Menu Zavřít

Otesánek přichází

11. 5. 2007
Autor: Euro.cz

Donedávna ospalý tuzemský trh s pojištěním čekají velké změny

Historie skupiny AXA je v podstatě historií akvizic. Jestliže měla AXA v roce 1980 po spojení několika francouzských regionálních pojišťoven tržby ve výši 0,2 miliardy eur, loni to bylo již 89 miliard eur. Počet společností, které za tu dobu skupina pohltila, jde do desítek. Jen za poslední rok koupila AXA pět pojišťoven a jednu banku. Největším loňským soustem bylo prosincové převzetí švýcarské skupiny Winterthur za 7,9 miliardy eur. Touto akvizicí AXA vstoupila i na tuzemský trh, kde Winterthur vedle druhého největšího penzijního fondu vlastnil také životní pojišťovnu a asset manažerskou firmu. „Winterthur je pro nás především platformou pro růst ve střední a východní Evrpopě, kde jsme byli dosud jen velmi málo zastoupeni,“ řekl týdeníku EURO člen představenstva AXA Alfred Bouckaert zodpovědný za oblast střední a východní Evropy. AXA před nákupem Winterthuru působila pouze v Polsku, kam vstoupila v roce 2005 s nabídkou autopojištění. Před převzetím menšího švýcarského konkurenta byla AXA v Evropě silná kromě domácí Francie především v severní Evropě a zemích Beneluxu. Například v Belgii je číslem jedna v pojištění motorových vozidel, majetku, úrazovém, odpovědnostním a zdravotním pojištění. Ambici výrazně rozšířit produktovou paletu a zaujmout i větší podíl na trhu má také v Česku. „Do roku 2012 se chceme dostat mezi pětici největších životních pojišťoven v zemi,“ řekl Bouckaert. V současnosti je zde s tříprocentním tržním podílem desátou největší životní pojišťovnou.

Maďarská základna.

Hlavní kvalitativní změnou, odlišující AXA od Winterthuru, by ale měla být expanze do oblasti neživotního pojištění a bankovních služeb. V Maďarsku kvůli tomu skupina AXA letos v březnu koupila malou banku Ella. Ta se dosud specializovala především na internetové bankovnictví, vedení běžných a spořicích účtů a patřila zároveň k největším poskytovatelům hypoték v Maďarsku. „Akvizice banky Ella urychlí náš rozvoj na maďarském trhu,” doufá Alfred Bouckaert. Také v Belgii, podobně jako ve Francii a Německu, vlastní AXA malé banky, jejichž prostřednictvím nabízí spořicí a investiční produkty a úvěry na bydlení. Podobný koncept chce zopakovat ve všech zemích střední a východní Evropy, kam pronikla. „Máme v úmyslu uvádět bankovní produkty každoročně do dvou zemí regionu. Jsme přesvědčeni, že bankovní služby pro drobnou klientelu jsou strategickým doplňkem naší nabídky finančního zabezpečení a chceme využít know-how společnosti AXA Bank Belgie k postupnému rozvoji těchto služeb v celém regionu. Zda bude dříve Česká republika nebo Polsko, nejsme zatím rozhodnuti. Předpokládám ale, že by Česko mohlo přijít na řadu v roce 2009,“ dodal Bouckaert. S maďarskou bankovní licencí může AXA operovat uvnitř celé Evropské unie. Nepředpokládá proto, že by banky nakupovala i v dalších státech regionu. „Náš koncept se liší od firem, jako jsou například Allianz nebo ING, nechceme nakupovat banky, ale distribuovat naše produkty jejich prostřednictvím,“ tvrdí Claude Brunet, další z členů vrcholového vedení skupiny AXA.

Vydělají třikrát více.

