Kryptoměna se v základech neotřásá, naopak. S nadsázkou bychom mohli říci, že bitcoin je obětí vlastního úspěchu. Díky rostoucímu zájmu narážíme na maximum 250 tisíc transakcí, které bitcoinová síť může zpracovat za jeden den.
Počet transakcí je ale uměle stanovený vnitřními pravidly jako ochrana proti zahlcení sítě spamem malých transakcí. Současný problém spočívá v tom, že se hlavní vývojáři a komunita kolem bitcoinu nedokážou dohodnout na způsobu, jak tuto kapacitu postupně zvyšovat. Diskuse trvají už téměř rok, ale k finálnímu řešení nás zatím nedovedly. Řešení a strategií budoucího rozvoje ale existuje mnoho, a tak je jenom otázka času, které nakonec v komunitě převáží.
Je také nutné si uvědomit, že i kdyby bitcoin zůstal v takové podobě, jakou má dnes, fungoval by skvěle, jen by nakonec nesloužil k malým platbám například za kafe, ale jako jádro mnohovrstevnatého systému, který se okolo této měny rozvíjí už dnes. Bitcoin by pak sloužil pro clearing opravdu velkých transakcí, malé a velmi rychlé transakce by se odehrávaly v jiných vrstvách. Nic ale dnes není rozhodnuté, vývoj se může ubírat mnoha různými cestami.
Ekosystém bitcoinu je inovačně otevřený a do budoucna zůstane určitě také velmi dynamický. Mě osobně baví sledovat právě toto celé zápolení a bujení nových struktur i firem. V médiích se také mluví a píše o tom, že dva těžaři ovládli více než polovinu veškeré kapacity. Stručná odpověď je, že to není pravda.
Faktem sice je, že více než polovina těžební kapacity jde skrze dva nebo tři těžební pooly, které se nacházejí v Číně, nicméně tyto pooly nevlastní hardware, na kterém se ve skutečnosti bitcoiny těží. Ten vlastní stovky těžebních nadšenců a firem, které pouze využívají služby poolů. To znamená, že kdyby například čínské pooly chtěly nějakým způsobem manipulovat bitcoinem nebo mu škodit, nic nesvedou. V momentě, kdy se o to pokusí, vlastníci hardwaru přesměrují svůj výkon na jinou těžební službu. Bitcoin je decentralizovaný a útoky mu prospívají, neboť ho tlačí k dalšímu rozvoji.
Hlavním efektem celého mediálního humbuku je, že snahy o dosažení praktického řešení zesílily. Bitcoinová komunita je velká a mnoho lidí v ní se domnívalo, že hlavní vývojáři se budou schopni dohodnout. Nyní, když se tak dosud nestalo, a také po hlasitém prásknutí dveřmi Mikem Hearnem (významný bitcoinový vývojář – pozn. red.), se tito lidé vzchopili a vytvořili různé verze bitcoinového softwaru, které problém omezené kapacity řeší. Zvítězí ta verze, za niž se postaví nejvíce těžební síly, uzlů bitcoinové sítě, ale také firem a obchodníků.
Ostatně i o tom bude v Praze mluvit jedna z největších postav bitcoinové komunity Andreas Antonopulos, do centra Paralelní Polis přijede 22. 3.
Autor je provozní a programový ředitel Paralelní Polis
