).
Osvojení dítěte partnerky
Adopce se nemusí týkat pouze dětí, které se nacházejí v ústavní péči. Poměrně častou situací jsou případy, kdy partner matky samoživitelky uvažuje o osvojení jejích dětí, jelikož s nimi navázal pevný vztah a přeje si, aby všichni společně tvořili oficiálně rodinu. Zde je ale osvojení dítěte nebo dětí možné pouze za předpokladu udělení souhlasu biologického otce, pakliže je naživu.
Pokud však biologický otec není uveden v rodném listu dítěte, není jeho souhlas potřeba. Současně platí, stejně jako v případě adopce dětí nacházejících se v ústavní péči, že osvojitel musí projít fází péče před osvojením. To znamená, že bude posouzeno, zda má s dítětem vybudovaný silný vztah, který dává základ pro úspěšné osvojení.