Předloni přijala AXA plán rozvoje do roku 2012, který nejlépe dokládá její ambice dále prudce růst. Skupina by podle něj v tomto období měla zdvojnásobit své tržby a ztrojnásobit zisk připadající na jednu akcii. „Jedná se o plán, který chceme splnit organickým růstem. Pokud dojde k dalším akvizicím, naše cíle se zvednou,“ tvrdí šéf skupiny Henri de Castries. Plán prozatím vychází. V roce 2004, který slouží jako výchozí, vydělala AXA 2,73 miliardy eur, tedy 1,39 eura na akcii, v roce 2006 to bylo již 4,1 miliardy eur, tedy 1,95 eura na akcii. Střední Evropa zatím k bezmála devadesátimiliardovému ročnímu obratu skupiny (v eurech) přispívá jen jedním procentem. Do budoucna by se ale měl její význam pro skupinu zvyšovat. „Myslíme, že je tu velký prostor hlavně v oblasti neživotního pojištění. Nebráníme se ani návrhům místních managementů na další akvizice,“ uvedl de Castries. Samotný šéf AXA pro ČR Petr Žaluda ale další akvizice nepředpokládá. „Neplánujeme žádnou revoluci. Tím, jak nám poroste objem produkce, poroste i naše ziskovost. Zisk z jedné koruny pojistného by ale měl zůstat na soudobé úrovni,“ řekl v březnovém rozhovoru (EURO 9/2007). Kromě bankovních služeb bude AXA určitě chtít získat větší podíl na trhu také nabídkou nových, v tuzemsku zatím málo rozšířených produktů. „Na nasyceném německém trhu roste velmi rychle náš tržní podíl díky inovacím. Výrazně nám tam pomohl například penzijní produkt TwinStar s vysokým výnosem a garantovanou výškou důchodu. Dalšími způsoby, jak zaujmout, je kvalita služeb a šířka distribuční sítě,“ dodal de Castries. Jedna věc je však jasná už nyní. Donedávna ospalý tuzemský trh s pojištěním čekají po změnách vlastníků České pojišťovny a Winterthuru velké změny.

Henri de Castries

Zvažujeme vše, koupíme čtvrtinu Francouzská skupina AXA byla jedním ze zájemců o Českou pojišťovnu. Po prvním kole due diligence ale dle informací týdeníku EURO její zájem ochladl. Cenu, kterou požadoval vlastník České pojišťovny, PPF, považovala AXA za nadsazenou. Henri de Castries (53), pod jehož vedením skupina zvýšila za posledních sedm let svou tržní kapitalizaci ze 48 na 70 miliard eur a stala se světovou pojišťovací čtyřkou po AIG, China Life a ING, věří, že loňský nákup Winterthuru je dostatečnou platformou pro další růst ve střední a východní Evropě.

EURO: Mezi zájemci o koupi České pojišťovny jste byli považováni za jednoho z favoritů, nakonec zvítězila nabídka pojišťovny Generali. Mrzí vás to? DE CASTRIES: To nemohu komentovat, k tržním spekulacím se nikdy nevyjadřujeme. O nás se však mluví vždy, když se objeví příležitosti. Je to dáno tradicí a tím, že prověřování příležitostí je jedním z elementů kultury naší společnosti. V minulém roce jsme zkoumali 37 akvizičních možností pro skupinu a realizovali jsme jich jedenáct. To znamená přibližně jednu ze čtyř.

EURO: Ale i tak je to poměrně hodně. Kdybychom se bavili o vašich nedávných akvizicích a možná o těch příštích, nemyslíte si, že s integrací různých firem ve vaší skupině může vzniknout problém? DE CASTRIES: Schopností integrovat různé firmy disponuje AXA zhruba třicet let. Akvizice z minulých let, to je velmi dlouhý seznam, a integrovali jsme velké společnosti, některé dokonce větší než sama AXA. Významnou akvizicí byl i Winterthur, ovšem velikostí tato firma dosahovala jen dvaceti procent skupiny AXA.

EURO: Je integrace firem, konkrétně třeba právě Winterthuru, složitá? DE CASTRIES: Zatím to funguje výborně. Je zde velký kulturní průnik, byznys je u obou stran velmi podobný a tým z Winterthuru je velmi kvalitní. Problém akvizicí není ani tak ve velikosti nebo ve financování, protože když je váš projekt dobrý, vždy najdete cestu, jak ho financovat. Zásadní pro nás je, jakou přidanou hodnotu akvizice přinese našemu existujícímu rámci. Poskytne nám nové distribuční kanály? Přispěje k celkové inovaci? Dá nám nějakou specifickou výhodu, kterou zatím nemáme? Pokud ano - získáme tuto hodnotu za přijatelnou cenu pro akcionáře? Abychom akvizici realizovali, musejí být tyto dvě základní podmínky splněny.

EURO: Někdy ale může být překážkou rozdílná kultura ve společnosti, se kterou se chcete spojit. Jak vidíte tento problém? DE CASTRIES: Zde je třeba rozlišovat dvě věci. Jednou je historická kultura a druhou podnikatelská kultura. Jde-li o historickou kulturu, platí, že AXA je velmi diverzifikovanou skupinou. Francouzský byznys reprezentuje pouhých dvacet procent celku, stejně velký je kupříkladu americký byznys. Nedá se říci, že u nás dominuje jedna národní kultura. Máme významné belgické operace, rovněž i německé či španělské. Zásadní kulturní rozdíl zde není, ani ve střední Evropě nehrozí žádný kulturní střet. Jsme velmi rychle se integrující skupina. Druhým aspektem je byznysová kultura. Ta je třeba u Winterthuru velmi podobná. Skutečnost, že měli velmi silné manažerské týmy ve střední Evropě, byla pro nás nepochybně plusem, když jsme akvizici sjednávali. AXA je navíc dost decentralizovaná, takže proč bychom vytvářeli kulturní střety?

