Ustoupit raději až na poslední chvíli se snaží některé státy EU. Jednání o kvótách pro kandidátské země se tak stále odsouvá. Nový návrh společného stanoviska EU vůči kandidátským zemím v oblasti zemědělství nepřinese koncem září žádné změny. Informoval o tom minulý týden komisař pro zemědělství Franz Fischler.
Ustoupit raději až na poslední chvíli se snaží některé státy EU. Jednání o kvótách pro kandidátské země se tak stále odsouvá.
Nový návrh společného stanoviska EU vůči kandidátským zemím v oblasti zemědělství nepřinese koncem září žádné změny. Informoval o tom minulý týden komisař pro zemědělství Franz Fischler. Změny postupu EU vůči kandidátským zemím se budou týkat pouze právních otázek. Klíčové jednání o dotacích zatím není na pořadu dne. „Vyjasňování takových věcí, jako například do jaké míry vzít v úvahu nenormální situaci v minulosti při změně výpočtu kvót, to se bude projednávat až v listopadu,“ uvedl Fischler. Komisař tak potvrdil, že nový návrh, který Evropská komise schválí na konci září, se bude jen kosmeticky lišit od toho, co již bylo kandidátským zemím nabídnuto na jaře a k čemu se stavějí převážně odmítavě. To znamená pouze čtvrtinové zemědělské dotace pro nové členy. Exekutiva EU se zřejmě obává vyjít vstříc některým jejich požadavkům, které považuje za oprávněné, dokud členské státy neschválí aspoň původní návrhy. Na názorech členů EU se nic nezměnilo - Fischler si posteskl, že „skupina zemí“ je nadále proti tomu, co EK v lednu navrhla. Německo, Nizozemsko, Británie a Švédsko od té doby oficiálně hájí názor, že by noví členové neměli pro své zemědělce dostat žádné přímé podpory, které představují přes 60 procent zemědělských subvencí v EU. „Jejich pozice je neudržitelná,“ řekl komisař. „Ten, kdo vyhlásí, že je proti přímým platbám pro nové členy, vlastně podporuje odpůrce rozšíření v kandidátských zemích. Nevidím žádnou možnost, jak v těchto státech vyhrát referenda o vstupu do EU, upřeme-li jim přímé podpory.“ Nizozemci byli dosud nejtvrdšími obránci teorie, že nelze připustit zvyšující se přímé podpory pro nové členy bez jejich souběžného absolutního snižování. Tamní ministr zemědělství Cornelius Veerman ale již naznačil, že jeho země zmírní svůj dosavadní zásadní nesouhlas s návrhem Evropské komise poskytnout novým členům ze střední a východní Evropy po vstupu do EU vzrůstající přímé zemědělské podpory. „Obávám se, že nakonec bychom zůstali docela osamoceni,“ řekl. „Nechceme naším postojem vetovat rozšíření EU,“ dodal s tím, že Británie a Švédsko v posledních týdnech svůj odpor proti přímým platbám pro nováčky diskrétně zmírnily. Očekává se, že Německo se po volbách pravděpodobně zachová stejně. Ostatní země návrh EK podporují. Fischler si představuje, že začátkem listopadu se podaří blokádu odstranit a dospět ke společnému stanovisku „patnáctky“. Pak zbude asi pět týdnů na jednání s kandidáty, kteří považují návrh Evropské komise za příliš úzkoprsý a chtějí pro své zemědělce víc než nabízených 25 procent přímých podpor v prvním roce po vstupu.
