Konkrétně premiér Babiš ve svém oznámení tvrdí, že není členem statutárního ani kontrolního orgánu podnikající právnické osoby. Jak připomíná analytik Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny, Babiš je stále předsedou dozorčí rady slovenské firmy IPF Conamis Investment. Ta se sice již od roku 1997 nachází v likvidaci, ale Babišova funkce v radě dodnes nezanikla.
Až do ledna loňského roku byl Babiš předsedou dozorčí rady nejziskovějšího podniku ve skupině Agrofert - německé chemičky SKW Stickstofiwerke Piesteritz. Ve výstupním oznámení za rok 2017 o tom však nenajdeme ani zmínku. Naopak jiné chybějící položky jsou v souladu se zákonem. „Andrej Babiš nemusí ve svém majetkovém přiznání uvést, že je zakladatelem a obmyšleným svěřenských fondů Agrofertu - to je v pořádku,“ dodává Konieczny.
Když politici zapomínají
Babiš není jediný stranický šéf, který dokumenty nevyplnil řádně a kompletně. Právník Marek Zelenka ze spolku Oživení připomíná nedostatky v oznámení šéfa SPD Tomia Okamury. Ten jaksi zapomněl uvést, že v září 2016 prodal svůj byt v Praze-Vinohradech bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké za deset milionů korun a že má u banky pětimilionový úvěr. Nabízí se otázka: jaký trest za tato opomenutí česko-japonský populista dostal? Zelenka dopátral, že případ šetřila přestupková komise Prahy 15, jenže Okamura trestu unikl. „Přestupková komise na Praze 15 v jeho jednání neshledala závažné pochybení, a tak udělila panu poslanci pouze písemné napomenutí,“ dodává Zelenka. Další „hříšníky“ lze vypátrat na komunální úrovni. „Pokud jde o jednu z nejkřiklavějších zkušeností, lze uvést starostu Velkého Meziříčí Radovana Necida. Ten ve svém majetkovém přiznání,zapomněl‘ na 3,5 milionu korun za prodej podílu ve firmě,“ uvádí Konieczny.
Úspory na běžných účtech i dluh za elektřinu. Čeští politici to neumějí ani s vlastními penězi
Veřejní činitelé mají již dva roky povinnost zapsat do registru údaje o svých majetkových poměrech, podnikání či dluzích do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce. Zatímco poslanci, ministři i starostové již v rejstříku jsou, stále není možné dohledat údaje o většině senátorů. Na podivnosti v oznámení narazil i týdeník Euro. V případě dobře placených veřejných činitelů působí podezřele, že dotyčná osoba nemá žádný majetek. Příkladem může být dlouholetý zástupce ombudsmana Stanislav Křeček. Většina údajů o majetkových poměrech vysokých státních zaměstnanců je však dostupná na vyžádání. Pod zámkem jsou údaje o vedoucích pracovnících ministerstev, Úřadu vlády i Generálního finančního ředitelství.
Bezzubé sankce
Jednou ze slabin zákona, který hlídá střet zájmů politiků, jsou sankce. „Zatímco úřady si netroufnou nezveřejnit smlouvy v registru smluv z důvodu neplatnosti samotné smlouvy, tak naopak politici podstupují riziko a občas nezveřejňují pravdivé informace. Sankční mechanismus je zkrátka příliš slabý,“ říká Janusz Konieczny.
V případě uvedení nepravdivých informací hrozí pokuta do výše 50 tisíc korun a přestupek projednávají úředníci obce s rozšířenou působností, kde se objevuje riziko podjatosti či strachu zasáhnout proti „svému“. Mnohem prospěšnější by podle zasvěcených bylo, pokud by projednávání přestupků mělo v kompetenci třeba ministerstvo spravedlnosti.
Sedláci, továrníci a pan prezident. Už prvorepublikoví politici žili na vysoké noze
Přečtěte si také:
Už je líp. Zaměstnanci ANO si v průměru vydělají 63 tisíc měsíčně
Političtí mecenáši. Mezi sponzory stran a hnutí jsou zajímavá jména