EURO: Které produkty vám mají v ČR zajistit růst? Je to životní pojištění? DE CASTRIES: Penze, životní pojištění a pokud možno také pojištění majetku proti škodám. To jsou v tuto chvíli hlavní oblasti, v nichž se chceme pohybovat. Máme důvěru v ekonomiku této země i celé střední Evropy. Myslíme, že to bude v rámci Evropy růstová oblast. Nová generace bude potřebovat hodně produktů, k nimž již mají přístup domácnosti v jiných evropských zemích.

EURO: Český trh pojišťoven je vysoce konkurenční. Jak tady chcete uspět? DE CASTRIES: Ano, je to velmi konkurenční a také rostoucí trh. Klientům hodláme nabídnout kvalitní služby a inovace. V těchto dvou oblastech máme hodně co přinést. O AXA je známo, že je velmi kreativní, pokud jde o produkty, a kvalitu služeb můžeme také dále významně zlepšovat.

EURO: Je pro váš úspěch důležitější kreativita při vytváření nových produktů nebo finanční síla? DE CASTRIES: V konečném důsledku je rozhodující to, jak dokážete získat a motivovat lidi. Kvalita lidí je rozhodující faktor. Z pohledu klienta je samozřejmě klíčová inovace produktů, kvalita služeb, řízení distribuce.

EURO: Pokud jde o český trh, máte zájem nejen o pojišťovnictví, ale také další aktivity. DE CASTRIES: Středem našeho zájmu jsou již zmíněné druhy pojištění. Jsme si však vědomi toho, že k získání aktiv v těchto oblastech bude třeba nabídnout také některé jednoduché bankovní produkty - běžné účty, spořicí účty. Neznamená to, že bychom chtěli univerzální banku, to je model, který nenávidíme. Ale můžeme využívat, aplikovat bankovní platformy, které máme také v jiných oblastech, například v Belgii.

EURO: Nemá to tedy nic společného s konceptem bankopojištění, který v ČR razí velké univerzální banky? DE CASTRIES: Ne. Nejedná se o ten koncept, kdy kupujete velkou univerzální banku, protože žijete s pocitem, že prodáte své produkty díky bankovní síti, kterou vlastníte. To je podle našeho názoru nejlepší cesta k tomu, utratit zbytečně hodně peněz. My preferujeme využití bankovní distribuce, tedy dohody s bankami, které budou distribuovat naše produkty.

EURO: Jaké jsou hlavní rozdíly mezi středoevropským a západoevropským trhem? DE CASTRIES: Je zde řada rozdílů, ale myslím, že klíčové jsou dva. Zaprvé makroekonomický růst tady bude strukturálně vyšší než v jiných evropských zemích, vzhledem k efektu dohánění. Zadruhé jsou lidé nedostatečně zajištění, pokud jde o produkty finanční ochrany, protože ekonomika tu v minulosti nebyla tak silná jako v jiných evropských zemích. Kombinace těchto dvou aspektů může generovat velmi vysoký růst příjmů. Ještě bych ale dodal, že strukturální reforma, kterou jste uskutečnili po revoluci, byla správná od samého počátku. Z makroekonomického hlediska jsou tyto země velmi atraktivní pro podnikatele.

MM25_AI

EURO: Na ENA jste studoval se Ségolene Royalovou. Byla vaší favoritkou v prezidentském klání? DE CASTRIES: Nebylo by profesionální říkat, kdo byl mým favoritem. Shodou okolností jsem ale znal dobře všechny hlavní kandidáty, kteří se ucházeli o zvolení v prvním kole - Sarkozyho, Royalovou i Bayroua. S jedním jsem studoval, druhého znám řadu let, další je velmi dobrý přítel. Doufal jsem, že zvítězí ten kandidát, který se zaměří na problém veřejných výdajů, udělá opět z práce hodnotu, rozhodne se obnovit vzdělávací systém a bude akceptovat skutečnost, že se pohybujeme v tržní ekonomice otevřené světu a proto, když chceme vytěžit více, musíme více pracovat.

Henri de Castries (53) Nastoupil do skupiny AXA v roce 1989 po devatenácti letech práce na francouzském ministerstvu financí. Po pozicích tajemníka, výkonného viceprezidenta pro správu aktiv nebo výkonného ředitele pro severní Ameriku a Británii se stal v roce 2000 předsedou představenstva a výkonným ředitelem celé skupiny.

  • Našli jste v článku chybu?