Letošní ročník potravinářského a zemědělského veletrhu Internationale Grüne Woche byl ve znamení klimatických změn. Většina odborníků se shoduje: Unie potřebuje novou doktrínu k tomu, aby odůvodnila pokračování zemědělských dotací i po roce 2013.
Autor: Grüne Woche
Nutnost reakce zemědělství na klimatické změny byla jedním z hlavních témat veletrhu Internationale Grüne Woche (IGW), který o víkendu skončil v Berlíně. Skutečnost, že se klima stane nástrojem k zachování zemědělských dotací, vyjádřil zřejmě nejjasněji prezident Asociace německých zemědělců Gerd Sonnleitner hned při samotném zahájení veletrhu. Podle jeho slov potřebuje EU i po roce 2013 dostatek peněz pro společnou zemědělskou politiku, a to mimo jiné prostřednictvím posílení finančních prostředků na zemědělský výzkum a „k boji proti změnám klimatu“.
Obdobně hovořila také spolková ministryně zemědělství a ochrany spotřebitele Ilse Aignerová. Již v loňském roce navíc představila svou vizi podpory zemědělství skupina 22 evropských ekonomů, kteří odmítají další dotace na podporu zemědělské produkce, ale i oni hovoří o nutnosti reagovat na klima. „Zemědělství je a bude stále více ovlivněno změnou klimatu. Proto se musíme připravit na realizaci adaptačních a zmírňujících opatření,“ uvádí se v dokumentu ekonomů. Unie by podle nich měla více podporovat investice do zemědělského výzkumu v rozvojových zemích na úkor podpory produkce evropských farmářů. Za veřejné zboží na evropské úrovni přitom ekonomové nepovažují tvorbu krajiny, neboť nejvíce užitku z kvalitní krajiny má příslušná země či region. To v praxi znamená, že dotace na údržbu krajiny by měly v budoucnosti poskytovat zemědělcům jednotlivé země především z vlastních zdrojů. EU by ale měla členským zemím přispívat například na hospodaření přátelské ke klimatu, na podporu biodiverzity či na stabilizaci vodních režimů a protipovodňová opatření.
Přesměrování dotací
O tom, že se po roce 2013, kdy vejde v planost nový evropský sedmiletý rozpočet, sníží dotace na podporu zemědělské produkce, se hovoří již několik let. Finanční prostředky ale budou zřejmě přesměrovány z produkce na jiné účely, přičemž jedním z důvodů budou podle všeho právě klimatické změny. Podpory evropského zemědělství tak patrně příliš neklesnou.
O razantním poklesu dotací si ostatně nedělá iluze ani europoslanec Hynek Fajmon. „K nějaké redukci asi dojde, ale nepříliš významné. Jestliže v současné době čerpá zemědělství z unijního rozpočtu zhruba 42 procent, může se tento podíl v následujícím sedmiletém rozpočtu snížit zhruba na 36 procent,“ uvedl Fajmon na nedávné konferenci ODS Vize 2020. K razantnímu poklesu zemědělských dotací je skeptický i současný předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež.
Dopady krize?
Letošní IGW byl nicméně, alespoň v porovnání s předchozími roky, mírným ústupem ze slávy. Méně vystavovatelů, méně novinářů, kromě tématu klimatických změn žádná invence. Jedinou viditelnou změnou je stále stoupající účast potravinářských firem z Ruska. Situaci dobře ilustrovala i česká expozice – historicky poprvé se před světovým a zejména německým publikem neprezentoval ani jeden tuzemský výrobce potravin. Kromě stánku Ministerstva zemědělství tak tvořily naši prezentaci pouze tři pivovary – Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Pivovar Vratislavice. Údajně proto, že právě pivo je potravinářský produkt, který má v Německu dobré jméno a není problém je na německém trhu prodat.
Částečně se ale na letošní tuzemské miniexpozici podepsala zřejmě i ekonomická krize. Mluvčí potravinářské komory ČR Dana Večeřová vidí ale i jiné důvody. „Tuzemská expozice je už roky stejná a nemá žádnou invenci. Kdyby ale byla součástí české prezentace například restaurace, v níž by se vařilo z českých produktů, určitě by byl o účast na veletrhu daleko větší zájem,“ podotýká mluvčí. Prezentaci své země prostřednictvím restaurace preferuje už řadu let Maďarsko, které v minulosti sousedilo s naší expozicí. Zdaleka ale nejenom Maďarsko – zhruba každá druhá země na svých stáncích vaří a kulinářské výtvory nabízí návštěvníkům.
Maďarsko příkladem
Ostatně i podle Večeřové v minulosti tuzemským firmám účast na veletrhu nic nepřinesla, kromě okamžitých prodejů potravinářských produktů přímo na místě. Účast na IGW je navíc poměrně drahá. Podle Večeřové by ale mělo Ministerstvo zemědělství akci, kam každoročně jezdí delegace představitelů rezortu a řada tuzemských novinářů, věnovat daleko větší pozornost.
Potravináři postrádají především větší finanční podporu rezortu. V současné době platí, že Ministerstvo zemědělství přispívá na polovinu nákladů na pronájem výstavní plochy v prvním roce prezentace podniku. A tím to končí. To si uvědomuje i ministr zemědělství Jakub Šebesta. „Určitě by stálo za to hledat jiné formy prezentace i potřebné prostředky na naši expozici na tomto veletrhu. Třeba systémem pohoštění, které v rámci svých národních expozic nabízí Maďarsko,“ konstatuje ministr.
Prezentace na IGW je podle jeho slov především příležitostí, jak poznat názor německých spotřebitelů na tuzemskou produkci a jak a jaké výrobky na německý trh uvádět. „Je to vlastně marketingový průzkum německého trhu,“ přitakává i ředitel Pivovaru Vratislavice Petr Hostaš. „Tento typ výstav není kontraktační, s tím je sem potřeba jet. Na druhou stranu tu máme možnost přímého kontaktu se zákazníkem a je samozřejmě příjemné zjišťovat, že o naše pivo je tady zájem,“ říká Hostaš.
Vzájemný obchod na vzestupu**
Podle dlouhodobých statistik to ale není pouze pivo. Německo je největším dovozcem do Česka a druhé v pořadí zemí, kam se od nás potravinářské produkty vyvážejí. Podle Ministerstva zemědělství má vzájemný obrat agrárního obchodu od roku 2002 rostoucí trend a jeho hodnota v loňském roce dosáhla 53,5 miliardy korun. V roce 2008 činila přitom hodnota exportu agrárních produktů z Česka do Německa 22,9 miliardy korun a dovozů z Německa 30,6 miliardy korun. „Pokles vývozu spolu s nárůstem dovozu vedly k prohloubení záporného salda, které v roce 2008 dosáhlo hodnoty 7,7 miliardy korun. Naopak za prvních deset měsíců loňského roku došlo oproti stejnému období v roce 2008 k mírnému nárůstu objemu vývozu agrárních produktů do Německa o více než čtyři procenta. Dovoz zůstává prakticky neměnný,“ uvádějí statistiky ministerstva. Nejvýznamnějšími položkami agrárního vývozu jsou dlouhodobě mléko, pšenice, cukr, pivo, řepkový olej a pokrutiny, v loňském roce výrazně vzrostl především vývoz pšenice. Mezi nejvýznamnější položky dovozu z Německa se řadí pokrutiny, vepřové maso, cigarety, čokoláda, potravinové přípravky, sýry a pekařské zboží.
