Celní sazby* Jaký je rozdíl mezi termíny celního sazebníku "celní sazba všeobecná" a "celní sazba smluvní"? Pokud chce někdo dovážet například cigarety, jakou sazbou se má řídit?Rozhodující pro použití všeobecné (autonomní) nebo smluvní celní sazby je původ zboží.
Celní sazby
* Jaký je rozdíl mezi termíny celního sazebníku „celní sazba všeobecná“ a „celní sazba smluvní“? Pokud chce někdo dovážet například cigarety, jakou sazbou se má řídit?
Rozhodující pro použití všeobecné (autonomní) nebo smluvní celní sazby je původ zboží. Smluvní celní sazby lze dosáhnout, je-li dováženo zboží, které pochází z některé ze zemí, se kterou má Česká republika sjednanou smlouvu o vzájemném poskytování celních výhod (dvoustrannou i mnohostrannou) nebo ze země, která takovou celní výhodu, třeba i jednostranně, České republice poskytuje. Protože ČR má jeden z nejvíce smluvně vázaných celních sazebníků, připadají v úvahu všeobecné celní sazby na dovozy do tuzemska jen zcela výjimečně, když původ zboží není znám a nebylo by ho možné ani prokázat (zboží je, většinou úmyslně a na základě podmínek kupní smlouvy, co do původu tzv. neutralizováno) nebo pochází ze země, se kterou Česká republika žádnou ze smluv o poskytování celních výhod nemá. Prakticky to znamená, že smluvní celní sazby lze dosáhnout v těch případech, kdy není původ zboží úmyslně utajován nebo zboží pochází z jiné země, než je Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Nauru, Samoa, Vanuatu a Západní Sahara. Z uvedených zemí jsou navíc Bhútán, Nauru, Samoa a Vanuatu řazeny mezi nejméně rozvinuté země, kterým ČR poskytuje na zboží pocházející z nich úplné celní preference v rámci „Všeobecného preferenčního systému“. To znamená, že při prokázání původu zboží se z takového zboží vůbec clo nevybírá. Nejsou-li pochybnosti pro použití smluvní celní sazby, není třeba původ zboží zvlášť formálně prokazovat, například osvědčením o původu nebo určeným prohlášením o původu, jako je tomu při poskytování celních preferencí. Smluvní celní sazba je běžně uplatňována jenom na základě běžného označení zboží, podle informací z průvodních dokladů k zásilce, podle druhu zboží apod. Původ zboží, jeho význam i prokazování řeší zejména ustanovení § 59 až 64 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška čís. 94/1993 Sb., o nepreferenčním původu zboží a vyhláška č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
(Na dotazy odpovídá Generální ředitelství cel)
